Praha v létě čelí rozsáhlým dopravním omezením, která komplikují život řidičům i cestujícím v MHD. Nejeden na pohyb v rozkopaném městě nadává. Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) ale kritiku odmítá a tvrdí, že město dohání dlouhodobý dluh v infrastruktuře. „Každý rozvoj sebou přináší určité dočasné nepohodlí,“ říká s tím, že výluky a uzavírky jsou pečlivě koordinované a mnohé opravy nelze dále odkládat.

„Kritika k dopravní situaci tady byla vždycky a bude nepochybně i po nás,“ říká Hřib ve vyjádření pro deník Echo24 a připomíná období, kdy podle něj město stagnovalo: „Za primátorky Krnáčové se říkalo třeba ‘krndovat Prahou’ a to se město prakticky nijak nerozvíjelo.“ Naopak letošní léto podle něj patří mezi nejintenzivnější období investic do dopravní infrastruktury.

„Například zrovna včera jsem zahajoval další stavbu nové tramvajové trati v Počernické ulici. Opravit se to musí,“ zdůrazňuje Hřib a dodává, že Praha trpí „vnitřním dluhem na dopravní infrastruktuře ve výši desítek miliard korun“. Jako příklad uvádí obnovu Trojské lávky nebo dřívější dokončení rekonstrukce Barrandovského mostu. „Věřím, že obyvatelé ocení, že se v Praze opravují silnice a už nepadají mosty, jako když za vlády ANO spadla Trojská lávka.“

Nekoordinovaný chaos, říká ANO

Pražské hnutí ANO v čele s Ondřejem Prokopem ale tvrdí, že nejde o opravy, nýbrž o chaos. „To, co se děje pod náměstkem Hřibem, tu ještě nikdy nebylo. Jde o naprosto fatální selhání v koordinaci dopravních uzavírek,“ řekl Prokop. Kritizuje především současné uzavírky Plzeňské, Holečkovy a Karlovarské ulice, které podle něj blokují příjezdy do metropole ze západu.

„Přitom řešení není žádná jaderná věda. Stačí začít na pravidelné bázi koordinovat dopravní uzavírky na úrovni magistrátu, městských částí a městských firem,“ doplňuje. Dodává, že jeho návrhy koalice opakovaně odmítá zařadit na program zastupitelstva.

Hřib ale zdůrazňuje, že představa, že by se rekonstrukce nekřížily, je nereálná: „V Praze je 7767 ulic, takže vždy bude probíhat více akcí souběžně.“ Opravy podle něj koordinují dopravní inženýři napříč institucemi, přičemž u klíčových projektů se používají i mikrosimulace. „Nejde ale naplánovat havárii plynovodu. Ta se musí rozkopat ihned,“ vysvětluje.

Jako příklad uvádí rekonstrukci Plzeňské ulice. „Já jsem aspoň společně s dopravními inženýry donutil kolegy, aby akci nezačínali už na jaře, ale přesunuli ji na prázdniny, kdy je podstatně menší provoz,“ říká. Zdůrazňuje ale, že hlavní důvod uzavírky je v gesci primátora Bohuslava Svobody (ODS), protože jde o havarijní stav plynového potrubí.

„Kdo vymyslí opravy bez uzavírek, dostane Nobelovku“

K dopravním komplikacím přispívá také výstavba metra D, kvůli níž je na celý rok uzavřena stanice Pankrác. „V předstihu jsme proto dovedli na Pankrác aspoň tramvaj, aby byla zajištěna kolejová doprava,“ uvedl Hřib.

Významným projektem je i obnova tramvajové trati na Václavském náměstí a její propojení s Vinohradskou ulicí. „Trať v Jindřišské a Lazarské je přetížená. Když praskne kolej ve Spálené, tak stojí celá síť,“ vysvětluje smysl stavby. Zároveň odmítá, že by bylo omezení na magistrále způsobeno výstavbou tramvají: „Třetí průběžný pruh je zavřený kvůli rekonstrukci kanalizace, kterou má v odpovědnosti radní ze SPOLU. Tramvajová stavba probíhá v rámci této již existující uzavírky.“

Hřib upozorňuje, že přes masivní výluky Praha v mezinárodním srovnání nevychází nijak tragicky: „V žebříčku dopravních zácp u srovnatelných evropských metropolí vychází Praha na 22. místě z 39 v Traffic Indexu společnosti TomTom. Máme tedy ‘lepší evropský průměr’ průjezdnosti.“

Na závěr Hřib připomíná, že dopravu ve městě nekomplikuje jen plánování: „Každý rozvoj přináší nepohodlí. Kdyby někdo přišel s nápadem, jak opravovat silnice bez uzavírek, dostane za to určitě Nobelovku. Nebo rovnou dvě.“ Výluky a práce jsou podle něj cenou za to, že se Praha „po letech stagnace“ konečně začala měnit.