Když před 90 lety zuřila španělská občanská válka, na stranu levicových republikánů odcházeli bojovat dobrovolníci z různých evropských zemí. V Československu jsme měli levicových intelektuálů dost a vžila se mezi nimi formulace „U Madridu se bojuje za Prahu“. Měla symbolizovat myšlenku, že nepodaří-li se fašismus porazit ve Španělsku, hrozí dříve či později i u nás.

V malém španělském městě Torre-Pacheco už několikátým dnem panují nepokoje, odstartované tím, že skupina marockých mladíků přepadla starého muže, Španěla, cestou na hřbitov. Rozdíl proti Německu nebo Nizozemsku, kde se v takových situacích dříve rádi „semkli“, a dnes raději předstírají, že se neděje vůbec nic, je značný, protože teď řádí v ulicích nikoliv přistěhovalci, nýbrž původní obyvatelé Evropy. Zase jsme tedy o kousek blíž k normálním poměrům… Tedy pokud je naším vzorem multikulturalismu Libanon.

Bohužel to asi nejde jinak, protože tytéž politické špičky, které jsou schopny zdanit každou molekulu CO2, projevují vůči masovému přistěhovalectví až fantastickou míru obřadné bezmocnosti. Už se aspoň tolik nelže a některé západní policejní sbory jsou ochotny říci nahlas, že „mladíci“ ze severní Afriky se dopouštějí naprosto disproporčního množství kriminality včetně té násilné. Ale před myšlenkou, že by stálo za to zcela zastavit další přísun takových „mladíků“ a odsunout ty stávající zpátky do jejich neochotných vlastí, uhýbají dnešní politici jako vampýr před denním světlem. Jestliže bradatý fanatik z Afghánistánu je připraven položit život za Alláha, naši politici jsou připraveni zničit tisíce let budovanou civilizaci jen proto, aby se nikdo nedotkl posvátného práva na azyl, které vzniklo ve zcela jiných podmínkách a jiném světě. Jsme opravdu lepší než nějaký ten vousatý Abdulláh z jeskyně Tora Bora, když si takové politiky volíme?

(Přesto má STAN preference 13 procent – přesto, že Rakušan podepsal neblahý migrační pakt…)

Při pohledu na dění ve Francii, v Británii, ve Švédsku, v Německu, ve Španělsku máme příležitost se poučit. Ještě nemusíme zabřednout do stejných problémů, jaké si způsobili tam. Ale je potřeba být zatraceně opatrný. O Španělsku se ani nedá říci, že by přitahovalo Severoafričany přebujelým sociálním systémem – španělské dávky jsou sotva k přežití. Většina tamních Maročanů byla dovezena jako levná pracovní síla na základě dohod s Marokem.

Taková levná pracovní síla se zatraceně prodraží.