Spojení sociální demokracie s hnutím Stačilo! mělo podle představ obou vedení zachránit hlasy levicových voličů a zvýšit šanci na návrat do Poslanecké sněmovny. Průzkumy a hodnocení agentur však ukazují, že spojovací efekt je zatím minimální a voliči obou formací si zůstávají vzájemně spíše cizí. Z jejich taktického spojenectví mohou nakonec profitovat i jiné strany – zejména hnutí ANO.

„Určitý mírný nárůst ano, ale součet asi ne,“ shrnuje vývoj Přemysl Čech z agentury Median. Podle Michala Kormaňáka z Ipsosu „bývá složité přetavit všechny hlasy ze separátních stran do jejich spojení“. Upozorňuje i na ideové rozdíly: „Voliči SOCDEM a KSČM se k těmto otázkám staví odlišně.“

Podobně to vidí i Tereza Friedrichová z NMS Market Research. „Data, který máme, nyní žádný zásadní překryv mezi SOCDEM a Stačilo! neukazují. Voliči SOCDEM preferují spíše ANO, ale i některé liberální strany (Zelené, Piráty).“ To podle ní znamená, že „Stačilo! spojenectvím proto nezíská tolik nových voličů SOCDEM, ale zároveň neztratí mnoho svých aktuálních potenciálních voličů.“

Friedrichová upozorňuje i na odlišnosti v programech. „Primárně se obě strany neshodnou na postojích k Západu – EU, NATO (do jisté míry Ukrajina) atd. Obecně řečeno, strany se shodnou na ekonomické lince, ale již ne na té kulturní, ale dnes dominuje (minimálně ze strany Stačilo!),“ říká.

Spojenectví tak podle ní může být výhodné především pro Stačilo!: „Jejich potenciální voliči mohou nabýt dojmu, že strana s větší pravděpodobností překročí 5procentní hranici – tzn. že se odbourává psychologická bariéra propadlého hlasu.“ Naopak SOCDEM podle Friedrichové „možná získá mandáty, které by jinak určitě nezískala, ale obětovala tomu budoucí šanci oslovit liberálně levicové voliče, což je jediná skupina, která na levici zbývala relativně neobsazená.“

Skepticky se ke spojenectví staví i Pavel Ranocha z agentury Kantar. Podle něj zhruba 45 procent voličů SOCDEM zvažovalo hnutí ANO, 25 procent Zelené (než se spojili s Piráty), 15 procent Přísahu a po 10 procenetch Stačilo!, SPD (se spojenci), Starosty a Piráty. „Je jasné, že se jejich hlasy nerozprostřou přesně podle tohoto vzorce. Někteří z těch, kteří Stačilo! nezvažovali, ho mohou ‚zkousnout‘, ale vzhledem k malému překryvu potenciálních voličů SOCDEM a Stačilo! se nabízí závěr, že na jejich spojení budou profitovat jiní, zejména hnutí ANO.“

Podle červencového modelu NMS by Stačilo! získalo 5,8 procenta, ale výsledek se pohybuje v rozmezí od 3,9 do 7,6 procenta, tedy pod hranicí statistické jistoty. SOCDEM by samostatně dosáhla jen 2,2 procenta. STEM uvádí pro Stačilo! potenciál 10 procent (jádro 3,5) a pro SOCDEM 4,5 procenta (jádro 0,5). Ve volebním modelu STEM má Stačilo! 7,4 procenta, SOCDEM 2,7. Společná kandidátka bez přiznané koalice přitom umožňuje získat mandáty již od pěti procent.

Na kandidátkách Stačilo! figuruje přibližně čtyřicítka členů SOCDEM. Předsedkyně Maláčová vede pražskou kandidátku, místopředseda Jiří Nedvěd kandiduje v Karlovarském kraji, Lubomír Zaorálek je dvojkou v Moravskoslezském kraji. KSČM obsadí asi polovinu z celkových 350 míst.

Kritici připomínají tzv. bohumínské usnesení z roku 1995, které zakazuje spolupráci s KSČM. Maláčová jej odmítá jako překonané: „Bohumínské usnesení je 30 let staré.“ A dodává, že ho „porušil už bývalý předseda Michal Šmarda, když doporučil volit současného prezidenta Petra Pavla s jeho minulostí v někdejší komunistické straně“.