Piráti ve sněmovně ostře kritizovali vznikající vládu Andreje Babiše (ANO) za to, že je obešla při obsazování pozic ve sněmovně, které by jim měli jako čtvrtému nejsilnějšímu klubu podle tradičních zvyklostí záležet. Podle kandidátky na místopředsedkyni sněmovny Olgy Richterové (Piráti) by by bylo dobré, kdyby se předsedou dolní komory nestal šéf SPD Tomio Okamura, nicméně strana chce odpovědi i od alternativního kandidáta Jana Bartoška (KDU-ČSL). Tomu Richterová připomněla, že přirovnal spolek Rekonstrukce státu k „hnědým košilím“, tedy paramilitární organizaci, která pomohla Adolfu Hitlerovi k moci. Bartošek uvedl, že si musel dohledat, o čem Piráti mluví, některé silné výroky by prý nepoužil.

Piráti v rozporu s tradicí minulých volebních období nedostaly poměrný počet míst ve vedení výborů. „My jako Piráti jsme čtvrtí nejsilnější klub, volilo nás více než půl milionu lidí. Klub mnohem menší, SPD, má mít předsedu sněmovny a co se týče toho půl milionu našich voličů, tak ti nemají mít zastoupení ani ve vedení výborů. Jde podle nás o plivnutí do obličeje voličů Pirátů a demokratických principů, na kterých sněmovna více než 30 let stála,“ uvedla Richterová s tím, že by Piráti měli mít alespoň dva předsedy výborů.

Pokud se stane předsedou sněmovny Tomio Okamura, v pověsti České republiky bude podle Richterové obří trhlina. „Jde ale i o to, že mají být pošlapány principy poměrného zastoupení sněmovny jako celku. My jako Piráti nechceme svítit nebo přisvěcovat k podněcování nenávisti a rozdělování společnosti (...). Politický styl, který je založený na strachu, vzbuzování nenávisti a obav z určité skupiny lidí, se mi lidský příčí, ale zároveň nic nevyřeší,“ dodala Richterová, která kandiduje na místopředsedkyni sněmovny navzdory tomu, že Piráti nemají toto místo politickou dohodou se vznikající vládou garantované.

Za pirátský klub je podle ní mnohem vhodnějším kandidátem Jan Bartošek, nicméně i k mají Piráti podle Richterové několik otázek. „S pozicí předsedy sněmovny se pojí značná pravomoc ohledně chodu sněmovny. Jan Bartošek byl pověřen vedením pracovním skupiny o změně jednacího řádu, tak se chci zeptat, jak by zhodnotil její fungování. Je velká škoda, že od roku 2018, kdy o změně jednacího řádu jednáme, se ještě v rozumném rozsahu nic nestalo,“ řekla Richterová.

Dále se zeptala, co si myslí o dodržování či nedodržování tradice poměrného zastoupení ve vedení výboru a sněmovny, o tom, jakým způsobem je ignorováno půl milionu voličů. Poslední otázkou, kterou Richterová položila, byla, zda by udělal něco jinak v souvislosti se zákonem o svobodném přístupu k informacím a o registru smluv.

V roce 2016 vyšlo v Hospodářských novinách článek, který odkazoval na postoje Jana Bartoška, který sice podporoval svobodný přístup k informacím, nicméně podílel se na pozměňovacích návrzích k registru smluv na výjimky z povinnosti zveřejňovat smlouvy pro veřejné instituce. „Navrženo je i vynětí státem a městy ovládaných firem, přibližně 300 miliard veřejných prostředků ročně (po odečtení firmy ČEZ, která již výjimku má), včetně například krajských a městských nemocnic,“ psal tehdy spolek Rekonstrukce státu v prohlášení.

Bartošek už před tím spolek kritizoval, po tom, co jej zveřejnil na webu Zatmívači.cz, kde byli uvedeni právě poslanci, kteří pozměňovací návrhy vytvářeli, navržený kandidát na šéfa sněmovny výrazně přitvrdil. „Hitler měl své ekofašisty, hnědé košile a plátek Stürmer. Komunisté Lidové milice, PS VB, SSM a Rudé právo. A dnes to na mne dělá dojem, že jsou to žluté autobusy a Rekonstrukce státu. Osoby a doba se mění, postupy a cíle zůstávají,“ uvedl tehdy Bartošek.

„Tohle (Rekonstrukce státu) bylo normální občanské uskupení a občanská diskuse o tom, jak má vypadat registr smluv. A odkazování na hnědé košile, na vrahy lidí, na represivní složky, mi nepřijde normální ani dnes. To je moje otázka na Jana Bartoška, zda by zpětně něco udělal jinak v zákonu o registru smluv,“ zeptala se Richterová.

Bartošek: Piráti by měli mít aspoň jednoho předsedu výborů

Bartošek v reakci na dotazy uvedl, že je pro změnu jednacího řádu, ale v minulém období nebyla vládní koalice schopná nic prosadit. „Z toho důvodu, že na některých parametrech nebyla shoda ani v rámci vládní koalice. Převládl názor, že má-li dojít ke změně jednacího řádu, mělo by k ní dojít konsenzuálně, tedy většinou hlasů, ne jen hlasy vládní koalice,“ uvedl Bartošek s tím, že je třeba být korektní. Následně popsal, jak probíhala vyjednávání s tím, že například SPD nechtěla měnit nic. Mrzí ho, že nedošlo ani k drobným změnám. Upravil by například možnost třetího čtení zákonů ve středu a v pátek celý den, průběh interpelací, bylo by podle něj může i o přednostních právech.

V souvislosti s Rekonstrukcí státu uvedl, že si musel připomenout, co měli Piráti na mysli. „Zákon o registru smluv i zákon o svobodném přístupu k informacím jsem podpořil. S řadou zákonů z dílny tehdejší Rekonstrukce státu, jsem problém neměl. U registru smluv jsem navrhoval dívčí úpravy,“ uvedl Bartošek s tím, že ostře reagoval v souvislosti s podle něj dehonestační kampaní, která proběhla krátce před tehdejšími krajskými volbami.

„Rekonstrukce státu vstoupila do tehdejší volební kampaně. Tohle bylo za hranou, celkově byla diskuse vyhrocená, padly tam výroky, z nichž některé bych dnes neřekl, to je pravda. Co se týče mých připomínek k registru smluv, za těmi si stojím. Byl jsem ale přehlasován, což respektuji,“ řekl Bartošek.

Co se týče poměrného zastoupení stran ve sněmovních funkcích, Bartošek řekl, že ani v minulém období toto nebylo dodrženo, protože ve vedení sněmovny nebyl zástupce SPD. „Když Piráti skončili v opozici, tak proběhla diskuse, zda má paní Richterová být odvolána z pozice místopředsedkyně sněmovny. Já jsem zastával gentlemanský postoj a říkal jsem, že by bylo dobré, aby svůj mandát dokončila,“ řekl Bartošek s tím, že opozice ale má mít předsedy některých výborů. „Můj soukromý názor je, že Piráti by měli mít alespoň jednoho předsedu či předsedkyni výborů,“ uvedl Bartošek.