Tento týden se rozřešila zřejmě poslední otázka spojená s tím, jak budou relevantní strany kandidovat do sněmovny. Poté, co se Motoristé sobě nedohodli s Přísahou už lze lépe kalkulovat, jaké strany mohou mít v příštím volebním období reálně zastoupení. Zatímco v současném volebním období je stran sedm, v tom příštím jich může být i 16. Jde o výsledek spojování na opoziční části spektra. Současná předsedkyně a bývalý předseda dolní komory ale varují před jinými problémy.

Poté, co vedení Přísahy jednoznačně odmítlo navázat na úspěšnou spolupráci s Motoristy z evropských voleb, je jasno, jakou strategii zvolily pro letošní volby všechny relevantní subjekty. Ty musí odevzdat své kandidátky do příštího úterý, do 4. srpna pak budou mít strany ještě možnost podané kandidátky doplňovat, případně měnit pořadí kandidátů.

Letos zvolily jednotlivé strany a hnutí strategii, která má zabránit propadu zhruba milionu hlasů, k němuž došlo při minulých volbách. Zajímavostí je, že ze sněmovních subjektů úplně sama kandidují jen hnutí ANO a STAN. Už tradiční koalice Spolu sdružuje KDU-ČSL, ODS a TOP 09, Piráti mají na kandidátkách Zelené a SPD přibralo Trikoloru, Svobodné a stranu PRO. Hnutí Stačilo! v sobě sdružuje tři subjekty (Komunistická strana Čech a Moravy – KSČM, Spojení demokraté – Sdružení nezávislých – SD-SN a Česká strana národně sociální – ČSNS) a nově se na jeho kandidátky připojila i SOCDEM.

Sami nakonec jdou do voleb právě zmínění Motoristé a Přísaha. Přísaze průzkumy moc šancí na vstup do sněmovny nedávají, Motoristům o něco více, ale v posledních měsících mají k pětiprocentní hranici také daleko. Kdyby se Motoristé nakonec dostali, mohlo by být ve sněmovně zastoupeno až 16 stran, v nepravděpodobném případě, že by se dostala i samotná Přísaha, pak dokonce 17.

V současné sněmovně je stran a hnutí zastoupeno sedm: ODS, lidovci, TOP 09, Piráti, STAN, ANO a SPD. Počet by se tedy více než zdvojnásobil. A byť se třeba Stačilo! nebo spojenci okolo SPD dušují, že budou mít jeden poslanecký klub, dá se čekat velmi výrazně roztříštěná sněmovna.

Deník Echo24 oslovil současnou předsedkyni sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou a bývalé předsedy s dotazem, jaký vliv může takové složení mít na chod sněmovny. Pekarová Adamová Echu řekla, že mnohem více než o stranách je to o lidech. „Na kandidátkách Stačilo! a SPD jsou lidé s extrémistickými názory. Vzpomeňme například na Lubomíra Volného zvoleného za SPD, který se pak bil ve sněmovně. My jsme byli v opozici v pěti stranách a byli jsme konstruktivní, zatímco ANO a SPD jako opozice ač jen ve dvou hnutím byli naprosto destruktivní,“ uvedla Pekarová Adamová.

„Na fungování Sněmovny má tedy podle mých zkušeností větší vliv kvalita politiků než počet klubů. Je důvod se obávat, že lidé přicházející z extremistického prostředí budou mít tomu odpovídající politickou kulturu,“ dodala současná předsedkyně, která ve volbách svůj mandát neobhajuje.

Její předchůdce Radek Vondráček z hnutí ANO se rovněž nedomnívá, že samotný počet stran je problém. „Situace, kdy je Poslanecká sněmovna složena z velkého počtu stran, vyžaduje v pozici ve vedení komory i jednotlivého klubu schopnosti komunikační, taktické i umění kompromisu. Není to samozřejmě jednoduchá situace, ale demokracie není jednoduchá. Pokud se zjednodušuje, stává se diktaturou. Nicméně se domnívám, že po volbách bude velkým pojítkem snaha sestavit postfialovskou vládu, která vrátí Česko na koleje po tomhle čtyřletém karambolu,“ řekl pro Echo24 Vondráček.

Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně už dříve pro Echo24 řekl, že co se týká samotného procesu spojování, tak k němu v těchto volbách existují extrémně silné pobídky. „Obecně se dá říct, že s opakováním voleb se koordinace mezi stranami a voliči spíš zvyšuje a strany lépe chápou psychologii voličů, související s fungováním českého volebního systému. I ta se navíc vyvíjí, voliči si víc hlídají, aby jejich hlas nepropadl, což strany, které jsou v průzkumech pravidelně pod pěti procenty, staví už teď při samostatné kandidatuře do naprosto beznadějné situace,“ uvedl Chytilek.

„Co se týká návazných okolností, tak čekám podobnou volební účast jako v minulých volbách či dokonce mírně vyšší (kvůli korespondenční volbě). Žádný významný negativní efekt z tohoto hlediska spojování nepřináší, pokud by voliči se spojenectvím nebyli spokojeni, mají obvykle náhradní alternativy, koho volit,“ míní Chytilek.

„Výsledkem může být stav, kterému politologie říká hyperreprezentace – propadne sice minimum hlasů, ale dojde k extrémnímu rozdrobení parlamentu a v kombinaci s obstrukční mentalitou, kterou parlament ukazoval v tomto volebním období, bude akceschopné vládnutí pro kohokoliv extrémně obtížné, vlastně bez ohledu na to, zda vláda bude mít v parlamentu těsnou nebo výraznější většinu,“ uvedl Chytilek.