Europoslanci z ODS se ostře vymezují vůči návrhům na vyslovení nedůvěře Ursule von der Leyenové, se kterými přišli mimo jiné i jejich partneři z frakce Evropských konzervativců a reformistů. Šéfka vlivného zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS) označila tento krok za politický hloupý a krátkozraký. Svůj návrh chystají i Patrioti pro Evropu, jejich představitel Filip Turek (Přísaha & Motoristé sobě) věří v silný politický dopad procesu vyjadřování nedůvěry, byť s největší pravděpodobností neuspěje.

Rumunský pravicový zákonodárce Gheorghe Piperea z frakce ECR podal návrh na vyslovení nedůvěry von der Leyenové kvůli jejím tajným textům z roku 2021 s Albertem Bourlou, šéfem farmaceutického gigantu Pfizer, během diskusí o dodávkách vakcín do Evropy v době vrcholící pandemie koronaviru. Piperea si podle svých slov zajistil potřebnou podporu poslanců Evropského parlamentu, aby se hlasování o nedůvěře uskutečnilo, což je nízká laťka ve srovnání s dvoutřetinovou většinou hlasů odevzdaných v 720členném sboru, která by byla nutná k tomu, aby návrh skutečně uspěl.

Pokud by návrh prošel, což je považováno za velmi nepravděpodobné, vedl by k odstoupení celé Komise a zahájení složitého procesu jmenování 27 nových evropských komisařů z členských zemí. Piperea na sociálních sítích uvedl, že jeho motivací je vnést transparentnost do „bruselské byrokracie“.

Návrh Rumunů, kteří jsou partnery ODS ve frakci ECR, ostře kritizují představitelé ODS. „Já také nejsem nadšená z této Komise. Ale aktivně jsem ji podpořila, protože potřebujeme podporu pro alespoň ‚změkčování‘ Green Dealu. V zemědělství a lesnictví se to částečně daří. A tento nesmysl by vše zkomplikoval. Je to od rumunské delegace politicky hloupé a krátkozraké,“ řekla pro Echo24 europoslankyně Vrecionová. ECR v těchto dnech řeší svůj postup ve věci hlasování a nedůvěře. Jasno by mělo být buď ve středu nebo příští týden.

Stranický kolega Vrecionové Alexandr Vondra už dříve pro Echo24 rumunské kolegy ostře zkritizoval. „Dali to do oběhu naši Rumuni, kteří mají IQ tykve. Je to hloupý signál a podkopává snahu rozebrat ten Green Deal,“ uvedl Vondra s tím, že sám má k von der Leyenové mnoho výhrad, ale postup Rumunů nesplňuje ani elementární politický účel. „Rumuni se s námi ve frakci ani neporadili a je otázkou, zda vůbec ty podpisy budou mít.“ dodal Vondra s tím, že například klíčovým italským partnerům z ECR – Bratrům Itálie italské premiérky Giorgie Meloniové – se postup Rumunů nelíbí.

Turek: Rozložení sil v Bruselu se mění

Svůj návrh na vyslovení nedůvěry chystá i frakce Patriotů pro Evropu, jak Echo24 informovala europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Europoslanec a člen Patriotů Filip Turek pro Echo24 řekl, že tím, že jsem se rozhodl podepsat návrh na vyslovení nedůvěry předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, vyvolaný skandálem „Pfizergate“, pomohl dosáhnout potřebného počtu 72 podpisů poslanců Evropského parlamentu.

„Díky tomu mohl být tento proces oficiálně zahájen. Jde o událost historického významu, bez ohledu na to, jak nakonec dopadne. Poprvé po mnoha letech může být předsedkyně Evropské komise povolána před plénum, aby veřejně obhájila svou roli v mimořádně kontroverzní kauze, v níž jde o miliardy eur a zarážející nedostatek transparentnosti,“ uvedl Turek.

Další kroky již probíhají, parlamentní orgány posuzují přípustnost návrhu. „Pokud bude přijat, zařadí se na program červencového plenárního zasedání. Ursula von der Leyenová by pak musela osobně vystoupit a reagovat na vznesená obvinění. Teprve poté by mohlo proběhnout hlasování o nedůvěře. Je pravda, že získat potřebnou dvoutřetinovou většinu bude mimořádně obtížné. Přesto věříme, že už samotný proces může mít výrazný politický dopad,“ uvedl Turek.

„Nesmíme zapomenout, že v roce 1999 rezignovala celá Evropská komise vedená Jacquesem Santerem kvůli obviněním z podvodů a netransparentnosti, přestože tehdy hlasování o nedůvěře přežila. Tento precedent tak ukazuje, že i když nynější návrh nemusí vést přímo k rezignaci, může být silným politickým nástrojem, který přiměje Komisi čelit veřejné kontrole a znovu usilovat o důvěru občanů,“ dodal Turek s tím, že politické rozložení sil v Bruselu se mění. Stále více poslanců je připraveno ozvat se, zpochybnit dosavadní konsenzus a přiblížit evropské instituce lidem, které mají zastupovat.

Navzdory nedávným politickým zmatkům, kdy partneři evropských lidovců, socialisté a liberálové obviňovali von der Leyenovou ze spojenectví s pravicovými a konzervativními frakcemi (ECR a Patrioti) s cílem oslabit zelené reformy, nemá centristická většina EU, která podporovala její předsednictví, příliš chuti podpořit drastické opatření (více o sporu jsme psali zde).