USA by mohly výrazně přitvrdit v sankcích vůči Rusku. V posledních dnech dal americký prezident Donald Trump najevo velkou nelibost v souvislosti s nepostupujícími jednáními s Ruskem. Nyní uvedl, že se zabývá návrhem senátora Lindsey Grahama na uvalení 500% sekundárních cel na země, které odebírají ruské energie. Graham o zákonu mluví jako o „drtiči kostí“ ruské ekonomiky. Podle The Times a Politica by však otřásl světovou ekonomikou, mohl by uvrhnout Spojené státy do recese a vedl by v podstatě ke globálnímu embargu na ropu.

Americký prezident Donald Trump, který byl v minulosti vstřícný vůči svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, dosud odmítal nová ekonomická omezení vůči Moskvě. Bílý dům byl přesvědčen, že Kreml skutečně usiluje o mír, i když vždy nacházel důvody, proč se nedohodnout na příměří.

V úterý však Trumpova trpělivost přetekla. „Putin nám servíruje spoustu srač*k, pokud chcete znát pravdu. Pořád se tváří velmi mile, ale nakonec to jsou jen plané řeči,“ uvedl Trump a vyjádřil nespokojenost s nepostupujícím jednáním s Ruskem. Jeho podráždění vůči Putinovi naznačuje, že prezidentova podpora bipartitnímu návrhu zákona, který je právě připravován v Kongresu a který by zvýšil sankce vůči Rusku, roste. Tento zákon by poprvé zahrnoval také sekundární sankce proti zemím, které od Ruska odebírají energie.

Minulý měsíc Trump označil navrhovaný zákon za „velmi tvrdý“, ale v úterý prohlásil, že „se jím silně zabývá“. Tentýž den senátor Lindsey Graham, republikán, který je spoluautorem dlouho zdržovaného návrhu zákona, uvedl, že Trump mu řekl, že je čas jednat. Očekává se, že zákon bude projednán v Senátu do konce měsíce.

Zásadní součástí návrhu zákona by bylo uvalení 500% dovozních cel na země, které nakupují ropné produkty nebo uran z Ruska. Sekundární sankce by zasáhly země jako Čínu, Indii a Turecko, které nakupují ropu z Ruska, částečně prostřednictvím „stínové flotily“ tajných tankerů.

Maximilian Hess, odborník na zahraniční politiku z Foreign Policy Research Institute, predikuje, že Trump se bude zdráhat implementovat 500% celní sazbu, která by v podstatě představovala globální embargo na ruskou ropu. „Pokud by to mělo být provedeno podle tohoto návrhu, je to podle mě příliš silné, než aby to někdy bylo použito, ledaže by Trump řekl: ‚Musíme čelit riziku, které Rusko představuje pro Evropu a celý svět, a musíme přijmout ropné ceny blížící se 100 dolarům, nebo možná i více,‘“ dodává. „A to si nedokážu představit, že Trump udělá,“ uvedl pro The Times.

Zákon má však například v americkém Senátu podporu více jak 80 senátorů, tedy napříč stranami. „Musíme donutit Putina, aby přestal se svými hrátkami a přišel ke stolu,“ uvedla například demokratka Jeanne Shaheenová. Naopak senátor Rand Paul zákon označil za nejhorších zákonů co viděl. „Jednalo by se o celosvětové embargo na 36 zemí.

Zákon má podle Grahama výjimku pro ty státy, které podporují Ukrajinu, vyhnul by se tak většině Evropy. Evropská unie v současnosti stále odebírá především ruský plyn, zcela se odstřihnout od ruských energií chce v roce 2027.

Ekonomové však upozorňují, že by se zákon výrazně dotkl i USA, a to především přes import uranu, který z Ruska USA stále dováží. Sedmdesát procent ruského exportu ropy a plynu odebírá Indie a Čína. Ekonom Edward Fishman z Kolumbijské univerzity uvedl, že 500 % tarify na Čínu by vedly v USA k recesi.

„Čína a Indie letos v červnu představovaly světově suverénně největší odběratele ruských fosilních energetických surovin, následované Tureckem, vyplývá z dat zmíněného institutu CREA. Teprve čtvrtá byla pak EU jako celek, pátá se umístila Brazílie. Je tedy otázkou, zda Trump bude ochotný uvalit 500procentní clo na zemi typu Číny či Indie. To by otřáslo světovými burzami a finančními trhy,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.