Zachránit starý most je stejně důležité jako zachránit duši místa. Dvě stě let starému mostu v Květnici u Prahy hrozilo, že bude zničen a nahrazen prefabrikovanou betonovou lávkou. Sochařovi Kryštofovi Hoškovi se podařilo přesvědčit úřady, aby místo toho krásný můstek opravily.
Loni v srpnu na festival Krásný ztráty přijel Karel Schwarzenberg. Bylo to nejspíš jeho poslední vystoupení před více lidmi. Jiří Peňás mu ve Všeticích četl první kapitolu z knihu, která po listopadové smrti knížete vyšla pod názvem Výpravy s Karlem Schwarzenbergem.
Do dalšího dílu Výprav pozval Jiří Peňás fotografku a také cestovatelku Danu Kyndrovou. Její otec v druhé polovině šedesátých let trénoval alžírské volejbalové družstvo, díky čemuž malá Dana žila několik let v této pozoruhodné zemi. Naučila se tam základům francouzštiny, kterou pak vystudovala, což se jí hodilo po jejich cestách frankofonní Afrikou. Na Alžírsko vzpomíná jako na zemi krásnou, ale také divokou, v mnohém nepřístupnou a záludnou.
Třetí setkání se Stanislavem Komárkem se po Madagaskaru a Turecku zaměří na Balkán, nejromantičtější, nejdivočejší a nejtajemnější část Evropy. Řeč bude o tom, jak malý Stanislav poprvé vyrazil na Bulharska s malými přírodovědci lovit hady a brouky. Jaké cesty následovaly poté. Kde vlastně Balkán začíná: ve Vídni na nádraží? Co dobrého i zlého zanechali na Balkáně Turci. V čem jsou Rumuni obdivuhodní a co jim jde trochu méně. A zda je neodvratný zánik českých vesnic v Banátu. A o mnohých další věcech bude řeč v dalším díle Výprav Jiřího Peňáse.
„Barma je moje druhá vlast. Zcela ojedinělá, originální, všechno je v ní jinak.“ To napsala terapeutka a nevšední žena Jitka Vodňanská ve své knize Voda, která hoří. A v našem cestopisném podcastu se o bavíme o tom, jak se to stalo. Jak se Jitka najednou ocitla v buddhistickém klášteře, a jak hned poznala že tam patří. Jak tam byla „vykopnuta“ svým ctihodným guruem, jak se ocitla mezi pagodami, jak poznávala Barmánce, jak si je zamilovala, ale i jak poznala temnější stránky téhle země. Jak se bavila s generály, a setkala se s věčnou disidentkou Su Ti, která dostala Nobelovu cenu i na přímluvu Václava Havla. O tom všem a mnohém dalším, třeba také barmanských záchodech, ve Výpravách Jiřího Peňáse.
Potkali se u Kolína… a také u Pardubic a Prostějova! V dalším díle Výprav Jiřího Peňáse je řeč o medvědech u Kolína, o pardubickém géniovi a také o tom, co to bylo za slast vyrůstat v Prostějově. To vše díky Martinovi Fišerovi, filmaři, grafikovi a objeviteli polozapomentutých velikánů: Miroslava Štěpánka, vynálezce medvědů od Kolína, a Jiřího Tomana, fotografa, který ve svém pardubickém ústraní vytvořil jedinečnou kolekci fotografického svědectví, jak vypadal život v 50. a 60. letech minulého století. A protože oba muži jsou původem z Prostějova, nemohlo to skončit jinak než vyznáním obdivu k tomuto městu, líhni géniů.
Rodilý Madriďan vzpomíná na hezké mládí na madridském sídlišti, katolickou výchovu a dětství v končící době frankistického režimu. Co Španělé přinesli světu? Dobrodružství, hrdinství a "černou legendu". Jsou Španělé krvelačný národ? Jaké bylo dětství v Madridu na konci diktatury? Proč je Madrid tak příjemné město a za co vděčí Španělsko Frankově diktatuře? Nejen o tom v dnešních Výpravách Jiřího Peňáse!
V roce 1994 se tehdy osmadvacetiletý výtvarník Jiří Černický rozhodl proniknout do nitra černé Afriky. Skoro nic o ní nevěděl, neměl skoro žádný plán a prostředky, měl je nepřekonatelnou touhu po poznání a zážitcích.
„Kdyby mě měl někdo potrestat, zaplatil by mi čtyři týdny v turistickém resortu,“ říká biolog, filosof a spisovatel Stanislav Komárek. V nových Výpravách Jiřího Peňáse hovoří o svém objevování Turecka a Kurdistánu.
Výpravy se tentokrát vypravily do Grónska! A průvodcem nám byl spisovatel a cestovatel Jáchym Topol. Jaký je největší ostrov a asi nejtajemnější země světa? Je to stále ten Gronland, tedy zelená země?
Hostem Jiřího Peňáse byl biolog a také prozaik a básník Vít Zavadil (používá literární pseudonym Arnold Nowicki). Hovor byl o jeho vášni pro kaktusy, za kterými opakovaně jezdí, či tedy, létá do Patagonie.
Do třetího dílu Výprav Jiří Peňás přivedl vzácného hosta, Josefa Kroutvora, historika umění, esejistu, básníka a také poutníka. Josef Kroutvor mluví o svých osudových horách, o Šumavě, a hlavně o Novohradských horách, o tam skrytém koutu země, kterým Šumava končí, nebo začíná. Jak se tam dostal, jak na něj ta láska padla, co je na nich nejpůvabnější a nejdojemnější. Mluví ale i o jejich poválečném poničení, o rozdílu mezi divočinou a zdivočelostí. Novohradky jsou, jak říká, nepopsaný svět. Co kraji chybí i proč se tam opatrně vydat se dozvíte v dnešních Výpravách Jiřího Peňáse.
Do druhého dílu podcastu Jiřího Peňáse přijal pozvání biolog, filozof, spisovatel a cestovatel Stanislav Komárek. A tématem jejich hovoru je ostrov Madagaskar. Kde se vzali Malgašové: Odkud připluli? Jsou to Afričané? Jaká je budoucnost lemurů? Co tam zanechali Francouzi? Zůstanou tam nějaké pralesy? Co tam takhle poslat děti na výměnný pobyt? Neprospělo by jim to? To vše, a ještě mnohem víc v originálním podání originálního myslitele a pozorovatele.
Jáchym Topol vypráví o Mexiku, o zemi, která ho učarovala: „Dostal jsem se na největší hispánský knižní festival, měl jsem i to štěstí, že mi španělsky vyšly tři romány", říká a pak zasvěceně mluví i o staré civilizaci Mayů a Aztéků. Jak se chovali Španělé, když přišli do říše Aztéků? Kdo byl Hernán Cortés a čím je fascinující? A proč se král Montezuma tak snadno poddal dobyvatelům? Lze mít pochopení pro lidské oběti?
