Obnovitelné zdroje energií jsou skvělou myšlenkou, ale musíme je budovat evolučně, nikoliv revolučně. Pro Echo24 to řekl vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy), který chce bojovat proti akceleračním zónám pro výstavbu větrných elektráren v blízkosti obcí, rád by prosadil prodloužení vzdálenosti, kde je možné větrník postavit, o 200, případně 500 metrů. Změny v akceleračních zónách podpořil také premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že „ochrana Green Dealu“ je podle něj jedním z možných motivů, proč prezident Petr Pavel nechce Turka jmenovat. Někteří experti na energetiku ale tvrdí, že akceleračních zóny nejsou nijak zásadním problémem.

Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren a s nimi související infrastruktury. V případě jejich vymezení se podle ministerstva životního prostředí poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, jako je třeba ochrana přírody, ochrana zemědělského půdního fondu či zajištění obranyschopnosti státu. Oblasti pro obnovitelné zdroje mají v současnosti vznikat přinejmenším 500 metrů od zastavěného území, což je podle zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka málo.

Turek už dříve hovořil o tom, že zrychlené budování stovek větrníků v akceleračních zónách považuje za „nezřízené“. Pro Echo24 nyní řekl, že OZE jako takové neodmítá. „OZE jsou skvělou myšlenkou, ale budujme je evolučně, nikoli revolučně. Vymezení akceleračních zón ve zrychleném řízení a bez dostatečných průzkumů dopadů považuji za zločin vůči přírodě i vlastnímu obyvatelstvu. Představte si, že máte chalupu u lesa a 500 metrů od ní vám postaví 250 metrů vysokou větrnou elektrárnu jen proto, že investor bude pohádkově bohatnout na dotované ceně elektřiny. Napakuje se samozřejmě i majitel pozemku na kterém bude stát,“ uvedl Turek.

Podle svých slov nemá nic proti větrným parkům v nehezkých a pustých zónách třeba na bývalých skládkách. „Ale není možné najednou přehlédnout hluk a smrtící účinky pro ptactvo, netopýry, savce a ráz krajiny, který najednou všechny přestal zajímat. Jedná se o brutální estetický smog a zásah do přírody a krajiny primárně kvůli zelenému byznysu. Zem máme jen jednu a hodlám ji ze své pozice maximálně chránit,“ dodal Turek s tím, že problémem je, že je Česko z Bruselu „nuceno k těmto krokům a bývalá vláda nás k tomu zavázala v rámci klimatických plánů a na ně navázaných dotací“.

„Nejsem všemocný a ochrana Green Dealu může být i jedním z motivů pana prezidenta mne nejmenovat ministrem, ale i tak jsem inicioval plán pro obce a kraje, jak se bránit, prosadím změnu parametrů z 500 metrů na 1000, nebo doufejme aspoň na 700, když to nepůjde jinak a budu dělat maximum, ať se věží v akceleračních zónách postaví co nejméně. Pár set jich určitě pojmout můžeme, ale rozumně a nikoli dle plánu schváleného od bruselského stolu bez znalosti naší krajiny a podmínek,“ dodal Turek.

Podobně se na tiskové konferenci po jednání vlády v pondělí vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO), který řekl, že projekt akceleračních zón, který předchozí vláda navázala na peníze z EU, je potřeba změnit. Podle něj je projekt nutné upravit, protože lidé obecně odmítají stavbu větrných elektráren ve svém okolí.

„Ty akcelerační zóny byly nešťastně připraveny a dnes to uznávají i investoři. Bylo to pod tlakem a definováno v různých oblastech, které byly necitlivě vybrány, jen aby se splnil milník,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Označil to za mimořádné nešťastné opatření, které bylo přijaté pod tlakem.

Experti: Akceleračních zón není třeba se bát

Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU, pro Echo24 řekl, že energetika se bude nenávratně dekarbonizovat. „Dekarbonizace samozřejmě proběhne mírnější rychlostí, než jsou i aktuální plány EU, ale proběhne. Určité množství větrné výroby soustavě pomůže. Pomůže snížit celkové náklady na silovou elektřinu. Akcelerační zóny byly malou pomocí, jak zrychlit realizaci. Dle našeho názoru není v určitém množství proč se jich bát,“ uvedl Macenauer. Turek také už dříve hovořil o tom, že větrné elektrárny vedou k destabilizaci sítě.

Podle Macenauera je to částečně pravda, ale pokud není proces integrace hektický, není to nebezpečné. „Jinak řečeno, dá se na to připravit,“ řekl expert.

Energetický expert a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor pro Echo24 řekl, že Motoristé by jako pravicová strana podle jeho názoru měli naopak podporovat opatření vedoucí ke zjednodušení výstavby a omezení byrokracie spojené s povolováním staveb (nejen) větrníků.

„A právě k tomu jsou vhodné akcelerační zóny. Větrné elektrárny jsou obnovitelným zdrojem s vyšším ročním využitím, než má fotovoltaika, a navíc se s ní dobře doplňuje. Vítr totiž často dobře fouká v dobách malého či žádného osvitu. Motoristům bych proto doporučil spíše se zaměřit na omezení nepřiměřeně vysokých dotací než na rušení rozvoje akceleračních zón,“ uvedl Gavor.