Trumpova administrativa probírá možnost obnovení rozhovorů se Severní Koreou, jak vyplývá z informací od vysokých amerických úředníků a dalších tří zdrojů obeznámených s těmito diskusemi. Ačkoli nic nenaznačuje, že by rozhovory byly bezprostřední, Trump by rád navázal dialog s Kim Čong-unem, a jeho tým pro národní bezpečnost se připravuje na tento scénář. Informuje o tom server Axios.

Ačkoli Severní Korea zůstává na Trumpově seznamu priorit relativně nízko, Trumpovy komentáře naznačují, že jeho zájem o obnovení kontaktu s Pchjongjangem přetrvává. Podle jednoho z vysokých amerických úředníků administrativa v současnosti „svolává agentury, aby pochopily, jaký je postoj Severokorejců v současnosti“.

KLDR v posledních letech výrazně pokročila v oblasti jaderného programu. Po dvou neúspěšných summitech mezi Trumpem a Kimem, které měly být historické, se situace vyostřila a Severní Korea pokračovala v modernizaci svého jaderného arzenálu. Tento vývoj znepokojuje nejen Spojené státy, ale i celý svět. V současnosti Severní Korea představuje jednu z nových jaderných velmocí, což znamená, že se stále častěji dostává do mezinárodní agendy. Důležitá jednaní probíhají za zavřenými dveřmi, američtí úředníci ale spolu s odborníky diskutují o možných scénářích pro další setkání mezi Trumpem a Kimem.

„Uzavřené diskuze naznačují, že Trumpova administrativa zvažuje různé scénáře pro další summit, a tomu nasvědčují i Trumpova pozitivní prohlášení o Kimovi za posledních šest měsíců,“ uvedl Andrew Yeo z Brookings Institutu. Někteří úředníci v Bílém domě dokonce připouštějí, že k obnovení rozhovorů by stačil „jeden květinový dopis od Kima“, který by upoutal Trumpovu pozornost a započal celý proces.

Důležitou otázkou zůstává, kdo se bude rozhovorů účastnit. Mnozí diplomati, kteří se podíleli na jednáních za první Trumpovy administrativy a jednali o jaderném odzbrojení, byli odsunuti nebo podstoupili převýchovu. Tato změna ve složení severokorejské diplomacie vytváří nejasnosti ohledně toho, kdo by mohl stát na druhé straně stolu v nových rozhovorech. „Nezdá se, že by Korejci jmenovali nového zvláštního vyslance pro americkou diplomacii a dlouho neprojevovali zájem o vyjednávání,“ říká Jenny Town, expertka na Severní Koreu ze Stimson Center.

Ačkoli rozhovory mezi USA a Severní Koreou byly v minulosti zaměřeny na denuklearizaci, dnes je nepravděpodobné, že by Kim Čong-un vážně přijal tento požadavek. Severo-korejský režim má ve své ústavě zakotveno, že jaderné zbraně jsou klíčovou součástí jeho národní bezpečnosti. Severní Korea navíc prohloubila své vztahy s Ruskem, zejména po vyslání svých vojáků na Ukrajinu, což je další faktor, který komplikuje možnosti dalšího dialogu.

„Dnes jsme v mnohem horší situaci,“ uznal vysoký americký úředník, který vinu za eskalaci jaderného programu Severní Koreje částečně přisuzuje Bidenově administrativě, přičemž některé pokroky v jaderné oblasti se staly i během Trumpovy vlády.