Pražská kancelář kurdských milicí Lidové obranné jednotky (YPG) ukončila podle deníku Právo činnost. Zástupci Kurdů v Česku narazili na zavřené dveře, napsal list. Ministerstvo zahraničí Právu potvrdilo, že se spolkem YPG Evropa neudržovalo a neudržuje žádný kontakt. Pražské zastoupení otevřely kurdské milice YPG letos na jaře.
Turecké vzdušné síly napadly v neděli večer cíle Kurdské strany pracujících (PKK) v severním Iráku. Letectvo zničilo ústředí PKK i přilehlé střelecké pozice a úkryty. S odvoláním na tureckou armádu o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Údery následovaly několik hodin poté, co se odnož PKK přihlásila ke krvavým sobotním teroristickým útokům v Istanbulu.
Právník dvojice Čechů zadržené v Turecku pro podezření z členství v ozbrojené teroristické organizaci podal žádost o jejich propuštění. Při čtvrtečních sněmovních interpelacích to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle české strany není důvod, proč by Markéta Všelichová a Miroslav Farkas měli být zadržováni nebo proč by měli být souzeni, řekl.
Dvěma Čechům, kteří se pokoušeli dostat do Sýrie, v Turecku hrozí vysoké tresty. Podle informací EchoPrime a Echo24.cz by mohli jít do vězení až na 20 let. Dvojice ale nemusí mít vyhráno, ani kdyby se vysokému trestu vyhnula a dostala se domů – trestní stíhání by jim totiž mohlo hrozit i v Česku.
Dva Češi zadržení v Turecku kvůli údajné příslušnosti ke kurdským milicím jsou obviněni z poskytování zbraní a budou souzeni. Napsal to turecký list Hürriyet. Turecká tisková agentura Anadolu v pátek uvedla, že turečtí vyšetřovatelé se snaží zjistit kontakty obou Čechů.
Turecká policie obvinila dva Čechy, které zadržela v minulých dnech na svém území, z příslušnosti k teroristické organizaci. Ve čtvrtek to řekla mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Česká diplomacie se nyní podle Lagronové snaží o deportaci zadržené dvojice do Česka.
Japonec, kterého před pár dny v Iráku zadrželi Kurdové, měl údajně vazby na radikály z takzvaného Islámského státu (IS). Kurdští představitelé ho předali japonským úřadům a muž byl ze země deportován. Japonec Kosuke Cuneoka měl podobné problémy s úřady již v minulosti, důvodem je jeho častý kontakt s islamistickými radikály, uvedla v pondělí agentura AP.
Turecká policie v pátek ráno zadržela dvojici spoluvůdců a devět poslanců opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) v souvislosti s údajnou podporou terorismu. Byly vydány zatykače na celkem 13 zákonodárců. Členové strany podle úřadů podporují kurdské separatisty. Poblíž policejní stanice ve městě Diyarbakir na Kurdy obývaném jihovýchodě země došlo ráno k explozi, patrně způsobené bombou nastraženou v autě. Podle televize při výbuchu nejméně jeden člověk zemřel a více než tři desítky lidí utrpěly zranění.
Operace obklíčení města Rakká, které je hlavní baštou Islámského státu (IS) v Sýrii, se uskuteční už brzy a zapojí se do něj síly, které budou k dispozici. Na tiskové konferenci ve státě Missouri to ve středu prohlásil americký ministr obrany Ash Carter. USA podle něj jednají s Tureckem o roli, kterou by později mohlo v bojích sehrát.
V bojích o Mosul, který ovládá Islámský stát (IS), se irácké a kurdské síly o víkendu přiblížily ke městu na pět kilometrů. Dobyly přitom desítky vesnic a rozšířily frontu v několika nových směrech. Irácké bezpečnostní složky také úspěšně vybojovaly bitvu o Kirkůk, kde se nakrátko rozhořely střety se spícími buňkami IS. Z okolí Mosulu uprchly podle OSN před boji asi čtyři tisíce lidí.
Česká velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi tvrdí, že v roce 2011 v Sýrii k žádné revoluci nedošlo. Jednalo se prý spíše o snahy Západu, který se snažil Sýrii „vyjmout z Osy zla společně s Íránem“. Diplomatka to uvedla na nedávné debatě Institutu 2080. Konflikt v Sýrii ovšem odstartovaly pokojné protesty, které režimní bezpečnostní síly krvavě potlačily.
Více než stovku bojovníků separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) zabili či zranili během soboty turečtí vojáci. S odvoláním na tureckou armádu o tom informovala agentura Reuters, podle níž jde o jednu z nejvyšších bilancí obětí bojů mezi armádou a Kurdy během jediného dne.
Problémy je třeba řešit v zemích, odkud uprchlíci přicházejí, zní jeden z rétorických úhybných manévrů politiků v současné uprchlické krizi. Jakým způsobem je západní země mohou pomoci řešit? Anebo to byly západní zásahy, které krizi způsobily?
Vystudovaná novinářka Nesrin Abdulláhová je jednou ze tří nejvyšších náčelnic ženských kurdských jednotek YPJ, které neohroženě vzdorují Islámskému státu.
Jako špatný vtip mohly mnohým znít zprávy z minulých týdnů, podle nichž turecká armáda začala bombardovat pozice kurdských povstalců, vzdorujících v Sýrii a Iráku jako jedna z mála schopných pozemních sil samozvanému Islámskému státu (ISIS). Hoax to bohužel nebyl. Máloco nyní ilustruje zapeklitou situaci na Blízkém východě výstižněji než vztah Turků a Kurdů.
Mezi nejčastější postřehy návštěvníků regionu Kurdistán skutečně patří na Blízkém východě nevídaná náboženská tolerance (možná nikde na světě nenajdete křesťanskou církev bývalých muslimů, jaká pod státní ochranou funguje na předměstí Arbílu) a až dojemná prozápadnost (na trhu uvidíte školní aktovku s nápisem Obama a výjimkou nejsou názory, že nezávislý Kurdistán jednou vstoupí do NATO nebo bude hrát evropskou Ligu mistrů).
Ty snímky jsou dnes jako poselství z jiného světa: dospívající rodáci z Bagdádu na nich nevěřícně zjišťují, že ať se v jejich městě dostal k moci kdokoli, ještě do osmdesátých let tam bývaly čisté ulice, po silnicích jezdily patrové autobusy jako v Londýně a do nich nastupovaly studentky v halenkách a sukních. A hlavně: rodina si mohla dát grilované ryby na nábřeží Tigridu bez marně vytěsňovaného strachu, že kvůli fanatikovi s pásem výbušnin na těle půjde o její poslední večeři.
