Veřejná iniciativa "Berlín bez aut" chce v německém hlavním městě radikálně omezit osobní automobilovou dopravu a přetvořit ráz jeho ulic. Aby se zákonodárci návrhem museli zabývat, je podle médií třeba, aby hnutí během následujících čtyř měsíců nasbíralo zhruba 175 000 podpisů. Sami organizátoři ale mluví o 250 tisících. Nyní se začalo se sběrem, formuláře jsou k dispozici, barevný tisk prý není nutný. O iniciativě informoval například deník Berliner Zeitung.

Hnutí ve své propozici žádá, aby berlínské ulice byly využívány "spravedlivě, zdravě, bezpečně a šetrně vůči klimatu a životnímu prostředí". Tohoto vznešeného cíle má být podle autorů dosaženo právě radikálním omezením osobní automobilové dopravy, kterou považují za prostorově neefektivní a environmentálně škodlivou.

Návrh, který je už několik let starý, nyní nabral na aktuálnosti a chce dosáhnout konání referenda letos v září. Jak píše deník TAZ v tomto kontextu iniciované „referendum o dopravě“ představuje začátek dalšího pokusu o změnu kurzu. A tentokrát jsou požadavky radikálnější než cokoli, o co se někdo pokusil v německém, evropském nebo dokonce v jakémkoli velkém městě na světě.

Aktivisté konkrétně požadují, aby se téměř všechny stávající ekologické zóny, do kterých spadá celé širší centrum města, do čtyř let staly "ulicemi s omezeným provozem aut". V praxi to znamená, že pohybovat se v dotčených oblastech bude povoleno pouze chodcům, cyklistům a vozidlům veřejné dopravy. Zásadně omezen má být navíc nejen provoz aut se spalovacími motory, ale i elektromobilita. I elektromobily totiž podle zastánců návrhu spotřebovávají energii, zabírají městský prostor a "vytvářejí jemný prach odíráním pneumatik".

Soukromé jízdy vlastním vozidlem však nemají být zcela zakázány, řidiči si podle návrhu budou moci požádat o speciální povolení. To jim má být uděleno vždy na 24 hodin - maximálně dvanáctkrát ročně, po deseti letech od schválení návrhu již jen šestkrát. Jízda bez povolení poté má být tvrdě sankcionována, pokutou až do výše 100 000 eur (v současnosti zhruba 2,5 milionů korun).

Návrh však počítá s jistými "sociálními korektivy". Vyjmuto z něj má být například zásobování, zdravotnické a pečovatelské služby či lidé s omezenou mobilitou.