Americký prezident Donald Trump by měl na červnovém summitu NATO v Haagu představit jasný plán, jakým způsobem se budou USA nadále v alianci angažovat a co budou chtít po spojencích. Uvedl to oslovený bezpečnostní analytik. Zatím přitom není ani jasné, zda Trump na summit skutečně dorazí, což souvisí s dlouhodobým tlakem jeho administrativy na zvyšování výdajů na obranu.

Summit NATO v Haagu se uskuteční na konci června v situaci, kdy jsou vztahy mezi americkou a evropskou částí aliance napjaté, především v souvislosti s postupem americké administrativy vůči válce na Ukrajině, ale také jejím tlakem na výrazné navyšování výdajů na obranu.

Bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš pro Echo24 řekl, že summit určitě bude významný a výjimečný, protože se očekává jasné vyjádření Donalda Trumpa k tomu, jakým způsobem se USA budou nadále angažovat v NATO a co budou případně požadovat po spojencích. „V kontextu možné změny americké politiky může být posílen evropský pilíř NATO, nicméně ostře protikremelské postoje některých evropských států budou zřejmě narážet na politiku Orbánova Maďarska či Ficova Slovenska, která je ve vztahu k Rusku méně konfrontační. Důležité jsou i postoje Turecka k budoucímu angažmá v alianci za situace, kdy jiní členové NATO mají diametrálně odlišné názory na blízkovýchodní konflikty,“ uvedl Mareš.

Americký velvyslanec při NATO nicméně začátkem května varoval, že prezident Trump by mohl blížící se summit vynechat, pokud ostatní spojenci nenavýší výdaje na obranu. Na svých internetových stránkách o tom napsal německý Der Spiegel. Trumpova administrativa požaduje, aby členské státy na obranu platily pět procent hrubého domácího produktu (HDP) ročně.

Tlaku ze strany Spojených států čelí zejména Německo, největší ekonomika a nejlidnatější stát v Evropě. Se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem o tom minulý týden telefonicky mluvil americký ministr obrany Pete Hegseth. Šéf Pentagonu dal Pistoriusovi najevo, že Evropa se o sebe musí vojensky postarat sama, protože Spojené státy mají jiné priority. Pochválil ho sice za to, že Německo uvolnilo dluhovou brzdu, co se týče investic do bezpečnosti, zároveň mu ale řekl, že Německo musí výdaje na obranu navýšit rychle a více posilovat vlastní obranné kapacity.

Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily své výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s Rutteho návrhem.

„Ve hře je i navýšení počtu jaderné výzbroje“

Aktuální cíl Severoatlantické aliance počítá s výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP a loni ho splnilo 22 z 32 zemí uskupení, mezi nimi i Česká republika. Dohromady na obranu daly 1,456 bilionu dolarů (31,9 bilionu korun). Z téměř dvou třetin – 935 miliard dolarů – to byly vojenské výdaje ze strany Spojených států.

Trump už během svého prvního funkčního období tlačil na spojence, aby na obranu dávali výrazně víc, nově mluví dokonce o pěti procentech HDP, což se svými 3,19 procenta zdaleka nesplňují ani USA. Osmasedmdesátiletý politik dokonce několikrát pohrozil, že Spojené státy nebudou pomáhat těm, kdo nebudou do vojenského vybavení více investovat.

Analytik Miroslav Mareš ohledně zvýšení výdajů na obranu řekl, že je třeba při úvahách o „realističnosti“ zohlednit jak případné schopnosti zbrojního průmyslu a personálního zajištění ozbrojených sil zemí NATO, tak i politickou vůli přesunout výdaje ze sociální oblasti do vojenských nákupů a investic. „Zatímco v některých zemích je pro dosažení uvedených cílů patrná společenská a politická podpora – což platí zvláště pro Polsko a severské a pobaltské státy, v jiných je to předmětem politického boje, který umně využívá i Rusko a Čína v rámci hybridního působení,“ uvedl Mareš.

Vyjádřil se také k dlouhodobé kritice například české opozice, že část prostředků se utrácí jen proto, aby byl splněn závazek, ale jde o třeba o nepotřebnou techniku. „Pokud se týká toho, za co případně utrácet, se z čistě technologického hlediska nabízí několik možností, od masového nárůstu počtu dronů různých kategorii přes výrobu dělostřelecké munice do zásoby až po rozsáhlé automatizace a robotizace, což by mohlo alespoň částečně eliminovat nedostatek vojenského personálu,“ uvedl Mareš.

„Ve hře je i navýšení počtu jaderné výzbroje a nosičů u stávajících jaderných mocností či vzniku evropských jaderných sil či dokonce programů národního vývoje jaderných zbraní. To by ale ještě stávající summit NATO zřejmě ještě neřešil,“ dodal.

Bezpečnostní expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vojtěch Bahenský už dříve pro Echo24 řekl, že tanec kolem výdajů na obranu je podobný jako vždy, byť zintenzivněný Trumpovým jako obvykle zcela nerealistických požadavkem na 5 %. „Tam se v tuhle chvíli nemá Evropa šanci dostat a pravděpodobně ani Spojené státy v krátkodobém horizontu, samy ani zdaleka 5 % nedávají,“ řekl Bahenský.

Evropská reakce bude podle něj předvídatelná. „Tedy najít způsob jak dopřát Trumpovi možnost prezentovat se jako úspěšný vyjednavač, zachovat co možná nejvíc dojem jednotného NATO a nezavázat se přitom k něčemu zcela nerealistickému. Plán 3,5 + 1,5 procenta je přesně pokusem o tohle,“ míní expert.

Faktem podle něj je, že v mnoha ohledech bude důležitější dlouhodobé a stabilní navýšení, respektive navyšování spojené s motivací pro obranný průmysl navyšovat kapacity. „Tak aby navýšení výdajů nevyvolalo pouze větší inflaci na trhu s obranným materiálem. Zároveň vzhledem k problémům s rekrutací napříč Evropou bude možné minimálně část prostředků investovat do personálních nákladů a zkusit tak doplnit personální stavy,“ dodal Bahenský.