Spor o budoucí podobu chřadnoucí německé daňové a sociální politiky dostává nový rozměr. Berlínská vláda hledá a navrhuje nové možnosti, kde ušetřit. Mezi položkami k osekání výdajů se objevují mimo jiné i dotace pro tepelná čerpadla, příspěvky migrantům, nebo sociální dávky. Kancléř Friedrich Merz (CDU) tlačí na razantní škrty v sociálních výdajích, jeho straničtí kolegové neváhali přijít s receptem, který jako kdyby vypadl z programu levice: prosazují zvýšení daní pro bohaté. Právě daň pro nejbohatší vyvolala rozruch uvnitř vládní koalice, píše německý deník Welt.

Rozpočtové tlaky, vysoké zadlužení a slabý hospodářský růst nutí vládu hledat nové zdroje příjmů. Podle německého ministra financí Larse Klingbeila (SPD) chybí v rozpočtovém výhledu našich západních sousedů pro roky 2027-2029 přes 170 miliard eur. Vyzval tak své vládní kolegy k hledání úspor.

Poslanec Andreas Mattfeldt (CDU) v rozhovoru pro deník Bild uvedl, že považuje za „osobně přijatelné“ zvýšení tzv. „Reichensteuer“, tedy dodatečné daně pro nejvyšší příjmové skupiny – ovšem pouze v případě, že by byla současně prosazena nutná reforma sociálního systému. „Je třeba učinit naše sociální systémy odolnými do budoucna a většina občanů musí cítit, že se věci posouvají dopředu,“ řekl Mattfeldt s tím, že není spokojen s dosavadním tempem vládních kroků.

Návrh je o to překvapivější, že CDU i sesterská CSU dosud daňové zvýšení pro bohaté jednoznačně odmítaly. Podle aktuálního průzkumu agentury Insa by však tento krok přivítala i značná část veřejnosti – 55 procent Němců podporuje vyšší daně pro bohaté, třetina je proti a 15 procent se nevyjádřilo.

SPD, v čele s ministrem financí Larsem Klingbeilem, v posledních týdnech jasně deklarovala, že rozpočtové díry nelze zalepit jen škrty. Naopak CSU reprezentovaná ministrem vnitra Alexandrem Dobrindtem varuje před zvyšováním daňové zátěže a vyzývá k „více klidu a méně hádek“ uvnitř vlády. „Harmonie místo hyperventilování by mohlo být mottem pro nadcházející podzim,“ poznamenal Dobrindt ironicky.

Podzim, který kancléř Merz označil za „reformní“, tak slibuje těžká vyjednávání uvnitř velké koalice. Kromě daní z příjmů se začíná hovořit i o možné úpravě dědické daně.

Na výzvu k šetření zareagoval i bavorský premiér Markus Söder, který představil vlastní návrhy toho, kde by se podle něj dalo jednoduše ušetřit. Podle něj by spolková vláda měla seškrtat podporu na bydlení, o polovinu snížit dotace na tepelná čerpadla či přiškrtit dávky migrantům, kteří neuspěli v azylovém řízení a mají Německo opustit. Tyto škrty by ušetřily až 20 miliard eur, řekl v rozhovoru pro Bild. Více jsme o tom psali ZDE.

„Musíme šetřit – a dokážeme šetřit,“ prohlásil Söder s tím, že prioritu musí mít hospodářství. Podle bavorského premiéra by německému hospodářství, které minulé čtvrtletí mezičtvrtletně pokleslo o nečekaných 0,3 % HDP, prospěla řada škrtů v sociální oblasti. Další úspory vidí Söder v přísnější migrační politice a omezení dávek pro lidi, kteří mají povinnost Německo opustit. Jen v roce 2023 vydala spolková vláda na oblast migrace a azylu téměř 30 miliard eur, z toho přes 11 miliard na sociální transfery po uzavřených azylových řízeních.

Söder požaduje, aby Německo neposílalo peníze zemím, které odmítají přijímat své občany zpět. V praxi by to zasáhlo například Sýrii, Irák či Afghánistán, kam loni putovaly stovky milionů eur z německého rozpočtu. „Pokud si nevezmete zpět své občany, kteří musí opustit zemi, nepotřebujete německé peníze“, řekl Söder.