Po třiceti letech práce je tu čtyřicet svazků Spisů TGM

Konečně v cíli

Po třiceti letech práce je tu čtyřicet svazků Spisů TGM
Konečně v cíli

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nic není tak skličující jako úplná vydání úplně zapomenutých autorů, napsal kdysi Nabokov; něco na tom bude. V případě Spisů T. G. Masaryka, zahájených v roce 1993 svazkem Juvenilie / Studie a stati 18761881 a teď konečně uzavřených svazkem Mezi literaturou a politikou / Texty z let 18951897, to však neplatí.

„Zapomenuté“ je tady leda dílo (ruku na srdce, lid je neznal ani v letech největší Masarykovy popularity, tedy v dobách jeho prezidentství, pro inteligenci a v lepším případě i vyspělejší dělnictvo tu byly Čapkovy Hovory jako stravitelný výklad Masarykova myšlení), zatímco jméno jeho tvůrce zná už sto let každý, ani zkratku TGM není třeba nikomu vysvětlovat, i když „socialistická škola“ se velmi snažila učinit ji pro nová pokolení enigmatickou. Pošetilý pokus vládnoucích komunistů o odstranění Masaryka z kolektivní paměti neměl šanci na úspěch, marxisté (ano, říkali si tak) dovedli leda pokácet a roztavit jeho pomníky, přejmenovat pražské nádraží, brněnskou univerzitu, veřejná prostranství... A ovšem odstranit knihy z veřejných knihoven. Jaká čest pro všechny, jejichž literárního díla se „dědici velikých tradic českého národa“ (drzost Zdeňka Nejedlého) obávali natolik, že jako formu polemiky s ním zvolili stoupu.

Masarykovy slovesné výkony teď máme k dispozici ve čtyřiceti svazcích. Jsou mezi nimi knihy známé (Česká otázka, Karel Havlíček, Otázka sociální, Rusko a Evropa, Sebevražda, Světová revoluce atd.) a vedle nich řada svazků objevných, totiž takových, v nichž je poskládána a komentována Masarykova publicistika, čtenářsky dosud nekomfortně roztroušená po dobových periodikách, také třeba i Parlamentní projevy 18911893 Parlamentní projevy 19071914, výmluvný obraz Masarykovy praktické politiky v letech rakousko-uherské monarchie. Mezi „nové“ tituly (ale vlastně bez uvozovek, opravdu jsou to nové edice, v dosavadní Masarykově bibliografii neexistují) patří i výše uvedený svazek, publicistika z konce 19. století. Přípravou takových souborů textů učinili editoři nedocenitelnou službu všem zájemcům o Masarykovo dílo i danou dobu. Hodonínský rodák, který to vzal do Prahy přes Vídeň a později na Hrad přes Londýn, Moskvu a Washington, byl v české společnosti nepřehlédnutelnou postavou od svého příchodu na pražskou univerzitu v roce 1882. To samozřejmě dávno víme, teď však takové tvrzení můžeme doložit vším, co napsal, a lecčím, co veřejně proslovil (vedle parlamentních projevů byly do Spisů zařazeny i univerzitní přednášky, také ony vydaly na dva samostatné svazky).

Měl obdivovatele, ctitele, oddané stoupence, ale i protivníky, ba nepřátele, těch druhých rozhodně víc než těch prvních, přinejmenším v letech, kdy vystupoval proti podvrhům zvaným Rukopisy královédvorský a zelenohorský, a pak v čase soudního procesu, pro nějž se vžilo označení hilsneriáda. Těmto milníkům Masarykova života (i novodobých českých dějin) jsou věnovány samostatné svazky Spisů, falzům jeden, hilsneriádě dokonce dva; při koncipování celé veleedice se asi nevědělo, že materiálu k polenskému procesu bude nakonec tolik, svazky vycházely na přeskáčku, volné bylo už jen č. 24, a tak se z toho redakční rada vedená Jiřím Brabcem musela vyzout šalamounským řešením: dvěma svazky v etuji, dostaly označení 24a a 24b. To je škobrtnutí viditelné už při pohledu na knižní hřbety, jsou však i jiná, bohužel horší. Bez chyb se ty Spisy obejít nemohly, to je jisté, ovšem svazek č. 26 (Z bojů o náboženství a texty z let 1904–1906) je připraven tak lajdácky, že měl být po vydání stažen, v tichosti zničen a edice měla být zadána jinému, pečlivějšímu editorovi. To se nestalo. Kdyby šlo o vydání elektronické, náprava by byla možná, na těchto papírových Spisech TGM však nebude napraveno nikdy nic. Žádné jiné, lepší Masarykovy spisy už v této zemi knižně nevyjdou. Kdo by na nich pracoval? A pro koho?

T. G. Masaryk: Mezi literaturou a politikou / Texty z let 1895–1897. Svazek připravil Jiří Flaišman. Ústav T. G. Masaryka, o. p. s., a Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., 852 str.