Čína pokračuje druhým dnem v rozsáhlém vojenském cvičení v okolí Tchaj-wanu, které má simulovat blokádu tchajwanských přístavů a podle Pekingu vyslat ostrovu důrazné varování. Tchajwanský prezident Laj Čching-te dnes ráno nicméně ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Informovaly o tom tiskové agentury. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii.

Reportéři AFP na čínském ostrově Pingtan, který leží asi 130 kilometrů od pobřeží Tchaj-wanu, viděli ráno místního času explodovat ve vzduchu salvu raket, které za sebou zanechaly stopy bílého kouře. Do dosud nejrozsáhlejších manévrů zaměřených na nácvik blokády Tchaj-wanu dnes Čína vedle raket nasadila nové obojživelné útočné lodě spolu s bombardéry a válečnými plavidly, napsala agentura Reuters.

Tchajwanské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že za posledních 24 hodin zaznamenalo v okolí ostrova 130 čínských vojenských letadel a 22 lodí. To značí nejvyšší počet čínských letadel v blízkosti Tchaj-wanu za jediný den od 15. října 2024, poznamenala AFP.

V prohlášení velení čínské armády pro východní oblasti je na mapě vyznačeno pět zón kolem Tchaj-wanu, kde se dnes od 1:00 do 11:00 středoevropského času v rámci cvičení nazvaného „Mise Spravedlnost 2025“ plánuje střelba ostrou municí.

Čínské jednotky se zaměří na „patroly při přípravě na boj vzduch-moře, společné získání celkové převahy, blokádu přístavů a klíčových oblastí a mnohorozměrné odstrašování“, uvedl už v pondělí mluvčí čínské armády. Současná cvičení jsou „seriózním varováním separatistickým silám usilujícím o ‚nezávislost Tchaj-wanu‘ a představují legitimní a nezbytný krok k zachování suverenity a národní jednoty Číny“, dodal.

Tchajwanský prezident Laj v dnešním příspěvku na Facebook uvedl, že čínské vojenské cvičení „odporuje chování, které lze očekávat od odpovědné mocnosti“. Přislíbil nicméně, že Tchaj-wan nebude Peking „provokovat“ ani „prohlubovat napětí“.

Spojené státy před necelými dvěma týdny oznámily, že prodají Tchaj-wanu zbraně za 11,1 miliardy dolarů (229 miliard Kč). Peking na tento krok ostře zareagoval a uvalil sankce na americké zbrojní firmy.

Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.