Má koalice Spolu ještě šanci zopakovat čtyři roky starý volební triumf? Letošní volební modely ukazují poměrně jiné rozložení sil než před čtyřmi lety. Hnutí ANO, které v červnu 2021 oscilovalo kolem 23 až 26 procent, je dnes podle agentur jasným favoritem se ziskem přes 31 procent. Naopak koalice Spolu od voleb ztratila podporu i dynamiku – její současný výsledek se pohybuje kolem 21 procent. Rozpustila se i síla v podobě už neexistujícího pojení PirSTAN. Odborníci upozorňují, že klíčovou roli před volbami může ještě sehrát i právě běžící bitcoinová kauza, která vedla k rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

Vývoj podle agentur STEM i Median ovlivňují nejen vládní bilance a opotřebení koalic, ale i aktuální skandály. V aktuálním modelu STEM pro CNN Prima News z června 2025 by hnutí ANO získalo 31,2 %, koalice Spolu 21,6 %, SPD 13,1 % a STAN 10,6 %. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti se 6,7 % a uskupení Stačilo! na pětiprocentní hranici. „Podpora hnutí se od začátku roku v modelu STEM vyvíjí od necelých deseti k necelým 13 procentům. Současný výsledek znamená mírné posílení oproti slabšímu období zkraje května,“ uvedla agentura ke STAN.

Podle Medianu z května má ANO 32 %, Spolu 21 %, SPD 13,5 %, STAN 10,5 %, Stačilo! 6,5 % a Piráti 5,5 %. Obě agentury potvrzují stabilní vedení ANO a mírný ústup vládních koalic.

V přepočtu na mandáty by ANO podle STEM mělo 77 poslanců, Spolu 52, SPD 28, STAN 23, Piráti 12 a Stačilo! osm. Median počítá pro ANO s 72 mandáty, pro Spolu 47. „Další koalice by musely být složeny ze tří a více stran,“ uvedl Median.

Jak to vypadalo v červnu 2021

Před čtyřmi lety byla situace napjatá a vyrovnaná. Podle Ipsosu by volby v červnu 2021 vyhrálo ANO s 23,5 %, těsně následováno Spolu (23,1 %) a koalicí Pirátů a STAN (22,4 %). V jiném průzkumu od Kantaru by tehdy dokonce zvítězili Piráti a STAN (24 %) před Spolu (23,5 %) a ANO (21,5 %). Kromě SPD (kolem 9–12 %) se do Sněmovny dostávaly i Přísaha, ČSSD (nyní SOCDEM) nebo KSČM.

A STEM? Ten v červnu roku 2021 přisoudil vítězství hnutí ANO s 26,7 % před druhým PirSTANem s 24,1 % a třetím Spolu (17,4 %). U Medianu by rovněž vyhrálo ANO s 26 %. Druzí Piráti se Starosty by brali 21,5 % a třetí Spolu 20 procent.

V létě roku 2021 tak panovala nejistá atmosféra, kdy především ještě dozníval nástup Pirátů a Starostů, kteří měli na jaře i přes 30 procent. Spolu se teprve dostávalo do sedla, zatímco ANO nemělo tak silné preference jako nyní. Letos je hnutí Andreje Babiše výrazně odskočeno, zatímco koalice okolo premiéra Petra Fialy příliš neposiluje a například Piráti si o někdejší oblíbenosti zatím mohou nechat jen zdát.

Aféra, která může změnit výsledek

Letos se do průzkumů začíná promítat bitcoinová kauza, kvůli níž podal demisi Blažek. STEM upozorňuje, že dopad podobných kauz bývá pozvolný. „U velkých kauz trvá zpravidla několik týdnů, než se u veřejnosti zformují postoje a než se vliv kauz projeví ve volebních preferencích. Kauza je navíc stále živá, probíhají jednání koaličních partnerů a příští týden se bude hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě,“ uvádí agentura.

Politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity míní, že kauza připravila koalici Spolu o šanci prosazovat vlastní témata: „Je logické, že opozice, která si od prvního dne vlády Petra Fialy nebere servítky, zaujme velmi ostrý postoj.“ Podle něj může téma využít i STAN, který má se Spolu voličský překryv.

Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci považuje skandál za klíčový faktor voleb: „Pro koalici Spolu je to před volbami obrovská rána. Naděje na poražení Andreje Babiše tam asi padla.“ Dodal, že téma je „marketingově vděčné“, a to i kvůli obecně srozumitelnému tématu bitcoinu. „Strašně moc vysokoškoláků je na to naštvaných a nepřijde k volbám.“

Podle Eibla by Spolu při stejné účasti jako v roce 2021 přišlo o 400 000 hlasů. Navíc partneři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, nejsou podle něj připraveni jít do kampaně samostatně: „Vystoupení z koalice Spolu by je existenciálně ohrozilo.“

Klesá motivace jít k volbám

Další rozdíl oproti roku 2021 se týká volební účasti. V roce 2021 deklarovalo účast v průzkumech 63 % lidí, skutečná účast byla 65,4 %. Letos se však podle Medianu v květnu chtělo určitě zúčastnit jen 47 % lidí, dalších 6 % účast zvažovalo. „Ochota zúčastnit se voleb oproti minulému šetření mírně snížila, a to o dva procentní body,“ uvedl Median.

Přes 37 % bývalých voličů Spolu si dnes není jisto svou účastí, zatímco ANO má v této kategorii jen 15 % svých bývalých voličů. To může výrazně ovlivnit výsledek.

Zatímco před čtyřmi lety hrály roli tři silné bloky a výsledek byl otevřený, nyní má ANO pevné vedení. Koalice Spolu a STAN čelí vnitřním otřesům a rozčarování voličů. Výsledkem je polarizace, nízká volební motivace a růst podpory alternativních subjektů jako Stačilo! nebo Motoristé sobě.