Od ledna začalo přechodné období, kdy lidé, kteří před spuštěním superdávky pobírali některou z čtyř sloučených dávek a zavčasu podali žádost o takzvanou superdávku, pobírají nadále výši původní dávky, se kterou mohou počítat až do dubna. První výplata v rámci superdávky je pak čeká v květnu. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) k začátku týdne evidovalo 336 555 žádostí o superdávku od dosavadních příjemců „rušených“ dávek, jejichž výplaty probíhají v termínech, na které jsou jejich příjemci zvyklí. Vláda Andreje Babiše v čele s ministrem Alešem Juchelkou (oba ANO) už avizuje, že superdávku zreviduje a zpětně vyčlení příspěvek na dítě.

Ostrý start superdávky začne až na jaře po konci přechodného období. MPSV nyní deníku Echo24 připomnělo, že domácnosti, které pobíraly některou z „rušených“ dávek (příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení), mohly pro zachování nároku na jejich výplatu až do dubna 2026 podat žádost o novou dávku státní sociální pomoci v období od 1. října do 31. prosince 2025. Přepočítaná pomoc od státu se jim pak všem začne poskytovat od května. Exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív uvedl, že třetina příjemců by si mohla polepšit, třetině se dávka nezmění, třetina začne pobírat méně. U nových žadatelů má úřad na přiznání peněz od státu tři měsíce. Podává se jen jedna žádost, více se posuzuje příjem i majetek členů domácnosti.

K 13. lednu 2026 MPSV evidovalo celkem 396 461 podaných žádostí o novou dávku státní sociální pomoci. Z tohoto počtu 336 555 žádostí pochází od dosavadních příjemců „rušených“ dávek a 59 906 žádostí představuje nové podání. Úřady mají v případě „novožadatelů“, tedy těch, kteří dávku ke konci září nepobírali, na vyřízení žádosti maximálně 90 dní.

„V případě lidí v přechodném období, tedy těch, kteří pobírali původní dávky, platí, že první ‚superdávka‘ jim bude vyplacena v květnu 2026, ale do dubna jim budou vypláceny ‚původní‘ dávky. V současnosti probíhá vyhodnocování a zpracování všech žádostí, které byly podány od účinnosti zákona, tedy od 1. října 2025, a to v rámci zákonných lhůt. Současně potvrzujeme, že výplaty ‚rušených‘ dávek probíhají v běžných výplatních termínech,“ uvedlo MPSV.

Nelibost Babišovy vlády si vysloužilo především zahrnutí příspěvku na dítě do superdávky. Nárok na přídavek na dítě měly dosud rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima, výše je odstupňovaná podle věku dítěte i druhu příjmů členů rodiny, pohybuje se tak v rozmezí od zhruba 800 do 1 500 korun měsíčně. Jde o hojně využívanou dávku, například podle nejčerstvějších dat ministerstva práce ji v září pobíralo přes 300 tisíc příjemců, za prvních devět měsíců letošního roku na ni tak zamířilo 3,8 miliardy, o něco méně než v minulém roce.

Nyní se tak přídavek na dítě stal součástí složitého systému superdávky, v němž hraje roli celá řada dalších věcí, jako je nové posuzování majetku, úspor či pracovní případně školní aktivity. A právě i na tento systém si chce posvítit kabinet Andreje Babiše a ministr práce a sociálních věcí Juchelka. Podle něj je třeba počkat na data, která po startu nové superdávky vyplynou, a na jejich základě podrobit novou superdávku revizi. Dlouhodobě kritizuje i majetkový test, v němž vidí mezery. Nová vláda ve svém programovém prohlášení slibuje toto: „Zrevidujeme ‚superdávku‘. Změníme nevyhovující a diskriminační parametry ‚superdávky‘, vyčleníme přídavky na děti.“

Juchelka dlouhodobě kritizuje, že spojením přídavku na dítě s trojicí „chudinských“ dávek se stát připravuje o nástroj prorodinné politiky. V minulém volebním období volala po vyčlenění přídavku na dítě ze superdávky i SPD. „Chtěl bych přídavek na dítě vyjmout, je to klasická prorodinná dávka, která má dle mého názoru svůj smysl a s ostatními chudinskými dávkami nekoresponduje,“ uvedl Aleš Juchelka i ve vysílání pořadu Echo Prime Time.

„Revizi nemůžeme udělat jinak, než na základě dat, které to přinese. Určitě se budu chtít ptát na kontrolní mechanismy, které v rámci superdávky jsou, protože v tuto chvíli se nám třeba na úřadech práce nespojují agendy u majetkového testování jako je evidence vozidel nebo třeba katastr nemovitostí,“ uvedl Juchelka s tím, že se v nynějším systému také poněkud vytrácí sociální práce a měl by být lépe kontrolovaný.