Ruský prezident Vladimir Putin svým ostrým jazykem vyvolal kontroverze, když s odkazem na dodržování minských mírových dohod s Ukrajinou vzkázal svému protějšku: „Líbí, nelíbí, přetrp to, má krasavice.“ Podle Putina se ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému „nelíbí ani jediný bod minských dohod“. Ruská média poté spekulovala, zda tím prezident neodkazoval na sadistickou píseň. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova však šlo jen o to, že závazky se musí plnit. Podle Zelenského Ukrajina bezesporu krasavice je, ale aby o ní Putin říkal „moje“ je prý „trošku přehnané“.

Na pondělní schůzce s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem oba státníci řešili mimo jiné i mírové minské dohody, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině. Zelenskyj i Putin se zavázali dohodu dodržovat.

„Co se týče minských dohod – jsou aktuální a mají ještě nějakou perspektivu, nebo ne?,“ zeptal se Putin s tím, že není jiná alternativa. „Ještě jednou opakuji, že v Kyjevě buď říkají, že se podřídí, nebo říkají, že to zničí jejich zemi. Úřadující prezident nedávno prohlásil, že se mu nelíbí ani jeden bod.“ pokračoval ruský prezident. „Líbí, nelíbí, přetrp to, má krasavice. Musí být splněny. Jinak to nejde,“ dodal.

Putinův výrok podle AFP vyvolal na ruskojazyčných stránkách spory, zda jde o narážku schvalující znásilnění, trestání dítěte či rozverné rčení ze sovětských časů. Mezi spekulace se dostala i spojitost s kontroverzní folk-punkovou skupinou Červená plíseň, která v jedné své vulgární a brutální písni odkazuje na rčení ve spojitosti s nekrofilií. Refrén písně totiž pojednává o souloži se spící ženou v rakvi, která se nemůže bránit: „Líbí, nelíbí, spi, má krasavice.“

Mluvčí Kremlu Peskov podle serveru CNN další den ujišťoval, že prezident měl na mysli jen to, že když se stát jednou k něčemu zaváže, musí své závazky splnit. Na otázku, zda Putin zná dílo ruskojazyčné folk-punkové kapely, odpověděl Peskov rázně, že ne. „Jsem zcela přesvědčen, že Vladimir Putin není obeznámen s prací této skupiny,“ prohlásil mluvčí. „A mám podezření, že v určitém okamžiku si frázi tato skupina mohla vypůjčit z ruského folklóru,“ dodal.

Zelenskyj na Putinova slova v úterý reagoval s tím, že Ukrajina je bezesporu krasavice. Ale „moje“ (tedy Putinova) je „trošku přehnané,“ vzkázal ukrajinský protějšek Putinovi. A že Ukrajina je velice trpělivá, a tím i moudrá, protože to je důležité nejen pro ni, ale i pro celou Evropu a i samotné Rusy. Na ukrajinské trpělivosti totiž závisí eskalace konfliktu, a proto Ukrajinci neodpovídají na provokace druhé strany, přestože na své půdě brání svou zemi.

Vyřešení krize kolem Ukrajiny může trvat ještě měsíce, varoval Macron

Vyřešení současné krize kolem Ukrajiny může trvat ještě měsíce, varoval v úterý Macron při návštěvě v Kyjevě po jednání s Zelenským. Podle Macrona už ale existují konkrétní řešení, jak aktuální vyostřený spor mezi Ruskem a Západem vyřešit.

Francouzský prezident zopakoval, že při pondělním jednání v Kremlu s ruským lídrem Vladimirem Putinem získal od ruského prezidenta ujištění, že Moskva k vyostření situace přispívat nebude. Macron zároveň uvedl, že jak Zelenskyj, tak Putin se zavázali dodržovat minské dohody, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině. Po jednání s oběma prezidenty se Macron podle agentury AFP domnívá, že „od nynějška existuje možnost, jak pokročit v jednáních“ o míru.

Francouzský prezident v Kyjevě podle listu Ukrajinska pravda také prohlásil, že minské mírové dohody jsou jedinou cestou k urovnání konfliktu na východě Ukrajiny, přičemž od Putina i Zelenského se mu dostalo ujištění, že jsou připraveni tyto dohody plnit. „Je to jediná cesta,která umožní nastolit mír, jediná cesta k politickému řešení,“ řekl s tím, že jedině na základě zapojení Ruska a Ukrajiny do plnění minských dohod lze mírovými rozhovory „pohnout z místa“. Macron podle deníku potvrdil, že 10. února se v Berlíně uskuteční další schůzka zástupců Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny v tzv. normandském formátu, a doufá, že následovat by mohl summit vůdců uvedených zemí, kteří se naposledy sešli v prosinci 2019 v Paříži.

Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků, čímž vyvolalo obavy Západu, že se chystá k nové vojenské akci na Ukrajině. Podle Severoatlantické aliance vyslalo také zhruba 30.000 vojáků do Běloruska. Rusko tvrdí, že vojáky přesouvá kvůli armádním cvičením, a prohlašuje, že má obavy o vlastní bezpečnost, například s ohledem na možný vstup Ukrajiny do NATO.

Rusko odmítá, že by bylo přímo zapojeno do bojů na východě Ukrajiny, jedná ale s Ukrajinou pod patronátem Francie a Německa již od roku 2015, kdy díky uzavření minských dohod ustalo největší násilí. Politické řešení konfliktu se ale nepohnulo z místa.