Noví penzisté už od ledna letošního roku dostávají mírně snížené penze, v dalších letech se zpomalení jejich výpočtu bude prohlubovat. V plné míře tak nejvíce dopadne poprvé na ročníky, které půjdou do penze v roce 2035. Opatření, které bude postupně každoročně odebírat v průměru zhruba 200 korun z nových penzí v následující dekádě, vychází z penzijní reformy bývalé vlády. Jak deník Echo24 dříve informoval, nová vláda dávala najevo, že toto opatření nebude rušit, nakonec už před volbami to naznačoval volební program hnutí ANO.

U nově přiznaných penzí poprvé došlo k jejich mírnému snížení od ledna. Podle reformy má totiž mezi lety 2026 a 2035 klesat takzvaná redukční hranice, do které se doposud započítávalo sto procent výdělku. Měla by být každý rok o procentní bod nižší, do roku 2035 by se tak měla dostat ze sta na 90 procent. Současně se má začít zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, k roku 2035 by to pak mělo být 1,45 procenta.

Změna se tak jako první dotýká části ročníků 60. let, kteří odchází do řádné penze letos. Jak odhadovalo i ministerstvo práce, nový výpočet penzí se pro první rok snižuje zhruba o 200 korun, v horizontu deseti let to tak znamená pokles výpočtu penze zhruba o 1500 až 2000 tisíce korun. Zjednodušeně řečeno, za co by nyní žadateli o penzi sociální správa přiznala důchod 22 000, v roce 2035 by šlo už jen o 20 000. Záleží ale na konkrétních podmínkách jako je doba pojištění či výše výdělků.

Ve skutečnosti pak dojde i tak k navyšování, ačkoliv pomalejšímu. Díky valorizacím a růstu mezd by měly podle dřívějších projekcí ministerstva práce důchody v příštích deseti letech dosáhnout v průměru hranice něco přes 30 tisíc korun.

„U osob s nejnižšími příjmy bude negativní dopad omezován růstem váhy základní výměry důchodu, která není opatřením dotčena a také změnou minimální výše procentní výměry. Relativní rozdíly mezi důchody osob s vyššími a nižšími příjmy zůstanou více méně zachovány. Nebudou vznikat ani zásadnější rozdíly mezi důchody přiznanými podle dosavadní a nové úpravy, neboť díky setrvalému nárůstu průměrné mzdy a postupnému zvyšování důchodového věku budou mít budoucí důchodci velmi pravděpodobně vyšší výdělkové průměry a více doby pojištění, což vyústí ve vyšší výpočtový základ,“ uvádělo ministerstvo práce.

Důchod se skládá ze solidární pevné výměry a ze zásluhového procentního dílu podle odpracovaných let, odvodů z výdělků a počtu dětí. Od ledna se zavedl po reformě minulé vlády i minimální důchody. Ten starobní odpovídá pětině průměrné mzdy, polovinu tvoří solidární výměra a polovinu zásluhový díl. Nejnižší starobní penze tak od ledna činí 9800 korun.

Důchody se zvyšují vždy od ledna o růst cen pro důchodcovské domácnosti a o třetinu růstu reálných mezd. Vláda ANO, SPD a Motoristů plánuje návrat k vyšší valorizaci o polovinu růstu reálných mezd, ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce zavést i zvýšení penze podle věku či vrátit trvalé navýšení penzí za práci v důchodu.