Je to jedna z nejvýraznějších plánovaných staveb v Praze. Jenže Lední medvěd na Vítězném náměstí má kromě svých příznivců také početné odpůrce. A těm se podařilo stavbu minimálně oddálit. Uspěli totiž u pražského městského soudu, který uznal jejich argumenty, že budova na „Kulaťáku“ je příliš objemná, mohutná a odporuje platným pravidlům o velikosti staveb v daných místech.

Týdeník ECHO zmapoval i některé další pražské stavby, které nevznikaly nebo nevznikají zrovna snadno. „Dnes vyvolá odpor skoro cokoli. Někdy je to samozřejmě oprávněné, někdy mě to ale mrzí a je to zbytečné,“ myslí si historik architektury Zdeněk Lukeš. Jako příklad uvádí nový objekt na Bořislavce, kde chce společnost KKCG Real Estate Karla Komárka postavit za dvě miliardy korun nové administrativně-obchodní centrum, které bude napojené na novou stanici metra A směřující do Motola. „Na stavbu byl vypsán mezinárodní konkurz, byl jsem v porotě a myslím, že vyhrál slušný návrh. Je to jakýsi přechod mezi paneláky a drobnou zástavbou na Hanspaulce, ale žádná jedna velká hmota,“ popisuje Lukeš.

Návrh ovšem samozřejmě vyvolal i kritiku. Některým lidem vadí, že se zastaví další kus zeleně. A fórum zvané Praha 6 ztrácí tvář upozorňuje na zvýšenou automobilovou dopravu na Evropské třídě, která by měla podle prognóz přesáhnout 52 tisíc aut denně. „Pozdává se nám, že vše je jedna velká hra s čísly. Pokud je ale prognóza vymodelována správně, máme se na Evropské na co těšit,“ uvádí se na internetové stránce fóra.

Nové centrum na Bořislavce leží vlastně jen několik stanic tramvají od Vítězného náměstí, kde společnost PPF Real Estate Petra Kellnera plánuje stavbu už zmiňovaného Ledního medvěda. Jeho osud je ovšem po zásahu městského soudu dost nejistý, ačkoli se firma zkraje srpna odvolala k Nejvyššímu správnímu soudu do Brna. Stavba sice původně dostala kvůli své velikosti výjimku z územního plánu, ale proti tomu podali žalobu dva obyvatelé ze sousedních domů – a uspěli.

„Soud nezohlednil, že projekt Ledního medvěda ve skutečnosti prošel projednáním s dotčenými orgány a veřejností, a to v rámci řádného územního řízení,“ citovaly Hospodářské noviny zástupce investora Mirka Beneše. Developer zároveň požádal magistrát o přerušení územního řízení do 30. dubna příštího roku.

Projekt Ledního medvěda vyvolává rozporuplné reakce už od počátku. Nejen kvůli své podobě, ale i kvůli původnímu obchodnímu spojení s radnicí šesté městské části. A třeba Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví napsala Kellnerovi na jaře otevřený dopis, v němž ho vyzvala k zamyšlení, jestli Lední medvěd nehyzdí okolní zástavbu.

Historik architektury Zdeněk Lukeš naopak patří spíše k zastáncům této stavby. „Je to avantgardní návrh, zajímavý živý dům. Myslím, že Praha by klidně takové stavby mohla mít,“ uvedl Lukeš pro Týdeník ECHO.

Chobotnice měla smysl na Letné

Lukešovi se naopak příliš nezamlouvá plán přesunout stavbu Kaplického „chobotnice“ z Letné na Rohanský ostrov, jak o tom uvažuje radnice Prahy 8 s vdovou po zesnulém architektovi Eliškou Kaplicky. „Myslím, že to je špatná úvaha,“ soudí Lukeš. „Jan Kaplický projektoval stavbu právě na Letnou a zdůrazňoval, že to jinam nepatří.“ Stejný názor zastává i předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková: Rohanský ostrov je naprostý nesmysl, stavba by ztratila veškerý půvab, když se přemístí na jiné místo,“ uvedla pro Týdeník ECHO.

Plánovanou stavbu chobotnice na Letenské pláni zastavilo v roce 2008 ministerstvo kultury. Jinak by na Letné už druhým rokem stála. „Já jsem s ní nikdy problém neměla. Letná je ideálním místem pro tento typ stavby. Kdyby se postavila, začali bychom se s ní hodně rychle chlubit,“ dodala Bečková.

Kaplického chobotnice v době, kdy se mluvilo o její možné stavbě, rovněž vyvolala velmi kritické, ale i pochvalné reakce. Mezi její odpůrce patřil například tehdejší pražský primátor Pavel Bém nebo starosta pražských Stodůlek a někdejší 1. místopředseda ODS David Vodrážka. „Chvilková ostuda u úzké skupiny lidí nám stojí za to, aby, dejme tomu, nad Prahou nevznikl jakýsi chrchel,“ prohlásil tehdy dnes již slavně Vodrážka.

Odpůrci chobotnice nakonec slavili úspěch a spokojení jsou zatím i kritici Květinového domu, který by měl vyrůst na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Pražský magistrát totiž v červnu kvůli právním i věcným nedostatků zrušil rozhodnutí o demolici původního domu a celou záležitostí se znovu bude muset zabývat stavební úřad Prahy 1. Kritici Květinového domu mu vyčítali například to, že má vyčnívat nad ostatní domy, čímž se naruší stavební harmonie v horní části náměstí, kde je dominantou Národní muzeum. Developerská společnost Flow East ovšem o svém záměru mluví jako o výjimečné stavbě: „Praha se může, ve srovnání se světem, chlubit jedinečnou a pestrou architekturou právě díky tomu, že odstranila nedůležité budovy tak, aby uvolnily místo krásnějším a důležitějším konstrukcím. Tyto, v průběhu času, můžou také získat status kulturní památky.“

Zelená nefunguje

Větší štěstí měly stavby, které už vyrůstají nedaleko Václavského náměstí. Například administrativně-bytový komplex nad stanicí metra Národní třída, který dokončuje společnost COPA švýcarského podnikatele Sebastiana Pawlowského. „Není to žádná super architektura, za pozitivní považuji to, že za objektem zůstalo náměstíčko, byť o něco zmenšené, a že jsou součástí nové budovy i byty,“ tvrdí historik architektury Zdeněk Lukeš. Více kriticky se dívá na rozestavěný multifunkční dům na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice, kde bylo původně malé parkoviště.

Investor – společnost Sebre – tvrdí, že to bude jedna z nejzelenějších budov v centru hlavního města. Fasáda má být totiž „porostlá“ zelení. Jenže podle Zdeňka Lukeše takové architektonické prvky v Praze nefungují. Osobně se o tom přesvědčil u novostaveb na Žižkově, které také měly být původně zelené, ovšem teď jsou spíše hnědé. „Vypadá to hezky na obrázcích, ale skutečnost může být jiná,“ řekl Lukeš, kterému se příliš nelíbil ani návrh nové budovy. Připadá mu příliš mohutný, nabubřelý. „Doufám, že ve výsledku to bude lepší,“ dodal.

Na Vinohradech se rovněž staví nový objekt Crystal, který má nabídnout tisíce metrů čtverečních kancelářských ploch. A potřebná povolení získal rovněž plánovaný „véčkový“ mrakodrap Epoque na Pankráci, kde by ve 30 nadzemních patrech mělo vzniknout na 140 nových bytů.