Izraelská armáda uvedla, že během útoku na Írán zasáhla v jeho jaderném zařízení v Natanzu centrifugy pro obohacování uranu. Informuje o tom agentura AFP.

"Poškozena byla podzemní část objektu. Tato část obsahuje víceúrovňovou halu s centrifugami, místnosti s elektrickými zařízeními a další podpůrnou infrastrukturu," uvedla izraelská armáda v prohlášení. Cílem úderu byla podle ní také další infrastruktura zajištující provoz zařízení a sloužící Íránu při jeho úsilí získat jaderné zbraně.

⭕️ IAF fighter jets, guided by precise intelligence, struck the Iranian regime's uranium enrichment site in the Natanz area overnight. This is the largest uranium enrichment site in Iran, which has operated for years to achieve nuclear weapons capability and houses the… pic.twitter.com/JVLIZFHwLm

— Israel Defense Forces (@IDF) June 13, 2025

V Natanzu, který leží asi 225 kilometrů jižně od Teheránu, je hlavní íránské zařízení na obohacování uranu. Izrael zaútočil také na další cíle spojované s íránským jaderným programem a vojenské cíle. Mluvčí izraelské armády uvedl, že zasaženo bylo přes 100 cílů.

Izrael už řadu let varuje, že nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň. Teherán sice tvrdí, že takové ambice nemá, ale tamní představitelé opakovaně naznačovali, že by ji vyrobit mohl.

Se vztekem a strachem dnes Íránci zareagovali na izraelské útoky

Někteří volají po odvetě, zatímco jiní se obávají, že konflikt se židovským státem přinese jejich zemi další strádání, napsala agentura Reuters. Poté, co Teheránem i dalšími městy otřásly výbuchy po nočních izraelských náletech, někteří z obyvatel říkají, že mají v plánu odjet do sousedního Turecka v obavě z dalšího vyhrocení konfliktu. Reagují tak na oznámení Izraele, že jeho operace bude pokračovat "tolik dní, kolik bude třeba", dodal Reuters.

"Probudil mě ohlušující výbuch. Lidé v mé ulici v panice vybíhali z domů, všichni jsme byli vyděšení," uvedla 39letá Marzija z města Natanz, kde stojí jedno z íránských jaderných zařízení, které se stalo terčem útoků.

"V této situaci se hrozně bojím o bezpečnost svých dětí, pokud se to dál vyostří," dodala žena - jedna ze dvou desítek obyvatel Íránu, s nimiž se Reuters spojil, aby zjistil jejich názor na nastalou situaci.

V prvotní vlně paniky spěchali dnes ráno někteří Íránci do bank, aby vybrali hotovost. Masúd Musáví, 51letý bývalý bankovní úředník, agentuře Reuters řekl, že čekal, až ráno otevře směnárna, aby mohl nakoupit turecké liry a odvézt svou rodinu do Turecka.

"Jsem proti jakékoli válce. Jakémukoli úderu, který zabíjí nevinné lidi. Zůstanu v Turecku se svou rodinou, dokud tahle situace neskončí," řekl z města Šíráz.

Íránci si od islámské revoluce v roce 1979, která svrhla šáha podporovaného Spojenými státy a vynesla k moci duchovenstvo, zvykli na strádání, počínaje válkou s Irákem v 80. letech 20. století přes tvrdé potlačování protivládních protestů až po roky omezujících západních sankcí.

Někteří odpůrci íránských vládnoucích kleriků vyjádřili naději, že by izraelský útok mohl vést k jejich pádu, ačkoli jeden obyvatel Teheránu řekl, že podporuje íránskou odvetu, i když není příznivcem islámské republiky. "Nemůžeme si dovolit neodpovědět. Buď se vzdáme a oni si vezmou naše rakety, nebo je odpálíme. Jiná možnost není - a pokud to neuděláme, nakonec se jich stejně vzdáme," řekl muž, který si nepřál být jmenován.

Dva směnárníci v Teheránu uvedli, že měli více práce než obvykle, protože lidé po útoku spěchali nakoupit cizí měnu. Jeden z nich však řekl, že lidé příliš nepanikaří.

"Už jsme toho tolik zažili. Nepodporuji izraelský útok a chápu, že íránští představitelé cítí potřebu odvety," řekla 64letá učitelka v důchodu Fariba Bešaratiová, která žije se svými dětmi a dvěma vnoučaty v Tabrízu. "Ale co my? Copak jsme si ještě nevytrpěli dost?" dodala.

Mnoho Íránců stále věří v právo Íránu na civilní jaderný program, ale někteří říkají, že za to nyní země příliš draze platí. "Cena, kterou platíme, je příliš vysoká. A teď vojenský útok, ne, nechci další utrpení," řekl 29letý učitel Mohammadréza.

Ekonomické potíže a politická a sociální omezení podnítily v posledních letech protesty proti duchovním vládcům, zejména v roce 2022, kdy zemřela mladá žena ve vazbě poté, co byla zatčena za údajné nedodržování konzervativních pravidel oblékání.

Lidé v několika městech, včetně Teheránu, uvedli, že dnes byli v ulicích nasazeni agenti v civilu a policejní síly. Íránští vládci se potýkají s nesčetnými dalšími krizemi, od nedostatku energie a vody až po hroutící se měnu a rostoucí hněv veřejnosti kvůli hospodářským potížím, které jsou z velké části způsobeny americkými sankcemi kvůli jadernému programu a špatnému hospodaření.

Izraelský útok je vyhlášením války

Izrael svým útokem na Írán překročil všechny meze, prohlásil dnes podle agentury DPA íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Jde podle něj o vyhlášení války.

List Teheran Times dodal, že Arakčí napsal dopis OSN, v němž označil Izrael za nejbrutálnější teroristický režim a dodal, že mezinárodní společenství nesmí dopustit, aby izraelský útok na Írán zůstal nepotrestán. Arakčí zároveň varoval, že se Izrael za svůj útok dočká "zdrcující reakce".