Výjimečně dobrých vztahů prezidenta Miloše Zemana s Ruskem a aktivit jeho poradců si nevšímají pouze česká média. Nyní se na toto téma objevil rozsáhlý článek v americkém deníku The New York Times. Moskevský korespondent Neil MacFarquhar podrobně rozebírá vazby mezi českou hlavou státu a Kremlem a řeší, zda si Rusko českého prezidenta a jeho poradce kupuje. 

Ruský tlak se podle amerického deníku projevuje různě, ať už se jedná o kybernetické útoky během amerických prezidentských voleb, z nichž Barack Obama před několika dny obvinil právě Rusy, dezinformační kampaň v celé řadě Rusy financovaných médiích, podpora radikálních okrajových skupin nebo právě manipulací a vyvíjením tlaku na vrcholné politiky.

Deník the New York Times v této souvislosti píše o návratu ke starým ale osvědčeným praktikám. "Kreml a jeho spojenci se uchylují ke staromódní, ale vysoce efektivní technice: snaží se koupit si místa u stolu nejvyšší politiky, nikdy si nemohou být jistí, kde nebo kdy by se jim jejich podpora mohla vyplatit," uvedl deník.

V souvislosti s tím si všímá například Zemanova ekonomického poradce Martina Nejedlého a jeho dřívějších aktivit v souvislosti s kauzou ruské ropné společnosti Lukoil. Připomíná i jeho místopředsednické křeslo ve straně SPO. "Snad ještě důležitější je, že si udržel svou kancelář hned vedle prezidenta na Hradě, v oficiálním paláci, který se tyčí nad Prahou," píše také The New York Times.

Ochotu některých českých politiků spolupracovat s Rusy potvrdil i bývalý dlouholetý ředitel civilní rozvědky Karel Randák. "Bohužel v České republice jsou někteří poradci prezidenta nebo předsedy vlády ochotni s Rusy spolupracovat," řekl pro americký deník Karel Randák, který ze služeb české zahraniční rozvědky odešel roku 2007. "Neříkám, že jsou ruští agenti - ale bohužel pro některé lidi jsou peníze důležitější než bezpečnost České republiky," dodal Randák pro New York Times.