Rychlé rozkmotření mezi Donaldem Trumpem a Elonem Muskem se dalo čekat. Oba muži jsou ze svého okolí zvyklí na to, že mají poslední slovo. V Bílém domě ovšem oba zároveň poslední slovo mít nemůžou.

Číst jejich konflikt pouze jako srážku dvou eg by ale bylo krátkozraké. Oba jsou velmi odlišné typy lidí.

Musk je skoro přesně opačný typ člověka, hraniční autista, který bere slova až příliš vážně. Jeho krátké angažmá v Bílém domě bylo poznamenáno vírou v to, že Trump, přesněji kdokoliv z republikánského establishmentu, chce opravdu snížit deficit státního rozpočtu a zlepšit hospodaření amerického státu. Když pak po krátkém fungování DOGE a zjištění, jak vypadá návrh nového rozpočtu, došlo v jeho mozku k uvědomění, že to byl další planý volební slib, reagoval Musk adekvátní zuřivostí. Momentálně mluví o založení třetí strany, což by u chudšího jedince byl totálně nereálný plán, ale někomu s jeho majetkem by se to asi mohlo povést.

Větší výběr na politické scéně by americkému voliči mohl prospět, ale zároveň by byl nesmírně nebezpečný pro obě stávající dominantní strany, jimž jejich duopol velmi vyhovuje. Dá se tedy čekat, že pokud Musk něco takového doopravdy zkusí, tvrdě narazí. Při tom, v jakém měřítku podniká, je vždycky možno jej ekonomicky zničit dostatečně přísnými kontrolami ze strany úřadů – regulací je dnes v každém státě světa tolik, že každý nějakou porušuje, a exekutiva má vždycky příležitost se na někoho zaměřit takříkajíc s mimořádnou horlivostí. Navíc je Musk naturalizovaný občan, takže stačí sebemenší nepřesnost v jakékoliv papírové dokumentaci týkající se jeho občanství, aby se mu ten americký pas dal zase sebrat a jeho samotného předat ICE k deportaci do Johannesburgu.

Jsem upřímně zvědav, jak toto dopadne, ale obecně je meč silnější než zlato a dost možná jsme právě svědky zrodu „amerického Jacka Maa“. Pro připomenutí, Jack Ma je největší čínský podnikatel-magnát, zakladatel Alibaba Group, který se dostal do střetu se Si Ťin-pchingem. Pak na nějaký čas zmizel z veřejnosti. Když se znovu objevil, byl z něho jiný člověk, nenápadný, nekritizující, vyhýbající se čemukoliv, co by se dalo vykládat jako negativní postoj ke Straně. Takříkajíc převychovaný.

Za Atlantikem mají ty strany dvě, ale ani jedna se za Muska nepostaví. Vidina třetího kohouta na smetišti je pro ně příliš znepokojující. Jen ta převýchova bude asi vypadat jinak než v Číně. Čína dává přednost tomu, provádět takové reedukační akce v tajnosti, aby neznepokojovala veřejné mínění. V USA budou naopak maximálně medializovány, protože tam co není důkladně rozmazáno v médiích, to se nestalo.

A co se federálního rozpočtu a jeho deficitů týče? Ach, zapomeňte. Jedním z nejvýznamnějších globálních trendů poslední generace je prudký pokles ochoty žít v souladu se svými poměry, ať už na soukromé, nebo celostátní úrovni. Skoro celý vyspělý svět zestárl a dětí je málo; proč by tedy někdo myslel na budoucnost? Čím starší je průměrný volič a čím menší má rodinu, tím méně je do té budoucí stability země „duševně zainvestován“. A to se týká i stability měny.

A vůči takovým trendům je politika bezmocná. Nesvede s nimi nic ani zlato, ani meč. Z hlediska budoucnosti světa je vlastně jedno, kolik velkých eg sedí ve Washingtonu, D.C. Rozhodují o ní stamiliony menších, ale přece jen sebestředných eg, které tvoří pouliční dav.