Od října se významně změní systém vyplácení sociálních dávek a podpor. Reforma, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel, totiž přináší takzvanou superdávku, díky které bude možné o příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky zažádat v rámci jedné dávky. Vláda si od nového systému slibuje jednodušší, efektivnější a adresnější sociální pomoc, která by navíc měla více motivovat k práci. Systém by měl rovněž od některých příspěvků nebo dávek odříznout majetnější lidi s relativně vysokými příjmy. A to se týká i značně populárního příspěvku na bydlení.

Nová dávka se bude skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí, na bydlení, z bonusu na děti a příspěvku za práci či její hledání. Výše příspěvku se pak bude stupňovat podle příjmu, majetku, výše úspor a pracovní aktivity. Podmínkou pro získání peněz na dítě bude práce nebo doklad o jejím hledání a dodržování školní docházky dětí. Lidé v dlouhodobé pracovní neschopnosti pak budou moci být Úřadem práce vyzývání k přezkoumání svého zdravotního stavu a to po 380 dnech.

Poměrně přísně nastavené podmínky mají přispět k tomu, aby dávky čerpali ti, kteří je skutečně potřebují. Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka, po zavedení reformy by se měl okruh těchto lidí snížit na 22 procent. V současné době dávky v České republice pobírá 8 procent lidí.

Jednou z dávek, o kterou je v posledních letech stále větší zájem, je příspěvek na bydlení. Ten pobíralo v březnu 2025 rekordních 303 tisíc domácností, jak ukazují data ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Oproti únoru se počet domácností, které příspěvek pobírají, zvýšil o 8 tisíc. Za jeden měsíc tak příspěvek přišel na více než 1,96 miliardy korun oproti 1,7 miliardám v minulém roce. Od počátku roku stát na příspěvcích na bydlení vyplatil už přes 5,6 miliard korun.

Z dávky, která měla původně sloužit na podporu těm, jejichž životy ovlivnily zvyšující se ceny energií, se stala dávka pro mnohem větší okruh příjemců. Za růstem počtu jejích příjemců je mimo jiné i vládní rozhodnutí navýšit příspěvky a dopřát je většímu okruhu lidí. K jejich využívání vyzývala dokonce samotná vláda v době růstu cen energií v rámci tzv. deštníku proti drahotě. Právě o tyto příspěvky by nyní díky vysokým nárokům na získání superdávky měly přijít ekonomicky stabilnější domácnosti. Ty by totiž nemusely „projít“ podmínkami k jejímu získání, jako je výše příjmu, úspor a množství vlastněného majetku.

Nyní je systém nastaven tak, že mohou příspěvek získat lidé, kteří za bydlení utratí víc než 30 procent svého příjmu. 30 procent příjmu však zároveň nesmí přesahovat stanovený normativ, tedy jakousi hranici, která se stanovuje rozdílně pro Prahu a Brno a následně obce podle počtu obyvatel, zároveň je ovlivněna počtem lidí v domácnosti. Necelá třetina příjmu v Brně tak například u jednoho žadatele nesmí přesáhnout něco přes 17 tisíc korun. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi normativy a těmito 30 procenty příjmu.

I po reformě dávek má zůstat v platnosti limit 30 procent výdajů na bydlení. Nyní se ale mají náklady na bydlení stát jen jednou složkou složitého výpočtu společné dávky, která bude posuzovat i další složky jako například majetek domácnosti. V samotné složce bydlení však dojde v tomto ohledu k přitvrzení. Jednak dojde k rozlišení domácností na ty „zranitelné“ a „běžné“. Jako zranitelnou si lze představit domácnost důchodců či matky samoživitelky. V praxi to znamená, že se podpora bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Jednak dojde k úpravě zmiňovaných normativů. Snížit se tak mají uznatelné náklady a se stoupajícími příjmy i spoluúčast na jejich placení. Zpřísnit se mají pravidla také pro OSVČ s vyššími příjmy, které jsou v režimu paušální daně.

Nový systém sociální pomoci bude účinný od října 2025 a nabíhat bude zhruba půl roku, tedy asi do března 2026. Senát požádal ministerstvo práce a sociálních věcí o to, aby vyhodnocovalo jeho dopady na rozpočet.