České hrubé mzdy sice opět rostou, reálně se však stále perou s léty vysoké inflace a zaostávají tak stále za předpandemickým rokem 2019. Podle analytiků si přitom musí Češi na dohnání tehdejší úrovně ještě počkat, ačkoliv mají mzdy pokračovat v růstu, ani ten letošní zatím ztrátu nemusí umazat. Česko patří přitom v poklesu kupní síly mezi „špičky“ v rámci Evropské unie, podobně je tomu i v rámci zemí OECD.

České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší, jak popsala například nedávná analýza hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky. Ta letos očekává zvýšení reálných mezd o 3,5 až 4,5 procenta, na úroveň před pandemií se tak stále nedostanou. Například květnová prognóza České národní banky očekává, že reálná mzda by se letos měla zvýšit o 3,6 procenta, příštím roce pak růst o 2,7 procenta.

Reálné mzdy se na předpandemickou úroveň zatím nevrátily ještě v dalších 11 zemích EU. V žádné z nich ale není kumulovaný pokles tak výrazný jako v Česku. Druhé největší snížení zaznamenala Itálie, kde jsou reálné mzdy o pět procent nižší než v roce 2019, průměr eurozóny je pokles o jedno procento. Nejvýrazněji naopak rostly reálné mzdy v Bulharsku, kde se od roku 2019 zvýšily o 36 procent. Jiná je v Česku situace vyjádřená v čisté mzdě, kde už je růst oproti roku 2019 lehce pozitivnější (více jsme o tom psali zde).

Reálné mzdy v Česku výrazně klesly hlavně kvůli tomu, že země zaznamenala jednu z nejvyšších kumulovaných inflací ze zemí EU. Od konce roku 2019 spotřebitelské ceny vzrostly o 41 procent, výraznější růst zaznamenaly pouze Polsko s kumulovanou inflací 42 procent a Maďarsko s 52 procenty. V obou těchto zemích ale byl růst nominálních mezd rychlejší než v Česku.

Mezi největší bariéry pro růst mezd v Česku patří podle analýzy nízká produktivita práce například ve stavebnictví či v zemědělství. Český pracovní trh se také potýká s nízkou ochotou zaměstnanců stěhovat se za prací nebo měnit pracovní místo. Mzdový růst podle Peterky také v minulosti tlumilo snížení spotřebitelské poptávky, kvůli kterému firmy přistupovaly k přidávání opatrně, s ekonomickým oživením by se ale tato situace měla změnit.

Podobně je tomu pak podle statistik OECD. „V mezinárodním srovnání patří Česko mezi státy s pomalejší obnovou reálných mezd. Meziroční růst v roce 2024 byl sice pozitivní, ale v porovnání s řadou jiných zemí spíše slabší než v dynamicky rostoucích ekonomikách. Kumulativně jsou české mzdy oproti roku 2021 stále v záporu, který je navíc nejvýraznější v OECD, když přesahuje úroveň deseti procent (tuto hranici žádná jiná země OECD již ,nepřekonává‘). Naopak pobaltské země nebo Maďarsko zaznamenaly prudší růst a své ztráty dohánějí rychleji,“ uvedl k březnovým datům OECD hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle prognóz ČNB i analytiků lze očekávat, že k vyrovnání propadů reálných příjmů by mohlo dojít v průběhu příštího roku. Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Při zohlednění inflace reálně vzrostla o 4,6 procenta, když předchozí dva roky klesala. V samotném čtvrtém čtvrtletí se mzda zvýšila o 7,2 procenta na 49 229 korun, což znamenalo reálný růst o 4,2 procenta, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.