Evropská unie zvažuje, že zavede věkové omezení pro přístup na sociální sítě. Měla by tak zakročit proti dětem na sítích. To řeší novela zákona, jenž chce zavést celounijní věkovou hranici a tím omezit dětské uživatele na platformách typu Facebook, Instagram, nebo TikTok. Co to znamená? Děti a mladiství, kterým ještě nebylo 15 let, by ztratili libovolný přístup. Nově by potřebovali výslovný souhlas svých rodičů, nebo opatrovníků. Ti by zároveň měli přehled o tom, kolik času na jaké sociální síti, jejich děti tráví.

Navrhovatelem zákona je Řecko a mezi největší podporovatele patří Francie, Španělsko a Dánsko. To rozhodně není náhoda, jelikož tyto země už dlouhodobě brojí a omezují dětské aktivity na internetu (omezení věku na stránky pro dospělé, ověřování skrze digitální peněženky, apod.).

Europoslanci v těchto dnech jednají v Bruselu právě o zásadních změnách v přístupu mladistvých k sociálním sítím. Nový návrh počítá se zavedením minimálního věku 15 let pro samostatný přístup na platformy typu TikTok, Instagram nebo Snapchat. Děti pod touto hranicí by mohly sociální sítě používat pouze s výslovným souhlasem rodičů, píše portál EuroNews.

Mělo by se jednat o součást širší snahy chránit děti před škodlivými vlivy online prostředí. „Technologický pokrok sebou přináší výzvy, zejména pro naše děti,“ uvádí návrh, který ostře kritizuje algoritmické mechanismy platforem za to, že vytvářejí návykové prostředí a vystavují mladé uživatele škodlivému obsahu a nežádoucím kontaktům.

Návrh volá po stanovení celoevropské „digitální dospělosti“, která by se měla pohybovat kolem 15 let. Přesné číslo se ale zatím neví. V rámci této iniciativy se plánuje i povinné ověřování věku prostřednictvím bezpečné aplikace, jež bude dostupná na platformách jako Google Play a App Store. Technologie má využívat tzv. protokoly Zero-Knowledge Proof, které umožňují ověřit věk bez sdílení dalších osobních údajů.

Evropská komise už spustila pilotní testování tohoto systému, nicméně návrh čelí kritice ze strany odborníků i nevládních organizací. Síť European Digital Rights (EDRi) varuje, že řešení postrádá dostatečné záruky proti sledování uživatelů a může diskriminovat ty, kteří nemají přístup k moderním chytrým telefonům nebo oficiálním dokladům.

Podobný postoj zaujala také organizace Amnesty International, která připomíná, že i mladí lidé mají právo na svobodu projevu a přístup k informacím. „Není pochyb o tom, že praktiky platforem sociálních médií poškozují práva mladých lidí, ti ale současně musí mít možnost vyjadřovat se online a vyhledávat informace. Sociální média nabízejí mladým lidem různé výhody, jako je sociální propojování či pocit sounáležitosti, což může vést k podpoře jejich duševního zdraví,“ uvedla AI s tím, že sociální média hrají důležitou roli v rozvoji identity a psychického zdraví dospívajících, a přísné regulace by jim mohly tato pozitiva vzít, píše bruselský deník Politico.

Výhrady k návrhu přidal i český Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten upozorňuje nejen na hrozbu neoprávněného sběru dat, ale také na technickou a finanční náročnost zavedení takového systému a jeho diskutabilní efektivitu. „Děti mohou opatření obejít například falešnými údaji,“ uvádí úřad ve svém stanovisku.

Inspirací pro evropskou iniciativu může být australská legislativa, která vstoupí v platnost už letos v prosinci. Ta stanoví, že sociální sítě nebudou přístupné osobám mladším 16 let. Přestože implementace zákona vyvolává otázky – například jak bude dodržována nebo jak přesně budou platformy vymezeny – podpora ze strany australské veřejnosti je značná.

Evropský návrh představuje snahu najít rovnováhu mezi ochranou dětí a jejich právem na přístup k informacím a vyjádření. Otázkou však zůstává, zda přísnější pravidla skutečně přinesou bezpečnější online prostředí, nebo naopak povedou k novým formám digitální exkluze a šedé zóně používání technologií.

O budoucnosti návrhu rozhodne nejen technická proveditelnost, ale i ochota členských států sladit se na jednotné evropské normě. Dánské předsednictví, které začíná v červenci, označilo ochranu dětí na internetu za svou klíčovou prioritu. Zda ale Unie najde společný postup, je zatím otevřenou otázkou.

Evropská komise připravuje i celoevropskou aplikaci, která by se měla zabývat ověřováním věku lidí napříč EU. Ta by měla umožnit rodičům kontrolovat mechanismy ověřování věku a omezovat i používání určitých aplikací nezletilými osobami. To by mělo být dočasným řešením do konce roku 2026. Tehdy se má spustit digitální peněženka EU.

Francie a Řecko podporují zákaz sociálních médií pro uživatele mladší 15 let, ale Španělsko chce ponechat diskusi otevřenou na úrovni EU. Souběžně každá země pracuje na svém vlastním řešení. Španělsko a Francie zavádějí povinné ověřování věku pro stránky pro dospělé a Řecko spustilo vlastní "Dětskou peněženku", která ověřuje věk svých uživatelů.

Madridská vláda už v březnu letošního roku uvedla, že chce zakázat používání sociálních sítí lidem mladším 16 let. Opatření je součástí nového zákona na ochranu nezletilých v digitálním prostoru. Zákon také počítá s tresty při zneužití snímků nezletilých při tvorbě sexuálně laděných obsahů za použití umělé inteligence.