Jaderná renesance. Výroba elektřiny z jádra by měla do roku 2050 ztrojnásobit
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Do roku 2050 by se měla kapacita pro výrobu z jaderné energie ztrojnásobit. Zatímco v roce 2024 dosahoval instalovaný výkon jaderných elektráren 398 GW v roce 2050 by měl dosáhnout 1363 GWe. Vyplývá to ze zprávy Světové jaderné asociace (WNA) a závazků států k vybudování nových jaderných kapacit.
V prosinci 2023 se na konferenci COP28 v Dubaji 25 zemí (včetně České republiky) připojilo k Deklaraci o ztrojnásobení jaderné energie, čímž podpořily cíl navýšit globální kapacitu jádra ve srovnání s rokem 2020 na zhruba 1200 GWe do poloviny století. Na aktuální konferenci COP30 v brazilském Belému se k deklaraci připojila Rwanda a Senegal a celkem už deklaraci podpořilo 33 států.
Podle předběžné zprávy WNA existuje potenciál ambiciózní cíl deklarace překročit. Jestliže se podaří splnit všechny národní cíle, které země budující jaderné bloky oznámily pro nové kapacity do roku 2050, celková kapacita by měla dosáhnout až 1363 GWe, nebo dokonce 1428 GWe při započítání reaktorů, do kterých neinvestují státy.
Zatímco v roce 2023 byla řada účastníků konference COP28 k možnostem expanze jaderné energetiky skeptická, šéfka WNA Sama Bilbao y León letos uvedla, že cíl je reálný.
„Jsem tu, abych vám řekla, že je to možné a že je to zcela na dosah. Ale pouze pokud budeme jednat rozhodně a společně,“ uvedla.
Zpráva hodnotí cíle a plány v oblasti jaderné kapacity, které oznámilo více než 50 zemí. Většina globální kapacity plánované na rok 2050 je silně závislá na opatřeních malého počtu zemí, přičemž národní cíle Číny a USA představují více než polovinu celkové globální jaderné kapacity v roce 2050. Pokud se k kapacitám Číny a USA připočtou kapacity Francie, Indie a Ruska, těchto pět zemí by do roku 2050 dosáhlo jaderné kapacity téměř 1000 GWe.
Zároveň však zpráva předpokládá výrazné státní investice a rychlou expanzi modulárních reaktorů. Výstavba v polovině století však bude muset být násobně vyšší než v současnosti.
O tom, že na světě probíhá jaderná renesance svědčí i zpráva Mezinárodní atomové agentury (IAEA). Ta už popáté od roku 2021 zvýšila odhad růstu jaderné energetiky: podle nejoptimističtějšího scénáře se globální provozní kapacita do roku 2050 více než zdvojnásobí a dosáhne 992 GW, tedy 2,6násobku úrovně z roku 2024. Podle IAEA čtvrtina výroby v budoucnu připadne malým modulárním reaktorům. Důležitá je podle agentury podpora států a investice. Za důležitou ve své projekci považuje právě podporu modulárních reaktorů.
Bloomberg však upozorňuje, že největší investice do jaderné energetiky dává země, která se k deklaraci o ztrojnásobení jaderných kapacit nepřipojila - Čína. Největší znečišťovatel světa, v současné době buduje zhruba 30 reaktorů a v dubnu země schválila plán na přidání dalších 10. Tempo výstavby je ohromující; například nová elektrárna Čang-čou v provincii Fu-ťien byla dokončena za pouhých pět let a první reaktor začal dodávat elektřinu v roce 2024.
Na druhém místě pak je Rusko, které aktuálně buduje pět jaderných reaktorů. Zároveň ruský Rosatom podporuje výstavbu v zahraničí. Buduje jaderné bloky v Turecku či Egyptě. Podle analýzy The Independent zároveň Rusko podepsalo s 20 africkými zeměmi dohodu o jaderné spolupráci. Nedávno také Rosatom podepsal smlouvu na vybudování čtyř jaderných reaktorů v Íránu.
V USA dva reaktory v elektrárně Vogtle v Georgii nabraly sedmileté zpoždění a více než zdvojnásobily původní rozpočet. Za poslední dvě dekády Spojené státy připojily k síti jen tři nové komerční reaktory. Na konci října však americká společnost Westinghouse podepsala s americkou vládou strategické partnerství na vybudování reaktorů za 80 miliard dolarů. Společnost plánuje v USA vybudovat deset jaderných reaktorů.
Třetí největší jaderná velmoc Francie, která má skoro 60 reaktorů. Loni v prosinci po více než desetiletém zpoždění spustila třetí reaktor v elektrárně Flamanville. Po několika odkladech dosáhl tento měsíc reaktor přes 70 % plánovaného výkonu, stále však nevyrábí elektřinu pravidelně.
Další jaderná velmoc Japonsko, které má 33 reaktorů schopných provozu, se 14 let po havárii ve Fukušimě vrací k jaderné energetice. V současnosti funguje 14 reaktorů, které pokrývají přibližně 7 % energetického mixu. Letos vláda oznámila, že do roku 2040 chce dosáhnout 20 %. Aktuálně se pracuje na obnovení výroby v 11 reaktorech. A to včetně některých bloků největší jaderné elektrárny na světě Kašiwazaki- Kariwa Celkový instalovaný výkon elektrárny činí 8212 MW což je zhruba dvojnásobek výkonu Temelína a Dukovan dohromady.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.