Útočník z Hamburku mohl být před dvěma lety předán zpět Norsku, kde už dříve požádal o azyl. Spolkové úřady ale tehdy podle listu Spiegel Online lhůtu pro jeho vrácení o jediný den promeškaly, Norsko pak už Palestince zpět převzít nechtělo.

Ahmad A. přišel do Německa v březnu 2015. Když o dva měsíce později Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) porovnal jeho otisky prstů s mezinárodní databází, zjistil, že Ahmad A. už dříve o azyl požádal v Norsku. Podle dublinského systému tak byla tato země za vyřízení jeho žádosti odpovědná a spolková republika ho do ní mohla vrátit.

Žádost o vrácení je však třeba podat do určité doby, kterou BAMF přesně o den promeškal, když ji podal až 14. července. Další řízení o azylu pro Ahmada A. pak vedlo Německo, jehož úřady na konci loňského roku rozhodly o tom, že dnes šestadvacetiletý muž žádnou formu ochrany nedostane a musí spolkovou republiku opustit.

„Zaspání“ úřadu pro uprchlíky, jak o něm hovoří německá média, je zatím zřejmě nejvýraznější chybou německých úřadů v případu Ahmada A. Ty jinak – zdá se – většinou postupovaly tak, jak měly. Po upozornění jednoho ze spolubydlících Palestince prověřila hamburská kontrarozvědka, která s ním také hovořila a zařadila ho na seznam islamistů.

Dosavadní informace hovoří o tom, že se Ahmad A. radikalizoval velmi rychle. Spáchat útok nožem, při němž v pátek jednoho člověka zabil a sedm dalších zranil, se podle německého nejvyššího státního zastupitelství rozhodl až v den činu. Podle státních zástupců chtěl zemřít jako mučedník.