Postoj prezidenta Petra Pavla ke jmenování poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí se ani po tradičním novoročním obědě s premiérem nemění. Prezident to dal jasně najevo během jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem a avizoval, že svůj postoj premiérovi sdělí také písemně.

Premiér dnes prezidentovi formálně předložil Turkovu nominaci na ministra vlády pověřeného vedením ministerstva životního prostředí. Podle vyjádření Hradu však hlava státu setrvává na dříve deklarované pozici. „Prezidentova pozice ke jmenování Filipa Turka členem vlády se nemění a zašle předsedovi vlády písemnou odpověď,“ uvedl po jednání ředitel odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky Vít Kolář.

Spor o Turkovu nominaci trvá

Prezidentův postoj navazuje na prosincové setkání s Turkem, po němž Hrad uvedl, že Pavel předpokládá, že premiér Turka na ministra nenavrhne. Pokud by k tomu přesto došlo, prezident by jej nejmenoval, ač by to považoval za mimořádný krok. Premiér dnes připustil, že se prezidenta snažil přesvědčit, aby Turkovi dal šanci, avšak neúspěšně.

Filip Turek čelí dlouhodobé kritice kvůli dřívějším rasistickým a homofobním příspěvkům na sociálních sítích. Za část výroků se omluvil, u jiných popírá autorství. Kontroverze vyvolalo také jeho majetkové přiznání či informace o údajných výhrůžkách zaměstnanci saúdskoarabské ambasády před osmi lety. Ministerstvo životního prostředí je nyní dočasně svěřeno předsedovi Motoristů a ministru zahraničí Petr Macinka.

Novoroční oběd: Ukrajina, zákony i platy politiků

Kromě personální otázky se prezident s premiérem věnovali širšímu okruhu domácích, zahraničních a bezpečnostních témat. Diskutovali například o připravovaných legislativních změnách nové koalice, konkrétně o stavebním zákoně a služebním zákoně. Prezident se zajímal také o možné disproporce v odměňování ústavních činitelů, které by mohly vzniknout v souvislosti s chystaným politickým zmrazováním platů.

Významnou část jednání zabrala zahraniční politika. Prezident otevřel téma postoje vlády k ruské agresi na Ukrajině, a to v souvislosti s výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Zdůraznil přitom potřebu jednotné komunikace: „Zdůraznil nutnost slaďovat veřejná prohlášení tak, aby odpovídala zahraničněpolitickým prioritám země a závazkům, které máme vůči našim partnerům a spojencům.“

V této souvislosti se prezident a premiér dohodli na užší koordinaci a vzájemném informování v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně sladění zahraničních cest. Pavel zároveň stanovil první termín setkání nejvyšších ústavních činitelů, které se má uskutečnit 26. ledna.

Grónsko a světová politika

Na novoročním obědě se otevřela i širší mezinárodní agenda. Prezident s premiérem diskutovali o aktuálním vývoji světové politiky, zejména o situaci na Ukrajině, událostech ve Venezuele a o dopadech americké zahraniční politiky na mezinárodní bezpečnost.

Prezident zároveň uvedl, že by považoval za správné, aby se Česko připojilo ke společnému prohlášení evropských států ke Grónsku, a o tomto postoji premiéra na obědě informoval.