Stávající majitelé i ti, co nově kupují nemovitosti v národních parcích či přírodních rezervacích a národních památkách, mohou tvrdě narazit. Do legislativní „pasti“, která funguje už desítky let, se opakovaně chytají lidé, kteří následně mohou přijít o již zakoupené pozemky. Řeč je o zákonu na ochranu přírody, který v určitých lokalitách dává automaticky předkupní právo státu. Prodávající ani kupující však často nemusí mít tušení, že na jejich pozemku něco takového platí. V katastru nemovitostí o tom totiž nemusí najít ani čárku. Ačkoliv mělo ministerstvo životního prostředí už před lety „neprodleně“ tyto informace do katastru zavést, za téměř dekádu se tak nestalo. Podobně jako v jiných případech státu stačí říct, že na to zkrátka chyběly kapacity.

Zákon o ochraně přírody, který platí od roku 1992, totiž stanoví, že vlastníci nemovitostí na území (či z části na území) všech národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek musí před prodejem nezastavěných pozemků mimo území obcí nejprve nabídnout nemovitost k odkoupení státu. „Zapadlý“ paragraf vyvolal různá pozdvižení už před dlouhými lety, v roce 2017 proto došlo ke změně, díky které se mělo předkupní právo státu zapsat do katastru nemovitostí. Jenže ve skutečnosti praxe zůstává dodnes stejná.

Jeden z případů z nedávné doby popsal pořad České televize Černé ovce. Rodina si v roce 2019 zakoupila pozemky na území Krkonošského národního parku. Po letech, kdy se noví majitelé o pozemky starali a zabydleli se, přišel dopis od státu. Po rozhodnutí soudů nezbylo, než pozemek státu dát a to za původní cenu, tedy se ztrátou. Navíc také s potenciální ztrátou soukromí, jelikož prodej sebral rodině z jedné strany obydlí prakticky celý pozemek. O předkupním právu přitom neměla ponětí ani rodina prodávajících.

„Po dvou a třičtvrtě letech jsme najednou dostali dopis, že s lesem je problém, existuje na něj předkupní právo ze zákona a že máme naprosto neprodleně převést lesní pozemek na ministerstvo, na stát,” popsal situaci pro ČT majitel pozemku. „V dobré víře jsem něco nakoupil s tím, že je to bez právních vad, měl jsem od realitní kaceláře garanci, že jsou všechna předkupní práva a další závazky spojené s nemovitostí a pozemky jsou vypořádané,” dodal s tím, že o předkupním právu nevěděla ani realitní kancelář, očekávala, že by mělo být zapsané v katastru nemovitostí.

Tam už informace přitom měly dávno být, od roku 2017 doslova zákon obsahoval povinnost ministerstva životního prostředí „neprodleně“ zažádat o zanesení údajů do katastru nemovitostí. Dohledatelný je například metodický pokyn samotného ministerstva z roku 2020, který se porušení předkupního práva týká, a konstatuje, že už tehdy resort porušuje zákonem danou lhůtu na zapsání údajů do katastru.

„Podmínkou uvedenou v § 61 odst. 1 ZOPK je neprodlené podání návrhu na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí. Tato podmínka byla do ZOPK zavedena zákonem č. 123/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 6. 2017. Pojem ,neprodleně‘ není neurčitým právním pojmem, neboť znamená bez zbytečného prodlení, tj. okamžitě, ihned, bezodkladně, bez meškání, bezprostředně. Lhůtu určenou tímto pojmem je tak třeba počítat na dny, maximálně týdny. Vzhledem k nabytí účinnosti uvedeného zákona (téměř před třemi roky) je zcela nepochybné, že tato lhůta již uběhla, aniž bylo předkupní právo do katastru nemovitostí k dnešnímu dni zapsáno,“ konstatuje metodický pokyn. Ten mimo jiné zmiňuje i to, že zádrhelem tři roky po nabytí účinnosti zákona byla situace, kdy nebylo určené, skrze jakou listinu lze do katastru informace zapsat.

To potvrzuje i nynější mluvčí úřadu. „Nebyla tam příslušná listina, která by to umožňovala,” uvedla pro ČT mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Tento důvod sice padl v roce 2022, ovšem pak se podle mluvčí ministerstvo ke kroku stejně neodhodlalo, jelikož by to bylo příliš administrativně náročné.

A tak zatímco ministerstvo evidentně roky promeškává zákonnou lhůtu, smůlu mají nakonec stejně nakupující, kteří o této skutečnosti neví. Stát má totiž z právního hlediska možnost po dobu tříleté promlčecí lhůty napadnout prodej jako neplatný, podobně jako se to stalo ve výše uvedeném případu. Jiná situace je, pokud majitel před prodejem nabídku státu učiní, na rozhodnutí o využití předkupního práva má pak ministerstvo 60 dní.