Každoroční stamiliardové deficity státního rozpočtu navzdory snaze končící vlády o konsolidaci provází jeden neměnný projev, kterým je každoroční navyšování „nejmandatornějšího ze všech mandatorních výdajů“, tedy obsluha státního dluhu. Zatímco v roce 2022 za ni stát zaplatil 50 miliard, letos už to je o sto procent více, tedy 100 miliard. A na příští rok je plánováno další navýšení. Nezdá se přitom, že by nastupující vláda Andreje Babiše (ANO) chtěla nějak výrazněji konsolidovat, naopak už nyní mluví o možném zvýšení deficitu v příštím roce.

V souvislosti s předáváním moci mezi končící vládou Petra Fialy (ODS) a budoucím kabinetem Andreje Babiše je jedním ze zásadních témat návrh rozpočtu na příští rok. Ten vláda v demisi navrhla s maximálním zákonem daným deficitem ve výši 286 miliard, který zahrnuje „běžný“ maximální schodek podle zákona o rozpočtové odpovědnosti ve výši 237 miliard, zbývající miliardy jsou dané zákonnou výjimkou na výdaje obranu a na dostavbu Dukovan.

V původně navrženém rozpočtu, který vláda v demisi poslala už dvakrát do sněmovny, chybělo podle budoucího kabinetu zhruba 96 miliard. Nejvíce peněz chybělo v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, konkrétně zhruba 37 miliard, což potvrdila i Národní rozpočtová rada (NRR), která uvedla že návrh státního rozpočtu a schválený rozpočet SFDI jsou vzájemně neslučitelné a tedy neschvalitelné.

Podle pravděpodobné ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) v rozpočtu měly chybět i peníze na mandatorní, tedy povinné výdaje. Sněmovna pak Fialovi a spol. vrátila rozpočet k přepracování, končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) následně řekl, že bude na základě listopadové makroekonomické predikce možné mírně zvýšit očekáváné výdaje, nicméně odmítl jakékoliv navyšování deficitu.

Budoucí vláda nicméně hovoří o možném navyšování deficitu, například pokud se nenajdou peníze na klíčové dopravní stavby. Podle pravděpodobného ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) se stavby nesmí zastavit. „Pokud nenajdeme peníze nikde v žádných úsporách, tak já tvrdím, že nemůžeme ty dopravní stavby zastavit, musíme je zrealizovat, není možné, aby nám stála D11, protože lidé nám tam šílí. Kdyby bylo na miskách vah, jestli se má zvýšit deficit a postavit ty stavby, které končící vláda schválila a odsouhlasily se na Státním fondu dopravní infrastruktury, tak tvrdím, ať se zvýší deficit,“ uvedl Havlíček s tím, že neříká, že to takhle dopadne. „Je to ale názor člověka, který na té dopravě byl,“ poukázal Havlíček na své angažmá ministra dopravy.

Fialův kabinet představil v květnu roku 2023 tzv. konsolidační balíček, který měl pomoci snižovat deficity veřejných financí. Vedlejším produktem stamiliardových deficitů je totiž takzvaný „nejmandatornější ze všech mandatorních výdajů“, tedy výdaj na obsluhu státního dluhu, který podle Stanjury „bohužel“ každý rok roste. „Vloni (tj. v roce 2022) jsme platili 50 miliard, letos 70 miliard, v příštím roce 90 miliard, roce 2025 100 miliard. To už se stalo, to už nezmění nic. Žádná vláda, žádná sněmovna, žádný zákon,“ řekl na dotaz deníku Echo24 v červnu roku 2023 Stanjura.

„Jestli chceme konsolidovat, tak mezi roky 2022 a 2024 bude rozdíl jenom v těch úrocích 40 miliard. Teoreticky si představme, že je prvního ledna 2024 a máme stav rozpočtu minus 90 miliard. Z toho také vychází konsolidační úsilí,“ uvedl Stanjura.

Od roku 2022 tedy do letoška vzrostla obsluha státního dluhu o 100 procent a poroste dál. V navrhovaném rozpočtu na příští rok je na státní dluh plánován výdaj 110 miliard korun, tedy o dalších 10 procent. Obrovský nárůst začal vysokými deficity v době covidu. V roce 2020 byl schodek 347,45 miliardy, o rok později 419,70 miliard, roce 2022 šlo o 360,41 miliard, v roce 2023 o 288,5 miliardy a v loni (i kvůli povodním) pak byl deficit 271,40 miliardy. Letos je plánován schodek 241 miliard. Na příští rok zákon povoluje zmíněných 286 miliard. A zatím se nezdá, že by budoucí vláda chtěla příliš konsolidovat. To znamená, že každý rok bude nutné zaplatit ze státní kasy další miliardy navíc.

Kalousek: Navýšení deficitu nebude vina odcházející vlády

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na síti X uvedl, že nekvalitní návrh rozpočtu odcházející vlády nemůže být objektivním důvodem pro zvýšení deficitu, mimo jiné pro to, že závazný výdajový rámec pro rok 2026 je znám od roku 2023. „Pro odcházející vládu je ostuda, že nedokázala tento rámec dodržet a navrhla sněmovně nelegální výdaje. To ale nemůže být alibi pro novou vládu, aby rámec porušila ještě víc. Může jistě nesouhlasit s celou řadou jednotlivých položek a může je změnit, ale nemá k dispozici ani méně, ani více peněz, než se kterými už dlouhý čas může počítat a tomu musí přizpůsobit své priority,“ uvedl Kalousek.

„Dojde-li k navýšení deficitu, nebude to vinou vlády odcházející. Bude to projevem neschopnosti nové vlády odpovědně hospodařit v rámci zákonného limitu. Argument: ‚Ti před námi to nedokázali, tak mohou za to, že my to nedokážeme také a ještě to zhoršíme‘ je pro odpovědné politiky nedůstojný. Takhle argumentují děti, ne dospělí,“ napsal Kalousek. Už dříve uvedl, že jedinou stranou ve sněmovně, která zcela otevřeně mluví o nutnosti škrtů ve státním rozpočtu, jsou Motoristé sobě.

Ti skutečně měli ve svém programu vyrovnané hospodaření, které je ale podle Aleny Schillerové možné až v příštím volebním období. Šéf rozpočtového výboru a ekonomický expert Motoristů Vladimír Pikora v rozhovoru pro Echo24 řekl, že když připravoval ekonomickou část motoristického programu, tak vycházel z toho, že v roce 2026 bude platit to, co vláda tvrdila v roce 2025.

„Vláda v dubnu 2025 schválila dokument, v němž se psalo, že deficit bude 225 miliard. V rozpočtových programových novinách jsme kalkulovali s tímto číslem. Není možné v posledních třech měsících roku, respektive v ještě kratším čase, protože pan prezident to natáhl tak, že jsme se poslanci se vším všudy oficiálně stali až na začátku listopadu, připravit nějakou zásadní reformu. To není realistické a my jsme ani v našem programu nepočítali s dramatickými škrty v roce 2026. My jsme jasně psali, že chceme velké škrty, ale až v roce 2027,“ uvedl Pikora.

„My totiž musíme v roce 2026 připravit zákony takovým způsobem, aby bylo kde škrtat. Oni nás hodili do situace, kde máme tak málo času a tak špatný rozpočet, že musíme škrty řešit už nyní. Ale ke komplexnějším úpravám potřebujete nebýt ve funkci 14 dní,“ řekl Pikora v listopadu s tím, že si neumí představit, že by v příštím roce byl dodržen zákonem daný deficit.

NRR nicméně v nejnovějším stanovisku uvedla, že zákon obsahuje trajektorii meziročního snižování strukturálního salda, což není jakoukoli novinkou v českém právním řádu, přestože to takto mylně bývá opakovaně ve veřejné prostoru interpretováno. Zákon ve stávajícím znění platí od roku 2023 a na jeho principech byly sestaveny již rozpočty pro rok 2024 i 2025. Rok 2026 by měl být třetím v řadě, který respektuje logiku a kvantitativní požadavky zákona.

Dále je v souvislosti s diskusí o deficitu veřejných financí podle NRR nutné zmínit i makroekonomický aspekt. Podle Rady nelze jednoduše obhájit, proč by Česká republika měla v existující makroekonomické situaci vyžadovat fiskální impulz, tedy snahu posunout ekonomiku velmi pravděpodobně nad hladinu jejího produkčního potenciálu prostřednictvím dluhově financovaných výdajů státu. Dle aktuální makroekonomické predikce se česká ekonomika nachází ve vzestupné fázi cyklu a směřuje k uzavření záporné produkční mezery v druhé polovině příštího roku.