Spor o Filipa Turka, jehož prezident Petr Pavel odmítá jmenovat ministrem životního prostředí, vyvolává ohlasy i mimo hlavní politiku. Filantropka a manželka jednoho z nejbohatších Čechů Ivana Tykač ve svém novém příspěvku na platformě NWSLTTR popisuje spor jako symbolický střet „dvou generací moci“ a „dvou pamětí svobody“. Debata podle ní dávno nepůsobí jen jako technický spor o konkrétní personální volbu, ale jako konflikt mezi tím, co nazývá „pamětí poslušnosti a pamětí autonomie“, čímž kritizuje i hlavu státu.

Tykač hned v úvodu přiznává, že ji mediální pozornost věnovaná kauze rozčiluje. „Sleduji každý den v médiích kauzu, která mě tak trochu frustruje svou značnou bezvýznamností a nulovým vlivem na každodenní život nás všech, přičemž o tom každý den čteme,“ píše. Zároveň ale píše, že právě tato „bezvýznamná“ přestřelka odhaluje hlubší vrstevnatý střet o to, kdo má právo mluvit o svobodě, odpovědnosti a legitimní autoritě.

Turek je v jejím podání „typickým produktem porevoluční generace“, který vyrůstal už „do světa, kde už nebylo třeba bojovat s totalitou“, ale současně zažívá „dohled“ a „přebujelou regulaci“ i „morální mentorování shora“. Jeho styl Tykač označuje za jazyk autonomie: „Jeho styl – často označovaný jako „macho“ – je méně ideologií, víc gestem autonomie. Je to jazyk generace, která se nechce nechat vychovávat, protože žádnou totalitu nezažila, ale zažívá dohled.“

Na opačné straně vidí Petra Pavla jako představitele „státu jako instituce“ a hierarchie. V textu připomíná jeho minulost a vykresluje jej jako nositele „paměti moci“: „Do debaty vstupuje prezident Pavel – bývalý voják, vysoký představitel struktur NATO, ale také člověk formovaný armádou Československé socialistické republiky a někdejší člen KSČ.“ Tady podle ní vzniká pocit „schizofrenie“, kdy hlava státu kárá představitele porevoluční generace za „neodpovědnost“ a „nevhodná vyjádření“ – a právě tento tón považuje autorka za klíč k porozumění současnému napětí.

Tykač uvádí, že Pavel Turka neodmítá jen kvůli jednotlivým výrokům, ale kvůli tomu, že Turek „není kompatibilní“ s institucionální opatrností. Konflikt shrnuje jako rozdílnou představu o tom, odkud se bere legitimita: „Je to spor o to, kdo má právo definovat odpovědnost.“ V jedné z nosných pasáží formuluje, co podle ní prezident vzkazuje jazykem institucí: „Když tedy prezident Pavel varuje před Turkovými výroky a zpochybňuje jeho vhodnost pro ministerské funkce, nečiní tak jen jako hlava státu, ale jako nositel určité paměti moci.“ A doplňuje kontrast „kompatibility“: „Když prezident kritizuje Turka v souvislosti s možným vedením resortu životního prostředí, vlastně tím implicitně říká: „Na tuto roli je třeba být kompatibilní s institucemi, jazykem, mezinárodním konsenzem.“ Turek naproti tomu reaguje: Na tuto roli je třeba být kompatibilní s realitou lidí, kteří už nechtějí být řízeni expertní morálkou.

Závěrem autorka vyostřuje kritiku i směrem k tomu, jak velké místo spor v Pavlově veřejném obrazu podle ní zabírá. Píše, že jde o paradoxně dominantní téma: „Je paradoxní, že nejviditelnějším tématem prezidenta Petra Pavla je spor o nejmenování jednoho z méně významných ministrů.“ Spor podle ní „váhou v mediálním prostoru přesahuje“ i jiné zásadní agendy a stává se „flagship tématem Petra Pavla, spojené s jeho prvním obdobím“.

Do celé debaty mezitím vstoupilo i „technické“ řešení krize: vláda Turka jmenovala vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, nikoli ministrem. Turek má být zaměstnancem ministerstva životního prostředí „na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti“ a odpovídat vládě, která ho jmenuje a odvolává. „Hlavním posláním vládního zmocněnce je koordinace při tvorbě, vyjednávání a uplatňování politik a opatření Evropské unie v oblasti klimatu a Green Dealu, se zvláštním důrazem na ekonomické a sociální dopady na ČR a její občany,“ stojí ve statutu schváleném vládou. Ministerstvo životního prostředí má dál dočasně vést předseda Motoristů Petr Macinka, přičemž premiér Andrej Babiš označil tento postup za dočasný – prezident Pavel Turka ministrem jmenovat nechce.