Česká ekonomika je ocitla ve zvláštní, velmi nepříjemné konstelaci. Zdražuje se tady šestým nejrychlejším tempem z celé Evropské unie. Ekonomika stagnuje. Potácíme se kolem nuly a stále se nám nepodařilo dosáhnout bohatství, které jsme zažívali před rokem 2020. Reálné platy se propadají nejrychleji z celé Evropské unie. Životní úroveň se v této konstelaci propadá nejvíc od roku 1989. Zisky firem přitom loni dosáhly 47 procent. To je rozdíl mezi výnosy a náklady. Jsou na evropské poměry vysoce nadprůměrné. Šesté nejvyšší v celé Evropské unii. To znamená, že firmy využily atmosféry všeobecného zdražování, inflační pandemie, a zvedly ceny daleko víc, než o kolik se jim zvýšily náklady. Výsledkem toho je ta rekordní inflace a rekordní pád životní úrovně.

K tomu máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v celé Evropské unii. V dubnu, za nějž jsou poslední data, dosahovala 3,6 procenta. Před námi jsou jen Dánové s 2,3 procenta, Malta s 2,9 a Nizozemsko s 3,4 procenta. Průměrná nezaměstnanost v zemích Evropské unie přitom dosahuje 6 procent. V Německu je na 5,6 procenta, ve Francii na 7,1 a třeba ve Finsku na 7,9 procenta.

Nezaměstnanost u nás je tak nízká navzdory tomu, že tady od začátku války našlo práci 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Nízká nezaměstnanost je samozřejmě společenská výhra. Ztráta práce a nemožnost najít snadno jinou znamená pro člověka podle řady psychologických výzkumů jeden z vůbec největších stresorů v životě. Hned po ztrátě blízkého člověka.

Pro firmy to ale znamená malou konkurenci. Stále si stěžují, že „nejsou lidi“. Nemáme kde brát. Reakce na takovou situaci je jediná, přeplatit ty lidi své konkurenci. To znamená zvednout platy. Zvlášť při tomto tempu zdražování a pádu reálné životní úrovně by ten tlak měl být velký. Zvlášť ve chvíli, kdy řada firem rozhodně má z čeho platy zvyšovat, protože mají vysoké zisky. V takové konstelaci se nedá lidem říct: Promiňte, nemáme z čeho přidávat. Odpověď je snadná: Máte. Podívejte se, jak vyděláváte.

Je až překvapivé, že lidé si v takové konstelaci, pro ně ideální, o vyšší platy neříkají a smiřují se s pádem reálných příjmů a životní úrovně. Ekonomie je psychologie. Výsledek toho, jak se lidé rozhodují. A o Češích je z řady průzkumů známo, že pro ně není úplně standardní a přirozené přijít si říct o vyšší plat. Druhý důvod může být i to, že statistiky mapující reálný stav věcí chodí se zpožděním několika měsíců. A než se jim dostane dostatečné publicity a lidé začnou ta fakta vnímat, trvá to další týdny. Vysoké firemní zisky zatím nejsou tím, o čem by dnes a denně lidé dostávali zprávy z televize, webů a sociálních sítí.

Až se k nim ale ta fakta dostanou, dá se čekat, že tomu přizpůsobí své schování a začnou si říkat o vyšší platy. A nechají se kupovat konkurencí za vyšší nabídky. Zvlášť když budou vidět, o kolik ze své životní úrovně už za poslední roky kvůli rekordnímu zdražování přišli.

Firmy se dostanou pod tlak platy zvednout. V určité chvíli to nejspíš udělají a zvýšení promítnou do ceny. Dál tím přiživí inflaci. Říká se tomu mzdově inflační spirála. Něco, čeho se ekonomové opravdu obávají, protože se to špatně zastavuje. Je to koloběh neustálého růstu cen a následného tlaku na plat. Opak cenové stability. Před roztočením té spirály varuje člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub a přidávají se k němu další. Co se s tím dá dělat? V zásadě jediná věc. Česká národní banka by měla zvednout sazby a dát tím jasně najevo, že proti inflaci je připravena udělat cokoli. Rok už zbytečně ztratila. Lidé a firmy hlavně musejí uvěřit, že to myslí vážně. Pak tomu přizpůsobí své chování a začnou věřit, že ceny se zas vrátí ke stabilitě. Nyní tomu nevěří, chovají se podle toho a tím tu spirálu roztáčejí.

Přesně tak se k tomu postavila americká centrální banka Fed. Nemilosrdně začala zvedat sazby a ještě to doprovázela ostrými komentáři o tom, že je připravena udělat opravdu cokoli. Úrokové sazby ve Spojených státech jsou dnes na 5,25 procenta. Inflace na 4,9 procenta. To je na rozdíl od našeho skóre (inflace 12,7 procenta, sazby 7 procent) konstelace, která brzdí zdražování.