Bude-li se stát dál zadlužovat podobným tempem jako zřejmě chystá pro letošní rok vláda Andreje Babiše (ANO), může to klidně za pár let snížit platy zákonodárců o dvacet procent. Došlo by k tomu ve chvíli, kdy by veřejný dluh České republiky překročil 50 procent HDP. Jde o relativně nenápadnou součást zákona o platech představitelů státní moci.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opakovaně uvádí, že udržet schodek rozpočtu v letošním roce pod hranicí 300 miliard, je velmi složité. Podle informací České televize z více zdrojů zatím vláda Andreje Babiše (ANO) počítá se sumou kolem 310 miliard. Ministři o věci neformálně jednali už ve čtvrtek, v pondělí by pak měla vláda návrh definitivně schválit a poslat do sněmovny.

Do zvýšení schodku se propíše snížení sociálních odvodů OSVČ. Ti od letoška platí 5720 korun měsíčně, kabinet Andreje Babiše (ANO) ale chce tuto sumu snížit na 5005 korun. Prosazení zákona by podle ČT znamenalo prohloubení rozpočtového schodku zhruba o tři a půl miliardy korun ročně. „Snažím se vyjednávat s každou kapitolou a vyjednávám o úsporách. Ale pořád platí, že pod tři sta miliard (…) to bude velmi složité dostat,“ přiznala Schillerová po středečním jednání rozpočtového výboru sněmovny.

Vláda v pondělí schválí rozpočet, který bude podle očekávání nad 300 miliard korun, tedy dojde k meziročnímu zhoršení, což ekonomové i opozice označují v době, kdy se ekonomice daří, za těžko obhajitelné. A pokud by tímto tempem pokračovala vláda, případně i další kabinety, dál, může dojít k nárazu na hranici, která znamená snížení platů poslanců a senátorů. K tomu by došlo, pokud by veřejný dluh stoupl na úroveň 50 procent. V prosinci loňského roku přitom míra zadlužení vzrostla na 43,2 procenta hrubého domácího produktu proti 41,8 procenta HDP na konci roku 2024.

V zákoně o platech představitelů státní moci se přímo píše: „V případě, že dojde k vyhlášení výše zadlužení vyšší než 50 % hrubého domácího produktu, sníží se platová základna pro výpočet platů poslanců a senátorů Parlamentu v následujícím roce o 20 %. Snížení se provede s účinky od prvního roku následujícího po vyhlášení překročení limitu zadlužení a trvá do konce roku, kdy dojde k vyhlášení výše zadlužení nižší než 50 % hrubého domácího produktu.

Analytik České spořitelny a předseda výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že není vyloučené, že by se český dluh k 50 procentům HDP mohl vyšplhat. „Pokud dojde letos a v dalších letech k navýšení deficitů státního rozpočtu zřetelně nad úroveň tří set miliard, pak míra veřejného zadlužení může za několik let narůst až k padesáti procentům HDP,“ uvedl Skořepa.

„Na rozdíl od mnoha jiných ekonomů si ale umím představit debatu o tom, že by zákonné mantinely pro českou rozpočtovou politiku měly brát v úvahu rozdíl mezi dluhem způsobeným spotřebou, který je zcela nepřijatelný, a dluhem odrážejícím rozumné investice, který může být za jistých okolností zcela na místě,“ dodal Skořepa.

Zmíněný Mojmír Hampl pro Echo24 řekl, že NRR očekávaný vyšší deficit vadí, protože je v rozporu se zákonem, nicméně daleko větší problém jsou prý avizované změny v penzích. „Investoři a ratingové agentury nás srovnávají s okolím. A v tomto srovnání my pořád ještě působíme relativně dobře. Když se podíváte na naše nejbližší okolí, tak prakticky všechny země jsou na trestné lavici za nadměrný deficit, třeba Polsko, Maďarsko, Rakousko, Slovensko a Německo tam směřuje v dalších letech. My jsme s dvouprocentním deficitem, i když pro nás vysokým, byli stále zemí krále Miroslava, zatímco v řadě jiných zemí EU bylo půlnoční království. My bychom si moc přáli, abychom si statut země, zbytečně se nepředlužující, udrželi. Uvidíme, jaký směr udá vláda návrhem rozpočtu na letošní rok,“ uvedl Hampl.