Od ledna se zatím mají zvedat s jistotou platy vojáků z povolání, příslušníků bezpečnostních sborů a pedagogů. U ostatních státních zaměstnanců už má rozhodnout příští vláda, která už je podle Karla Havlíčka (ANO) v kontaktu s odboráři. Problém však může pro zvyšování představovat možné rozpočtové provizorium, v němž se doporučuje nenavyšovat platové výměry v netarifní části platů konkrétních zaměstnanců v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích ve vládou regulované sféře nad rámec nárokových složek platů. Vznikající vláda je podle Aleny Schillerové (ANO) připravena najít řešení, jak zlepšit reálnou výši platů státních zaměstnanců. Andrej Babiš (ANO) uvedl, že se chce jeho případná vznikající vláda provizoriu vyhnout.

Učitelům by se měl podle dřívějších dohod zvýšit tarif od ledna o sedm procent, asistentům o 2000 korun. Přidání bezpečnostním složkám má činit pět procent. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce.

„Chybí skoro okolo pěti miliard korun. Nám nepřijde úplně ideální, když budoucí vláda počítá s rozpočtovým provizoriem, abychom vydávali dohodu, kde by skoro pět miliard nebylo krytých,“ uvedl končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vzhledem k dohodám s bezpečnostními sbory a pedagogy podle něj každopádně výrazná část lidí bude mít jistotu. Pokrýt další požadavky odborů by podle něj znamenalo buď ubrat na odměnách, nebo navýšit celkový objem.

Problém je ale ten, že Fialova vláda zatím odmítá sněmovně poslat znovu návrh rozpočtu na příští rok. Šéf ANO a pravděpodobný premiér Andrej Babiš v pátek uvedl, že hnutí chce, aby sekretářka ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vzala stejný návrh rozpočtu, který už na konci září do sněmovny poslala a poslala ho tam znovu. „Snad to kolegyně pana Stanjury zvládne a my ten rozpočet pak přepracujeme. Je jasné, že ten rozpočet je vylhaný a my jsme připraveni dodržet to saldo veřejných financí,“ uvedl Babiš s tím, že jeho vznikající vláda má rozpočet už přepracovaný a bude spěchat, aby vznikl rozpočtový výbor nové sněmovny.

V ideálním případě chce Babiš stihnout projednat a schválit rozpočet do konce roku tak, aby stát nemusel začít rok 2026 v rozpočtovém provizoriu. Že v něm ale stát začne je pravděpodobné třeba i podle Národní rozpočtové rady a bylo to tak i před čtyřmi lety, kdy tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přepracovávala rozpočet po Babišově vládě.

Mluvčí ministerstva financí Stefan Fous redakci sdělil, že pro případné rozpočtové provizorium obecně platí, že při nastavení tarifních (a na nich navázaných) částí platů musí být dodržena platná normativní úprava, tedy zákony i nařízení vlády. „V době trvání rozpočtového provizoria se doporučuje nenavyšovat platové výměry v netarifní části platů konkrétních zaměstnanců v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích ve vládou regulované sféře (tzn. nevytvářet nové finanční závazky nad rámec nárokových složek platů,“ řekl Fous.

Pravděpodobná budoucí ministryně financí Alena Schillerová Echu řekla, že místo slibovaného snižování stavů se Fialova vláda postarala o pokles reálné hodnoty platů státních zaměstnanců o pětinu. „Jsme v situaci, kdy zaměstnanci, kteří například administrují vyplácení sociálních dávek, mají tak malý plat, že sami příspěvky na bydlení musejí pobírat. Jsme připraveni jednat s odbory o řešení, které tuto neutěšenou situaci postupně napraví. Co se týče provizoria, může to být samozřejmě problém, nicméně tato vláda zatím neschválila ani příslušné nařízení vlády,“ připomněla Schillerová.

Pravděpodobný ministr hospodářství Karel Havlíček (ANO) pro Echo24 řekl, že ANO už s odboráři komunikuje. „Já už jsem v kontaktu jak s panem (předsedou OS KOVO Romanem) Ďurčem, což je klíčové pro průmysl, tak s Josefem Středulou. Řekl bych, že jsme vždycky s odboráři měli dobré profesní vztahy, čímž nechci říci, že jsme se vždycky shodli. Náš program je silně protržně orientovaný, ale má sociální kontrolku a chápali jsme, že tripartita není od toho, aby se tam každý vykecal, ale že to musí mít i nějaký závěr. Ať už jde o zdravotní odbory, dopravácké odbory, s nimiž jsem měl vždy velmi dobré vztahy, nebo odbory průmyslové, tak už jedeme na plný kotel, setkáváme se s nimi a věřím, že vždycky najdeme rozumný kompromis,“ uvedl Havlíček s tím, že politika ANO je založena na výkonnosti privátního sektoru, ale hnutí si prý velmi dobře uvědomuje, že bez dobrých zaměstnanců a solidního zázemí pro ně toho nikdy stát nedosáhne.

Jednání mezi vládou a odbory obvykle podle něj končí na nějakém kompromisu. „Vláda navrhovala pět procent, odboráři sedm, tak jsem říkal, že je možné, že se dojde právě ke kompromisu někde uprostřed (tedy šesti procentech). Já to ale nyní ještě nemám dopočítané, jaký by byl dopad do rozpočtu, co by to znamenalo pro jednotlivé profese, v tomto tedy ještě potřebujeme trochu času,“ řekl Havlíček v pondělí.