Poslední adresa

Otce mu zabili nacisté, jeho popravili komunisté. Lidé si připomínají komunistické oběti

Poslední adresa
Otce mu zabili nacisté, jeho popravili komunisté. Lidé si připomínají komunistické oběti

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V úterý uplynulo 67 let od popravy Milady Horákové, političky, která byla odsouzena komunistickým režimem ve vykonstruovaném procesu. Lidé si však v tento den připomněli i méně známé oběti komunismu. Projekt Poslední adresa, který v úterý odstartoval, připomíná malými tabulkami na různých českých domech osudy jednotlivých lidí, kterým tehdejší režim vzal život. Jedním z nich byl mladý student a vášnivý ornitolog Veleslav Wahl.

Jedna z prvních pamětních tabulek byla odhalena v centru Prahy na budově švédského velvyslanectví. Zde žil student práv a ornitolog Veleslav Wahl, který původně plánoval pokračovat v doktorském studiu zoologie a botaniky. Je autorem publikace Pražské ptactvo. Ještě během studií se v roce 1939 začal se svým otcem a strýcem účastnit protinacistického odboje a nepřestal s tím ani poté, co byli oba příbuzní za heydrichiády popraveni. 

Tabulka připomínající Veleslava Wahla. - Foto: Echo24.cz / Nguyen Thuong Ly

Wahl se účastnil Pražského povstání a krátce byl i členem České národní rady za sociální demokracii. Po únorovém převratu v roce 1948 se připojil k ilegální protikomunistické skupině vojáka Jaromíra Nechanského, se kterým byli blízcí přátelé. Oba byli v roce 1949 zatčeni a po vykonstruovaném procesu popraveni v červnu 1950. Bylo mu 28 let. „Wahl byl neuvěřitelně čestný, čistý a křehký člověk,“ popsal mladého muže historik Igor Lukeš. Organizátoři projektu Poslední adresa schválně vybrali méně známé oběti komunismu, aby upozornili na jednotlivé zapomenuté osudy. 

Dům, ve kterém Wahl žil, postavil jeho tchán Josef Růžička, který za války zachránil stovky židovských rodin. Byl honorárním konzulem Panamy a mezi lety 1938 a 1939 vydal stovky víz k vycestování z protektorátu. Sám v roce 1942 zemřel v koncentračním táboře v Mauthausenu. Jeho památku připomíná Kámen zmizelých, který je zasazen v dlažbě před budovou, ve kterém nyní sídlí švédské velvyslanectví. Tyto kameny, kterým se říká Stolperstein, po celé Evropě připomínají oběti nacismu.

Sergej Parchomenko - Foto: Echo24.cz / Nguyen Thuong Ly

 

„Pro nás, kteří máme tu čest v budově dnes pracovat a dokonce žít, je velmi důležité si tato jména neustále připomínat. Každý den nám ukazují, že bychom si měli vážit toho, co máme. Ty tabulky nám připomínají, že ta svoboda, kterou považujeme za samozřejmou, byla kdysi dvěma obyvatelům tohoto domu, Veleslavu Wahlovi a Josefu Růžičkovi, tvrdě odepřena,“ řekla švédská velvyslankyně Viktoria Li při odhalení Wahlovy tabulky.

Projekt odstartovali Rusové

Projekt Poslední adresa má původ v Rusku, kde jej odstartoval novinář Sergej Parchomenko ve spolupráci s nevládní organizací Memorial. Stovky tabulek v Moskvě a Petrohradě připomínají oběti sovětského režimu, svoji tabulku mají v Rusku i někteří Češi. Parchomenko se zúčastnil i slavnostního odhalení pamětní tabulky pro Wahla v Praze.

„I když československých obětí byly ve srovnání s miliony sovětskými ,jen‘ stovky, rozšířením o Českou republiku dostává projekt nový rozměr – nejsou již připomínány oběti pouze sovětského režimu, ale obecně oběti komunistických režimů, které vládly ve východní Evropě v průběhu 20. století. Jako mimořádně důležitý vnímám fakt, že Poslední adresa jako připomínka obětí komunismu přichází právě z Ruska, odkud k nám přišel i samotný komunistický režim,“ řekl Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz, která rozšíření projektu do České republiky iniciovala. Projekt vzniká pod záštitou Ústavu pro studium totalitních režimů, sdružení Političtí vězni.cz a Memorial Česká republika.

Švédská velvyslankyně Viktoria Li - Foto: Echo24.cz / Nguyen Thuong Ly

V úterý byly také v Praze odhaleny pamětní tabulky Karla Bacílka, Jozefa Maceje a Slavoje Šádka. Návrhy na výrobu a umístění dalších tabulek mohou podávat skrze webové stránky sami lidé, příbuzní, studenti, obyvatelé domů. Každý návrh pak posoudí historici. „My víme, že obětí nacismu a komunismu byly statisíce a miliony. Ale je také důležité si uvědomit, že za těmito statistikami a čísly jsou skuteční lidé, a každý z nich má svůj vlastní osud,“ řekl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.