Voliči letos preferenčními hlasy výrazně zamíchali pořadím na kandidátkách. Nejdramatičtější posun nastal zřejmě u koalice Spolu v Moravskoslezském kraji, kde se vlivem kroužkování propadla místní jednička, končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který tak svůj poslanecký mandát neobhájil. Tradičně disciplinovaní byli při udělování kroužků voliči KDU-ČSL, preferenční hlasy do sněmovny vynesly také řadu mladých tváří.

Vůbec nejvíc preferenčních hlasů v letošních sněmovních volbách dostal předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš, který šel do voleb coby lídr kandidátky v Moravskoslezském kraji. Druhý nejvyšší počet přednostních hlasů získal v Praze kandidující ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Preferenční hlas mu dalo přes 62 600 lidí, což ho v konečném výsledku posunulo ze třetího místa na kandidátce na první pozici, před ministryni obrany Janu Černochovou. Pro porovnání, premiér Petr Fiala obdržel ve svém Jihomoravském kraji zhruba 37 000 kroužků.

Největší skok ve sněmovních volbách zaznamenal ústecký hejtman Richard Brabec (ANO) a starosta České Kamenice na Děčínsku Jan Papajanovský (STAN). Oba do volebního boje v Ústeckém kraji šli z posledního místa kandidátek, díky preferenčním hlasům se ale vyhoupli až do jejich čela.

Opačným příběhem letošních voleb je právě první místopředseda ODS Stanjura. Zřejmě končící ministr financí byl poslancem nepřetržitě od roku 2010, přičemž v uplynulých letech figuroval jako jedna z hlavních tváří koalice Spolu. V Moravskoslezském kraji ho však přeskočila bývalá miss a nynější starostka Kravař Monika Brzesková (KDU-ČSL), lékařka z FN Ostrava Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstek primátora v Havířově Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL) a současný poslanec a bývalý reprezentant ve skocích na lyžích Jakub Janda (ODS).

Krajští lídři koalice Spolu byli letos obecně zranitelní vůči svým kolegům na nižších patrech kandidátek. Voliči kromě Stanjury vykroužkovali ještě úřadující poslance Stanislava Blahu (ODS) a Petra Beitla (ODS), jedničky Spolu ve Zlínském, respektive Libereckém kraji.

Kroužkování se ukázalo jako mocný nástroj voličů menších stran figurujících v rámci volebních koalic. V Jihočeském kraji se z nižších pozic kandidátky Spolu na první dvě místa vyhoupli lidovci František Talíř a Jan Bartošek. V již zmíněném Zlínském kraji Blahu v čele Spolu nahradil další lidovec Róbert Teleky a v Moravskoslezském kraji to byli rovněž kandidáti lidovců, kteří přispěli k vytlačení Zbyňka Stanjury ze sněmovny.

Výzvě ze strany menších koaličních partnerů čelili v rámci své nepřiznané volební koalice se Zelenými i Piráti. V Praze se mezi trojici pirátských delegátů vklínila spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská, která na pirátské kandidátce přitom figurovala až na 12. místě. Zelení uspěli i v Jihomoravském kraji, kde se ze sedmého místa kandidátky do sněmovny dostala Irena Ferčíková Konečná.

Kroužkování umožnilo ve volbách uspět i mladším, často ani ne třicetiletým kandidátům. Z Ústeckého kraje se do sněmovny dostala 27letá pirátka Kateřina Stojanová, která na kandidátce figurovala na třetím místě. Další mladá Pirátka, 22letá Katerina Demetrashvili zase do sněmovny postoupila ze sedmého místa v Praze. Zřejmě největším skokanem mezi mladými politiky, nebo spíše političkami, se stala 21letá Julie Smejkalová ze Starostů a nezávislých. Smejkalová, která figurovala na 9. místě pražské kandidátky STAN, díky téměř 11 tisícům preferenčních hlasů přeskočila všechny své stranické kolegy, včetně místopředsedy strany Karla Dvořáka a ze sněmovny vytlačila i současného poslance Jana Lacinu. Smejkalová, studentka Právnické fakulty Univerzity Karlovy a předsedkyně mládežnické organizace STAN se stala nejmladší poslankyní od vzniku České republiky. Ve sněmovně se chce soustředit zejména na témata související se školstvím a bydlením.