Drahé jídlo, hospody nebo úroda. Češi omezují nákupy, zdražování brzdí chuť utrácet
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Češi dál čelí růstu cen. Meziroční inflace v červnu zrychlila na 2,9 procenta, což je zatím nejvyšší letošní hodnota. Proti květnu vzrostly ceny o 0,3 procenta. Největším tahounem zdražování jsou služby a potraviny. Ekonomové přitom upozorňují, že vyšší ceny se začínají projevovat i v maloobchodě, kde lidé utrácejí opatrněji.
„Ceny v červnu vzrostly o 0,3 % meziměsíčně a meziroční inflace tak poskočila z 2,4 na 2,9 % – to je lehce nad naším odhadem i odhadem ČNB,“ uvedl Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Podle něj červen představoval letošní inflační vrchol a inflace by měla v dalších měsících klesat zpět k cíli centrální banky kolem dvou procent. Přesto varuje, že pro další vývoj bude zásadní vývoj cen ve službách, zejména v pohostinství, hoteliérství či na realitním trhu.
Služby se podle Českého statistického úřadu meziročně zdražily o pět procent, zatímco ceny energií zůstaly v červnu meziročně o pět procent nižší. Bez zahrnutí energií by inflace dosáhla 4,1 procenta.
„Nejvýraznějším inflačním impulsem byly v červnu stoupající ceny služeb. Částečně k tomu nejspíš přispělo obvyklé sezónní zdražování rekreace na začátku letní turistické sezóny,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dodává, že vyšší ceny se se zpožděním stále promítají také do restaurací a ubytování.
Vedle služeb zůstávají klíčovým zdrojem inflace i potraviny. „Klíčovým důvodem letos dosud nejvýraznější inflace je další zrychlení růstu cen v oblasti potravin. To je tak výrazné, že jej není s to tlumit ani poměrně citelné meziroční zlevnění v oblasti energií,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda. Potraviny meziročně zdražily o 5,5 procenta, přičemž ty nezpracované dokonce skoro o deset procent.
Podle Kovandy ovšem dramatické zdražení kvůli špatné úrodě letos nehrozí. „Potraviny by neměla dále zdražovat špatná úroda, která sice může být letos podprůměrná, ne však katastrofálně,“ dodal.
Úroda obilovin bude skutečně slabší než v posledních letech. „Česká republika bude nadále soběstačná v produkci základních obilovin. Jejich úroda však bude letos nižší o 452 164 tun oproti pětiletému průměru z let 2020 až 2024,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Největší pokles produkce oproti pětiletému průměru zaznamená řepka.
Dopad vyšších cen začíná být vidět i na chování spotřebitelů. Ačkoli reálné mzdy rostou a ekonomové zatím očekávají, že spotřeba domácností zůstane hlavním motorem růstu české ekonomiky, maloobchodní tržby v květnu meziměsíčně mírně klesly o 0,2 procenta. Lidé šetří zejména na potravinách, jejichž prodeje se zvýšily meziročně jen o 0,2 procenta.
„Maloobchodní tržby bez motorových vozidel meziměsíčně po kalendářním i sezónním očištění klesly o 0,2 procenta. Vyšší tržby byly zaznamenány ve většině sortimentních skupin, prodeje základních potravin vzrostly o 0,2 procenta,“ říká ekonom Filip Pastucha.
Podle Víta Hradila z Investiky ale květnový pokles tržeb nepředstavuje zásadní problém. „Pokud odhlédneme od efektu Velikonoc, zůstává tuzemský maloobchod na vzestupné trajektorii. Nasvědčuje tomu jak pokračující růst reálných mezd, tak i pozvolna klesající tendence k hromadění úspor a opatrně se zlepšující spotřebitelská nálada,“ míní Hradil. Přesto i on varuje před napjatou situací v průmyslu a propouštěním, které může ochladit růst mezd i spotřeby.
Analytici se shodují, že červnové zvýšení inflace nemusí znamenat dlouhodobý problém. „Ačkoli se inflace přechodně opět zvýšila, nemělo by jít o závažnější vychýlení z makroekonomické rovnováhy. Do konce roku by se měla znovu zvolna snižovat,“ odhaduje Marek.
Centrální banka ale zůstává opatrná s dalším snižováním úrokových sazeb. „Pokud tempo růstu cen nemovitostí nepoleví, bude to znamenat trvalý průsak do jádrové inflace, což bude vyžadovat přísnější nastavení sazeb ve srovnání se stavem, kdy by ceny nemovitostí rostly meziročním tempem do pěti procent,“ varuje viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
Podle expertů by inflace měla letos v průměru činit kolem 2,4 až 2,5 procenta, tedy na dohled inflačního cíle ČNB. Obavy však dál budí především ceny služeb a vývoj na trhu práce, které mohou rozhodnout o dalším osudu české měnové politiky.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.