Náročná rekonstrukce železničního nádraží Praha-Bubny je u konce. Vlaky nyní mají zelenou směrem na Kladno a již brzy vyrazí i na Masarykovo nádraží. Rekonstrukce pražské železnice mezi Bubny a Výstavištěm je hotová, v příštích dnech se na ni vrátí vlaky. Zastavovat budou na nově vybudovaném nádraží v Bubnech nebo zastávce Výstaviště. Na pátečním slavnostním otevření nádraží to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Modernizace úseku, který je součástí budované trati z centra metropole na letiště, vyšla na 5,644 miliardy korun.

Po rekonstrukci se podle Správy železnic zvýšila kapacita trati, což umožní nasazení více spojů do provozu. Prakticky celý modernizovaný úsek o délce téměř kilometru stojí na pilířích. Místo dřívějších náspů vznikly průchozí estakády, což umožnilo zrušit frekventovaný přejezd v Bubenské ulici a také propojit horní i spodní část Holešovic s novou ulicí Nicolase Wintona.

Bubenské nádraží bude obsluhovat dvě příměstské trati. Do Kralup nad Vltavou a dále Ústí nad Labem se z něj cestující dostanou už dnes, v sobotu, vlaky z Masarykova nádraží do Kladna ho pak budou využívat od pondělí. Nádražní budova má rozměry 250 krát 50 metrů a vlaky budou vjíždět přímo do interiéru nádraží. Budova stojí na pilířích, pod nimiž vzniknou obchody a další komerční prostory. Ty se začnou otevírat v následujících měsících po dokončení všech prací. Cestující se k vlakům dostanou eskalátory nebo výtahy.

Zrekonstruovaný úsek zatím končí na nové zastávce na Výstavišti. Na tamní vyvýšené nástupiště vedou schody a výtahy. Nad kolejemi do Kladna pak vznikla lávka, která zajišťuje přístup z Letné do Stromovky.

"Tento projekt je mimořádně významný nejen z hlediska dopravy, ale do značné míry mění tvář hlavního města. Bubenské nádraží se stává základním kamenem nové čtvrti, která tam v příštích letech vznikne. Železnice tak znovu plní svou historickou roli, kdy je impulzem k rozvoji širšího okolí," uvedl Kupka.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody šlo o technicky i organizačně mimořádně náročný projekt. Ocenil přitom i konstruktivní přístup místních obyvatel, s nimiž se podle něj podařilo najít shodu na některých detailech. "I díky tomu mohla stavba probíhat plynule a bez zbytečných zdržení," podotkl Svoboda.

V červenci začala také přestavba původní nádražní budovy v Bubnech, v níž nově vznikne centrum k připomínce deportací Židů z tohoto nádraží. Stavba za téměř 190 milionů korun by měla být dokončena za dva roky.

Modernizace trati z Prahy do Kladna je rozdělená na 11 menších staveb. V letech 2017 až 2020 SŽ zrekonstruovala Negrelliho viadukt. Pokračuje přestavba Masarykova nádraží, před dokončením je modernizace trati mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec. Letos by Správa železnic měla začít se stavbou úseku mezi Prahou-Ruzyní a Kladnem, tendr je před vyhlášením vítěze. V příštím roce SŽ vypíše tendr na stavbu úseku od Výstaviště do nové podzemní stanice v Dejvicích. Z centra Prahy na letiště by se cestující mohli vlakem dostat nejspíš v roce 2030.

Původní nádraží se promění v památník holokaustu

Novou podobu dostane i bývalé nádraží Praha–Bubny. To se promění v důstojné pamětní místo holokaustu, jelikož z tohoto nádraží odjížděly tisícovky Židů do lágrů v Osvětimi a Terezíně. Projekt za více než 200 milionů korun, který připravuje Centrum paměti a dialogu Bubny (CpdB) ve spolupráci se Správou železnic, má připomínat tragický osud desítek tisíc lidí deportovaných z tohoto místa během druhé světové války. Zároveň má sloužit jako vzdělávací a kulturní prostor zaměřený na holokaust a jeho odkaz v současném světě.

Podle zveřejněných vizualizací vznikne nad zachovanou částí historické budovy mohutná betonová nástavba. „Prvky původního nádraží jsou zachovány jako fragmenty minulosti s přiznanou patinou,“ vysvětluje ředitelka CpdB Pavlína Šulcová. Symbolická osa domu povede ze sklepení až do prosvětlených sálů – jako metafora cesty z temnoty do světla.

Autorem architektonického návrhu je ARN STUDIO, které vzešlo z architektonické soutěže. Novostavba je koncipována jako kontrast k původnímu objektu, což má podpořit vnímání historického traumatu. „Brutalistní architektura zrcadlí poválečné rány a zároveň vytváří prostor pro dialog a vzdělávání,“ dodává Šulcová.

Budoucí památník nebude jen statickou připomínkou minulosti, ale i živým prostorem pro současné společenské debaty. Cílem Centra paměti a dialogu Bubny je vytvořit moderní instituci, která bude klást důraz na propojení historických událostí s dnešním světem. „Chceme uchovat paměť obětí holokaustu a zároveň vést návštěvníky k přemýšlení o toleranci, svobodě a odpovědnosti,“ uvádí Šulcová.

Nástavba bude zhotovena z vysokopevnostního betonu s povrchovou strukturou, která záměrně ponechává stopy času. Tento materiál má symbolizovat odolnost a kontinuitu. „Zachovává charakteristické prvky jako svědectví doby a zároveň vytváří nový prostor,“ říká ředitelka.

Mezi lety 1941 a 1945 odjelo z Bubnů přes 70 transportů. Téměř 50 000 československých Židů a dalších osob označovaných podle norimberských zákonů jako Židé bylo deportováno do Terezína, Lodže a dalších ghett. Bubny se tak staly jedním z nejtragičtějších míst pražské historie.

Rekonstrukci památníku schválila vláda letos v únoru, smlouvu o spolupráci podepsalo CpdB se Správou železnic v březnu. V současnosti probíhá soutěž na zhotovitele stavby, s jejímž zahájením se počítá v létě 2025.