Dvanáctidenní válka mezi Izraelem a Íránem nejen změnila situaci na Blízkém východě, ale měla i dopady v místech, kde by to člověka hned nenapadlo.

Skupina výzkumníků na americké Clemson University loni v září popsala síť asi 80 botů Twitteru, nyní X, která se zaměřovala na podporu skotské nezávislosti a byla podle nich řízena z Íránu. Účty měly zpravidla profilové fotografie vytvořené umělou inteligencí a informace v profilu, jež měly být typickému příznivci skotské nezávislosti blízké – naší favoritkou je „Bývalá zdravotní sestra v NHS (skotský veřejný zdravotnický systém – pozn. red.). Doufám v lepší budoucnost s mnohem menší nerovností“. Podle jednoho popisu se v obsahu postů „mísila rétorika podporující skotskou nezávislost s populistickou kritikou britské vlády, protimonarchistickými náladami a solidaritou s pokrokovými organizacemi“.

Čtenáři mají právo přijímat tvrzení expertů na dezinformace se skepsí, ovšem upozorněme, že identifikování takových sítí, na rozdíl od vyhodnocování jejich vlivu a snahy o cenzuru, je mnohem méně kontroverzní a „neautentické chování“ zůstává i dnes na Muskově síti X formálně důvodem ke zrušení účtu.

Nicméně i skeptického čtenáře by mohlo zaujmout to, co se stalo 12. června. Sestřička z NHS a desítky jejích spolubojovníků, kteří postovali i několiksetkrát za týden, se odmlčely. A mlčí dodnes.

Je možné, že všichni ti skotští patrioti ztratili naději na lepší budoucnost. Ovšem onoho dne taky izraelské letectvo zahájilo leteckou kampaň proti Íránu. Mezi cíli bylo i velitelství kybernetických operací íránských revolučních gard. Ale celá internetová infrastruktura země utrpěla velké škody.

Došlo k jakési globální demokratizaci vlivových operací na internetu. Ukazuje se, že to není tak těžké. Nedokonalá znalost místního prostředí a jazyka je pro určitý typ příjemců menší bariérou, než by si vzdělaný člověk představoval. A nástup AI teď ještě radikálně sníží náklady. To, co bylo považováno za ďábelskou zbraň impérií, jako je Rusko a Čína, se stalo nástrojem dostupným každému.

Nejen Íránu. Loni v září třeba francouzská vláda obvinila Ázerbájdžán z rozdmýchávání nepokojů v Nové Kaledonii. Ten kybernetickou kampaň popřel; to, že zve do Baku zástupce separatistických sil ve francouzských zámořských územích, ovšem neskrývá. Francie je diplomatický spojenec Arménie a Ázerbájdžán, který je s Arménií v dlouhodobém konfliktu, sáhl po snadno dostupném prostředku, jak Francii znepříjemnit život.

Ale vedle nedůvěry vůči bojovníkům s dezinformacemi lze tušit ještě další důvod, proč zvlášť u nás mohou být takové zprávy přijímány se skepsí. My bychom nic takového nedělali. Nepatří to do genetické výbavy české společnosti. Nemáme prostě pocit, že máme ve světě hrát nějakou vyšší hru, aktivně ovlivňovat dění někde jinde. Odhlédněte na chvíli od své politické orientace a zvažujte. Viktor Orbán léta platí vybrané americké a jiné západní komentátory a intelektuály, má pro ně institut v Budapešti a anglicky psaný časopis v Bruselu. V reportážích z různých akcí MAGA hnutí můžete narazit na zmínky o agilním networkingu, který tam provádějí Maďaři.

Něco srovnatelného – opět zdůrazňuji, bez ohledu na politickou orientaci – by u nás skončilo na názoru, že je to vyhazování peněz. Pokud jsme měli politické osobnosti, které se uměly na mezinárodní scéně pohybovat, byly tam žádané, využívaly toho, že tam měly otevřené dveře – jako Václav Havel a Karel Schwarzenberg, část domácího publika reagovala nevrle, a nebylo to jen kvůli konkrétnímu obsahu.

Polsko například vyrukovalo se zahraničněpolitickým projektem Intermarium, který od nich nikdo nežádal – mají pocit, že mají mít strategický projekt, který je v jejich zájmu. Visegrád, který vymyslel Václav Havel, byl něco podobného a už léta lze získat body na politické scéně tím, že navrhnete jeho zrušení.

Je to letitá genetická výbava, která se jen tak nezmění. Vždyť už v rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 si Maďaři vyjednali mnohem víc než my. Dvořit se císařovně Alžbětě jako hrabě Andrássy – který Čech by si na to troufl?