Akce Milionu chvilek

Precedent rozvratu je v Maďarsku a Polsku. Volba Křečka je ilustrací něčeho vážného, říká Minář

Akce Milionu chvilek
Precedent rozvratu je v Maďarsku a Polsku. Volba Křečka je ilustrací něčeho vážného, říká Minář

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Příští demonstrace Milionu chvilek pro demokracii vyvolala jiný druh rozruchu, než bylo doposud zvykem. Spolek v reakci na zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem svolal protest proti cílenému rozkladu demokratických institucí a varoval před vývojem, který nastal v Polsku a Maďarsku. To se nelíbí i některým zástupcům opozice, kteří dosud spolek podporovali. V rozhovoru pro Echo24 předseda spolku Mikuláš Minář říká, že demonstrovat proti oběma státům nehodlají, stejně tak je nechtějí hodnotit. Trvá ale na tom, že je třeba se vyvarovat tomu, k čemu u sousedů i u Maďarů došlo.

Jak se to stalo, že z avizované demonstrace proti zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem došlo k plánování demonstrace na obranu hodnot právě s tím vymezením proti Maďarsku a Polsku?

Rád bych to uvedl na pravou míru. My sami jsme si všimli, že ohlášená akce byla některými politiky a médii dezinterpretována. My jsme na začátku avizovali, že bude-li zvolen pan Křeček ombudsmanem, budeme demonstrovat. Od začátku jsme ovšem neříkali, že budeme demonstrovat proti panu Křečkovi. Nač, když už byl jednou zvolen a demonstrací nelze dosáhnout odvolání.

Volba pana Křečka ukázala, že většinová část sněmovny ve spojení s Hradem systematicky rozvrací důležité demokratické instituce. To je problém. Pan Křeček je ilustrací toho problému. Proto jsme svolali demonstraci proti rozvratu institucí. Precedent tohoto rozvratu je v Maďarsku a Polsku. Není ale to demonstrace proti oběma zemím, my si Maďarů i Poláků vážíme.

Říkáte, že to bylo dezinterpretováno. Ale vymezení vůči Polsku a Maďarsku bylo na vašem plakátu k demonstraci. Tam bylo „nechceme jít tou cestou Polska a Maďarska“. Není to než dezinterpretace spíš doslovné chápání toho, co jste napsali?

Ne, kdyby tam bylo „nechceme být Maďarsko a Polsko“, tak bych to chápal. Ale tam je, že nechceme jít cestou Maďarska a Polska. Další případ dezinterpretace je, že někteří říkají, že nám vadí konzervatismus. To je nepochopení, nejde o konzervatismus nebo liberalismu, pravici či levici. Jde o to, že nechceme jít cestou těch dvou zemí. Pana Vondru (místopředsedu ODS Alexandra Vondru, který v souvislosti s demonstrací mluvil o útoku na české zájmy – pozn. red.) jsme pozvali k veřejné diskuzi, odezvu zatím nemáme.

Situace je nicméně taková, že vy říkáte, že si obou státu vážíte a nechcete je kritizovat, ale zároveň první pouták k demonstraci řada lidí chápe jako vymezení vůči nim. Mě zajímá, zda se nemůže stát, že tím Milion chvilek přijde o podporu těch, kteří situaci v Polsku a Maďarsku prostě nevidí stejně.

My k tomu vydali prohlášení, kde jsou shrnuta fakta, co se v Polsku a Maďarsku stalo. Jestliže s námi bude někdo ve sporu o tom, že vládnoucí politici nemají ovládnout veřejnoprávní média, a to způsobem jako v Maďarsku, tak se s ním míjíme v pohledu na to, co je demokratické.

Já se spíš ptám na tu životnost potenciálu z Letné. Jasné vymezení se vůči premiérově střetu zájmů nebo jeho trestnímu stíhání sjednotilo i jinak smýšlející lidi, kteří nemusí vidět Polsko a Maďarsko v podobné situaci jako vy. Nebylo to tématické rozkročení prostě unáhlené?

Skutečně si to nemyslím. Možná někdo ano, chápu to. Můžeme škrtnout v názvu pražské demonstrace Polsko a Maďarsko, můžeme tam nechat jen „postavme se proti rozvratu institucí“. Můžeme tam nechat pojmenování problémů v naší zemi, kdo nám vládne, jaké je ohrožení veřejnoprávních médií, jaké paní Benešová připravuje novely zákonů ke státnímu zastupitelství. My jen říkáme, že situace se může vyvinout hůř. Jsou tu precedenty v jiných státech. Pak Křeček je ilustrací něčeho vážného. Jde nám o protest proti tomu, že máme sněmovnu, která dokáže do instituce ombudsmana zvolit někoho, kdo popírá smysl této instituce.

Bude ta debata o Polsku a Maďarsku zaznívat tedy i na pražské demonstraci? Nebo se k tomu připodobnění nebudete vracet?

Záměr je jasný, postavit se proti cílenému rozvratu institucí v naší zemi, který probíhá pod taktovkou ANO ve spolupráci s SPD, KSČM, Hradem a částí ČSSD. To chceme nahlas pojmenovat. I to, že jde o dlouhodobější trend, který může demokracii vážně poškodit. Jako ilustrace se dá ukázat něco z toho, co se stalo v Polsku nebo Maďarsku.

Čili to tam zazní.

Plánujeme, aby zazněla ta ilustrace. Pojmenujeme, co se stalo tam, ale bez hodnocení, co a jak si myslíme o jejich politice.

Plánujete nyní dvě akce, pražskou demonstraci a štafetu v krajských městech. Souvisí spolu?

Pražská akce je mimořádná. Štafeta je ohlášená již dlouho, začne 25. února. Tedy přesně dva roky od chvíle, co jsme zahájili petici za odstoupení Babiše. Zároveň, protože se události vyvinuly, se musíme ozvat mimořádně a v Praze.

Těch požadavků, které Milion chvilek za dva roky vyslovil, je hodně. Mezi tím přišly tisíce lidí na Letnou a požadavky sdílely, nebyly ale vyslyšeny. Vadí vám to?

Samozřejmě. Požadavky platí stále. Pořád si myslím, že je na místě, aby premiér odstoupil, ty argumenty stále trvají a vlastně přibývají. Na druhou stranu bylo dosaženo mnoha cílů. Například a hlavně se aktivizovala občanská společnost, které není vývoj v zemi jedno.

Nedávno jste podali žalobu na KSČM a jejího předsedu Vojtěcha Filipa. Žádáte veřejnou omluvu za Filipovo vyjádření, ve kterém spolek spojil s kybernetickým útokem na benešovskou nemocnici. Co je nového?

Žaloba odešla na městský soud. Nemáme zatím žádnou odpověď a čekáme.

19. února 2020