Z resortu justice přicházely minulý týden různé zajímavé zprávy. Ta první: Vzpomínáte si na kokain z Lidlu? Tři muži, někdejší spolupracovník, kosovský Albánec a vedoucí dovozu ovoce a zeleniny v Lidlu, byli obžalovaní z toho, že organizovali dovoz kokainu z Latinské Ameriky v zásilkách banánů. Přítomnost manažera známého řetězce se postarala o to, že případ se stal vděčným tématem vtipů a memů. Kdo by se aspoň trošku neuchechtl nad slevovým letákem doplněným o výhodnou nabídku bílého prášku a podobně. V každém případě to znělo docela uvěřitelně.

Pražský městský soud teď tři obžalované, zatím nepravomocně, zprostil obžaloby. Rozhodně to není tím, že by vyšetřování bylo uspěchané. Obžaloba byla podána loni v listopadu den před koncem roční lhůty pro držení podezřelých ve vazbě. A přitom to v médiích vypadalo tak pěkně, státní zástupci se podělili s novináři o podrobnosti, jako že důležitou roli ve vyšetřování hrály odposlechy, muž z Lidlu se měl podle očekávání starat o logistiku a podobně. To vše v doprovodu kvant fotografií lajn kokainu a banánů z fotobank.

U soudu to vyznělo jinak. Podle soudkyně chyběly informace o tom, kde, kdy a jak mělo k trestné činnosti dojít. „Jediné konkrétní tvrzení, že se mělo pašovat 300 kilogramů kokainu, zase nemělo oporu v důkazech,“ konstatovala. A my jsme si mysleli, že jsme přece všechny informace měli. Tak snad příště.

Druhá zpráva: Odstoupil ministr. Může si za to sám. A to bez ohledu na to, že ti lidé, kteří naznačují – co naznačují, oni prostě vědí, že Pavel Blažek a taky ODS zprostředkovali vyprání špinavých peněz a dostali za to provizi, plácají nesmysly. Takže pak už mluví a píšou tak, jako by ten bitcoinový dar přijal skutečně sám – anebo pro ODS. Vrcholu to zmatení dostupuje ve výzvách, aby příjemci – tedy například Vězeňská služba – ty peníze vrátili. Dobře, kam je tedy mají vrátit?

Bohužel, počáteční obhajoba Pavla Blažka – že neporušil žádný zákon a je absurdně kritizován za to, že přinesl do státního rozpočtu miliardu – neobstojí. Ne po informacích, které vyšly dost rychle najevo a které si měl Blažek včas nechat zjistit. Nasvědčují totiž tomu, že dárce Tomáš Jiřikovský měl něco společného s darknetovým tržištěm Nucleus Marketplace. Jiným tržištěm než tím, kvůli kterému byl ve vězení. Policie o tomto spojení nevěděla, nikdy ho nevyšetřovala. Teď o něm, paradoxně i díky Blažkovi, ví.

Dalším článkem řetězce je Nejvyšší soud, který v roce 2023 rozhodl, že se elektronika zadržená při domovní prohlídce, kterou stát Jiřikovskému vracel – protože nenašel zákonný důvod mu ji zabavit –, vrátí i s daty. Analytik Pirátů Janusz Konieczny to ve svém grafu popsal slovy „Minimálně 12 miliard Kč z prodeje drog a zbraní se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu dostalo do oběhu“ a v další popisce ještě „Rozhodnutí o předání elektroniky včetně bitcoinů odsouzenému Jiřikovskému“. Jenže u nás nemůžete prostě jen tak někomu něco zabavit, když si myslíte, že by tam mohl mít něco nekalého, a přitom ani nevíte, co. To je úděl právního státu, v němž platí zásada „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. A který musí neustále dohánět nové druhy kriminality.

Tak to ovšem nevidí Piráti. Ti taky kdysi chtěli krást, ale z toho jim zůstal jen název. Ve své proslulé první volební kampani zjistili, že lidi víc táhne, když budou slibovat, že zavřou celebrity do kriminálu, a od té doby se toho drží.

Jedna třída problémů, na kterých firmy rozvíjející sféru krypto pracují, se pojmenovává slovem „attribution“. Odkud kam vede nějaká transakce, čí je, jak to poznám, můžu tomu člověku věřit? Podle konvenčních znaků to v tomto novém světě totiž nepoznáte. Vyučený zámečník z Břeclavi může být miliardář. Stejně tak vás nenapadne, že toho, že bitcoinová peněženka spojená s tržištěm na darknetu po devíti letech najednou ožila, si okamžitě všimne web Arkham Intelligence na druhém konci světa.

Pavel Blažek se velmi dobře vyzná v pravidlech „attribution“ starého světa. Ale asi neměl přistoupit na darování peněz, jež by se nejspíš kvůli pravidlům compliance zdráhala přijmout normální banka. Taková je politika.