Vláda chce revoluční změnu přijímacích zkoušek na střední školy. Ta by znamenala úplný konec nynějšího systému, při němž rodiče a děti předem odhadují, na kterou školu si věří. V novém systému by měli mít jasno ještě předtím, než si budou konkrétní školu vybírat. Novinku, o které se v Česku delší dobu diskutuje, vláda schválila ve svém programovém prohlášení.

Po změně nynější podoby přijímaček volají delší dobu někteří odborníci a odborně se na ministerstvu školství začala diskutovat už ke konci minulého volebního období. Podle těch, kteří změnu podporují, nynější systém vede k podceňování, taktizování a „ztrátě“ řady potenciálně talentovaných dětí. Aby k tomu nedocházelo, nabízí se podle nich logický krok. Děti mají nejprve dělat přijímací zkoušky a až podle toho, jakého dokáží dosáhnout výsledku, dovozovat, na jakou školu mají schopnosti. S tím zjevně souhlasí i nová vláda s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO).

„Změníme systém přijímacího řízení na střední školy tak, aby si rodiče a žáci vybírali konkrétní školu až se znalostí výsledků státní části přijímací zkoušky. Tím zajistíme, že volba střední školy bude lépe odpovídat skutečným schopnostem a potenciálu každého žáka,“ uvádí v programovém prohlášení vláda ANO, SPD a Motoristů.

Jde o způsob, o němž se začalo diskutovat už ke konci předchozího volebního období i na ministerstvu školství. Jak by nový systém mohl vypadat? Dosud platí, že si každý student podává přihlášku na střední školu a následně dochází k přijímacímu řízení, pokud jde na maturitní obor, musí skládat Cermatem tvořenou jednotnou přijímací zkoušku. Přijímací řízení skládá v jedné ze středních škol, na které se hlásí.

Testovat by se tak nově mohly jednotným testem všechny děti na konci základní školy nehledě na to, kam se chtějí hlásit. To by také zřejmě přeneslo konání přijímaček právě do jejich prostor. Nakonec by tak děti měly ještě předtím, než se budou rozhlížet po střední škole, určitý bodový zisk. Ten by jim tak měl zhruba naznačit, nad kterými obory studia mohou přemýšlet. Podle některých odborníků by se tak snížilo taktizování a podceňování jednotlivých uchazečů či rodičů, kteří si z obav o výsledek volí méně ambiciózní školy či obory.

Změny v přijímacích zkouškách na střední školy odstartoval v minulém volebním období problém s přeplněnými kapacitami, který zejména v Praze doprovázely fotografie rodičů zoufale stojících v dlouhých frontách před školami. Následně došlo k digitalizaci přijímaček a rozšíření jejich počtu na tři. Ačkoliv odborníci volali po dalších změnách a ministerstvo je i připouštělo, další větší změny se spíše zastavily.

Vláda chce také podle programového prohlášení postupně zvýšit výdaje na vzdělávání na úroveň průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V roce 2022 činily vládní výdaje od základních po vysoké školy v průměru zemí OECD čtyři procenta HDP. Vláda chce také zvýšit platy pedagogických pracovníků. Na konci volebního období mají mít učitelé průměrně 75 000 korun. Nástupní plat učitele s vysokoškolským vzděláním má být 50 000 korun.

Koalice chce vyhodnotit funkčnost financování kuchařek či školníků obcemi a kraji. Nepedagogům chce zajistit platy, které odpovídají jejich významu. Hodlá také zavést kariérní řád pro učitele a ředitele, v programu je podpora psychologů a jejich financování. Vláda má v plánu udělat revizi inkluze a zrušit neefektivní prvky současného společného vzdělávání. Podpořit chce i kapacity speciálních škol a speciálních tříd.