Protivzdušná obrana musí vzrůst o 400 procent kvůli Rusku, míní šéf NATO
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v dnešním projevu v Londýně vyzve ke zvýšení kapacit protivzdušné a protiraketové obrany aliance o 400 procent. Důvodem je zejména snaha čelit Rusku, které podle něj zasévá teror z nebe. Úryvky z projevu v londýnském institutu Chatham House, kde má nastínit priority pro nadcházející summit NATO v Haagu, přinesla agentura AFP.
"Musíme udělat obrovský skok v naší kolektivní obraně... Faktem je, že nebezpečí nezmizí ani s koncem války na Ukrajině," očekává se, že Rutte prohlásí. Aby si NATO udrželo důvěryhodnou obranu a odstrašení, potřebuje čtyřistaprocentní zvýšení své protivzdušné a protiraketové obrany, dodá šéf NATO, kterého dnes přijme i britský premiér Keir Starmer.
Jejich setkání se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump požaduje, aby se evropští spojenci a Kanada zavázali věnovat alespoň pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, jinak riskují ztrátu bezpečnosti. Americký ministr obrany Pete Hegseth minulý týden v Bruselu naznačil, že se spojenci přiblížili ke konsensu ohledně dosažení tohoto cíle. Definitivní schválení se očekává právě na summitu v Nizozemsku 24. a 25. června.
"Na Ukrajině vidíme, jak Rusko zasévá teror z nebe, takže posílíme štít, který chrání náš vzdušný prostor," mělo by zaznít v Rutteho projevu podle AFP. Podle šéfa NATO musí mít aliance více sil a schopností, aby mohla "plně realizovat své obranné plány".
Minulý týden v Bruselu schválili ministři obrany zemí NATO nové alianční závazky, kterými mají přispět ke společné obraně. K dosažení těchto cílů bude podle generálního tajemníka OSN potřeba více peněz. Rutte proto v této souvislosti navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu právě na pět procent HDP: 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotních zařízení.
Dosavadní cíl, dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) domluvený už v roce 2014, splňuje či překračuje jen 22 z celkem 32 členů bloku. Česko cíl splnilo v loňském roce a vydává na obranu 2,08 procenta HDP. Největší výdaje má nyní podle dubnových statistik Polsko (4,07 procenta HDP). Ani Spojené státy zatím pěti procent nedosahují, na obranu vydávají 3,19 procenta HDP.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.