KORONAVIRUS

Rýma, nebo omikron. Poznat rozdíl může být ještě těžší

KORONAVIRUS
Rýma, nebo omikron. Poznat rozdíl může být ještě těžší

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V Česku spolu s chladnějším počasím přichází také rychle se šířící varianta omikron. Velká řada lidí se s ní zřejmě setká jen jako s běžným nachlazením či rýmou. A tentokrát může být ještě těžší rozeznat, jaký je v tom rozdíl. Jak ukazují data ze zahraničí, omikron totiž nemusí vyvolávat dosud časté a výrazné příznaky, včetně poměrně přesné ztráty chuti a čichu.

Nová varianta omikron se podle dosavadních poznatků šíří výrazně rychleji a podle odborníků bude těžké se jí „vyhnout“, způsobuje však zřejmě také mírnější průběh nemoci a pro většinu nakažených zejména mezi mladšími a méně rizikovými tak může znamenat spíše výskyt určitých nepříjemných příznaků. Jak ale ukazují zkušenosti a zatím předběžná pozorování ze zahraničí, v době běžného výskytu dalších respiračních onemocnění může být ještě těžší rozeznat, s čím člověk vlastně „schází“.

Už varianta delta působila v řadě ohledů velmi podobně jako chřipka, omikron by v tomto mohl jít ještě dál a smazat dosud výraznější rozdíly. Například v inkubační době se delta lišila častým projevem příznaků až po pěti či šesti dnech, zatímco u chřipky je nástup rychlejší mezi jedním a třemi dny. Průběh omikronu je však zřejmě rychlejší, jak naznačují některé studie, a inkubační doba se může zkrátit už právě na zhruba tři dny.

Podobně je tomu pak u častého a poměrně jasného ukazatele nákazy covidem-19, tedy u ztráty čichu a chuti. Ten patří spolu se zvýšenou teplotou a kašlem k „tradičním“ příznakům covidu-19. Už u varianty delta se hovořilo o méně častém výskytu tohoto příznaku, u omikronu se pak zdá, že jde už o spíše vzácnou záležitost.

Ukazují na to zkušenosti z nemocnic, ale například i prvotní data z Velké Británie, podle kterých se dosud omikron projevoval zejména smrkáním, bolestí hlavy a únavou, která může být mírná i silnější, ale také kýcháním či bolestí v krku. Méně často může také způsobovat horečky či silnější kašel.

Zřídka se také v některých případech objevují problémy spojené s napadením dolních dýchacích cest. To by mohlo souviset s tím, že se omikronu mnohem hůře daří napadat plíce, jak naznačuje několik dosud nerecenzovaných studií. Snáz podle nich naopak infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian (více jsme o tom psali například zde).

V Česku by mohla podle odhadů varianta omikron převládnout už v příštím týdnu. Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý uvedla, že existuje stále více důkazů, že nákaza variantou omikron způsobuje lehčí příznaky covidu-19, než tomu bylo u předchozích variant. Zatímco počet nových případů zejména v Evropě či Spojených státech strmě vzrostl a dosáhl v řadě zemí rekordů, hospitalizací a úmrtí je méně než při předchozích vlnách, uvedla agentura Reuters.

Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška může nástup omikronu dostat do nemocnic znovu až 7000 nakažených v jeden den, z toho podobně jako u delty asi tisícovku ve vážném stavu. Snížené riziko hospitalizace totiž vyváží vysoký počet pozitivních. Denní počty nových případů budou podle Duška růst velmi prudce a mohou i přesáhnout dosavadní maxima z letošního podzimu. Takový vývoj byl vidět například i v Londýně, kde po dominanci omikronu prudce vzrostly případy, křivka se pak ale naopak začala rychle otáčet dolů.

Kvůli vysoké nakažlivosti omikronu jsou však obavy zejména z přílišného výpadku zaměstnanců či pracovníků kritické infrastruktury. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) minulý týden uvedl, že vlna bude vrcholit na přelomu ledna a února. V druhé polovině se proto chystá intenzivnější testování ve firmách, dojde však také ke zkrácení izolací i karantén či zřejmě i zvláštním úpravám karantén pro určité profese.

8. ledna 2022