Nedojde-li v příštím roce k dodatečným úsporným opatřením či zvýšení daní, dojde v roce 2027 k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Upozorňuje na to Národní rozpočtová rada. Problém navíc budou mít podle exministra financí Miroslava Kalouska i zdravotní pojišťovny. Představitelé vlády i opozice pro Echo24 řekli, co chtějí případně po volbách s rozpočtem dělat.

NRR upozorňuje, že aktuální nastavení daňových a výdajových politik nezajišťuje plnění konsolidační trajektorie po roce 2026. Stejně jako Konvergenční program České republiky, tak i Fiskální prognóza ČR počítá v autonomním scénáři vývoje veřejných financí s tím, že již v roce 2027 bude strukturální schodek veřejných financí vyšší, než jaký předpokládá Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

„Rozsah této nerovnováhy se přitom postupně v čase zvyšuje. A to i při odečtení dodatečných výdajů na obranu, které budou mít z hlediska národních fiskálních pravidel výjimku a budou smět v definované výši překračovat schválené výdajové rámce. To ukazuje na nutnou potřebu dalších konsolidačních kroků ze strany jakékoli příští vlády, pokud by měla být trajektorie zlepšování strukturálního salda dodržena,“ uvedli radní.

Miroslav Kalousek na síti X uvedl, že v roce 2026 bude jakákoliv vláda v rozpočtově obtížné situaci. „Bude-li chtít dodržet v roce 2027 zákon o rozpočtové odpovědnosti, bude muset v roce 2026 přijmout poměrně rozsáhlá a nepopulární konsolidační opatření,“ napsal Kalousek a poukázal, že vedle toho bude nezbytné řešit situaci v systému zdravotního pojištění, což není součástí státního rozpočtu.

„Bude-li pokračovat současný trend příjmů a výdajů, dostanou se zdravotní pojišťovny nejpozději v roce 2027 do vážných finančních problémů. Přičemž není v jejich silách tyto problémy řešit bez zásadních politických rozhodnutí. Situace to bude obtížná, ne ale neřešitelná a jako téměř vždy existují různé varianty řešení. Problém vidím v tom, že volební subjekty nejenže o tomto budoucím vývoji nemluví, ale doposud žádné jeho řešení nenabídly. Přitom by to měla být pro voliče naprosto zásadní informace. Zvolená varianta řešení totiž ovlivní životy každého z nás,“ dodal Kalousek, který je zároveň místopředsedou správní rady VZP.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) pro Echo24 na přímý dotaz, zda by vláda, pokud by dostala od voličů důvěru pokračovat i po volbách, připravila jakýsi „konsolidační balíček II“, řekl, že přirozeně budou reagovat na stav veřejných financí. „Nedovedu si představit, že by vláda Petra Fialy začala rozhazovat peníze, jak to teď slibuje Andrej Babiš, že přidají seniorům, všem ostatním a budeme se mít krásně. Takhle by to opravdu nešlo. Co se týče dalšího balíčku – je třeba pokračovat ve snižování mandatorních výdajů, zejména provozních nákladů státu, kde existuje cesta ke škrtům. Ale nejvíce nás může podržet nakopnutí růstu ekonomiky,“ řekl Kupka.

„Ukazatele jsou pozitivní, investice přináší pozitivní reakce veřejnosti. Spotřeba domácností roste, průmysl se vrátil do rostoucí trajektorie. To přináší vyšší procenta růstu a vyšší daňové příjmy, se kterými teď rozpočtová rada nemůže logicky kalkulovat. Rozpočet se připravuje a bude připravovat podle poslední predikce hospodářského růstu, kterou v polovině roku stanovuje nezávislá komise. A na to budeme reagovat, jako jsme zareagovali na to, že špatně nastavená valorizace důchodů by měla fatální dopad do české ekonomiky,“ řekl Kupka s tím, že úprava valorizace penzí byla zodpovědným zásahem, přičemž se podařilo udržet růst důchodů, což je pro tuto sociálně citlivou skupinu podle něj zásadní.

Havlíček: Nemůžeme tolik investovat

„Vláda Petra Fialy dokázala snižovat deficity rozpočtu a zároveň držela vysoké tempo investic, což bylo odpovědné hospodářské rozhodnutí. Určitě šlo postupovat jinak. Šlo by významně více snižovat deficit, ale tím pádem bychom výrazně přiškrtili investice a oddálili dokončení klíčových staveb, což by následně nenastartovalo hospodářský růst. Tato hospodářská úvaha je naprosto zásadní. Prožili jsme si dobu, kdy se více utáhly kohoutky, zastavily investice a té zemi to neprospělo,“ dodal Kupka s tím, že si nepřeje zvyšování daní.

„Chci, aby Česká republika šla cestou moderní, efektivní a silné ekonomiky, kterou vytváří trh, aktivní podnikatelé a technologický vývoj. V oblasti automobilového průmyslu je to právě technologický vývoj, který přináší nová řešení a zároveň hospodářský růst,“ dodal Kupka.

Stínový premiér Karel Havlíček (ANO) rovněž na přímý dotaz na potenciální vlastní konsolidační balíček po volbách Echu řekl, že se teprve uvidí, jakým způsobem se bude v letošním roce vyvíjet hrubý domácí produkt. „Obávám se, že na rok 2026 nám tady vláda ještě nechá spoušť a v roce 2026 to nebude žádná hitparáda. Bude to nesmírně náročné, jsem zvědav, jak oni budou připravovat rozpočet. V roce 2027 už by to mohlo být trochu lepší, ale musíme být střízlivější ve výdajích, i co se týče investic. Pokud chceme toto všechno ustát a naplnit všechno to, co si představují ekonomové, například NRR, tak prostě nemůžeme investovat v takové míře,“ uvedl Havlíček.

„My investovat chceme, ale musíme vidět ten hospodářský růst. Jsme ve schizofrenní situaci, protože všichni chtějí zvyšovat všechny možné výdaje a zároveň varují před nebezpečnou zadlužeností. Za prvé, ta zadluženost ještě není nebezpečná, jsme na polovině Evropské unie. Na výdajích můžete něco ušetřit, ale máme mandatorní výdaje kolem 90 procent, tak kde chcete brát peníze? My určitě seniorům peníze brát nebudeme, nejsme natolik asociální jako tato vláda. Ekonomové měli křičet při nákupu F-35, když jsme tady měli funkční systém gripenů,“ uvedl dále Havlíček.

Jiné subjekty, například hnut STAN či TOP 09 hovoří opatrně o zvyšování některých daní. Starostové navrhují například zdanění sladkých nápojů, zvýšení daní z neřestí či úpravě progrese. Ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový už dříve Echu řekl, že bez dočasného zvýšení daní se všechny priority včetně obrany pokrýt zřejmě nedají.