Technologické centrum VŠUP v Praze

Stroj na výuku

Technologické centrum VŠUP v Praze
Stroj na výuku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V historickém centru Prahy byla otevřena dlouho očekávaná budova, která se ovšem při pohledu z ulice schovává za zdobnou fasádou původní stavby. O to překvapivější je ale vstup dovnitř, kde na vás čeká prostor pojatý jako ryze účelný a dobře namazaný stroj pro praktickou výuku studentů uměleckých oborů.

Dobré za lepší

Byl to zapeklitý projekt po všech stránkách. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze čekala na rozšíření svých prostor takřka sto let. Už ve třicátých letech minulého století významný architekt Pavel Janák prosazoval výstavbu kapacitnější školní budovy. Historické sídlo umprum na náměstí Jana Palacha naproti Rudolfinu totiž praskalo ve všech už tehdy. Za socialismu využívala vysoká škola pro praktickou výuku, která tvoří podstatnou část studia, různé externí prostory v centru Prahy. Po revoluci a následných restitucích o ně ale škola přišla a adekvátní náhradu za ně našla vlastně až nyní.

Ztroskotal také první porevoluční pokus o výstavbu nové budovy v pražských Ďáblicích, kterou navrhoval architekt Josef Pleskot. I v tomto případě ale platilo, že vše zlé je k něčemu dobré. Vedení VŠUP si aspoň ujasnilo, že prioritou při plánování stavby musí být lokalita v docházkové vzdálenosti od historického sídla školy. Šlo o jednoznačně správné rozhodnutí tehdejšího rektora Jindřicha Smetany, neboť studenti nemusejí trávit dlouhý čas přesuny mezi budovami a profituje z toho i samo centrum města, které se v důsledku masového turismu Pražanům stále víc odcizuje. Podobné kroky totiž pomáhají udržovat v historickém jádru autentický život, který město pro svůj zdravý rozvoj potřebuje jako sůl.

Pro potřeby umprum se nakonec našla budova základní školy v Mikulandské ulici na Novém Městě (uličce kolmé k Národní třídě). Prakticky od začátku ale bylo jasné, že dispozice historické budovy z poloviny devatenáctého století nebude náročnému stavebnímu záměru vyhovovat, a velká část se proto bude muset vybourat. Po dlouhých jednáních a odvolávání VŠUP povolení od Národního památkového ústavu získala, proti plánu ale hlasitě protestoval třeba konzervativní klub Za starou Prahu. Budova sama nebyla sice památkou, stojí ale v Pražské památkové rezervaci, takže klubu vadily třeba nové vstupy do střešní krajiny. Prosazení projektu pomohla také vyslovená podpora mnoha důležitých osobností, které argumentovaly tím, že kvality nové architektury vyváží památkovou ztrátu – což by mělo být pokaždé zcela zásadní kritérium povolování demolic. Je vždy velmi smutné, když kvalitní a zdravý dům nahrazuje po všech směrech laciná stavba.

Bez příkras

Návrhem nového technologického centra VŠUP byl pověřen její pedagog Ivan Kroupa společně s architekty Janou Moravcovou a Tomášem Zmekem. Jejich záměrem bylo aspoň částečné provázání původních částí s novou stavbou – během prací ale došlo v roce 2018 ke zborcení několika stropů, takže po původní škole zůstala prakticky jen neorenesanční fasáda. Říká se tomu fasádismus a v Praze bychom našli víc takových případů (a to i třeba sto let starých).

Architekt Ivan Kroupa se proslavil především svou realizací Centra současného umění DOX v Praze, industriální charakter je silně patrný také u nové budovy umprum. Kroupa se svými kolegy totiž zvolil cestu maximální materiálové strohosti a odhalení veškerých rozvodů i všeho toho, co obvykle bývá před zraky uživatelů skryté. Nejde o nový přístup, výjimečné je ale jeho striktní dodržení ve všech částech budovy. Architektonický přístup je zcela adekvátní funkci – budova má sloužit v první řadě jako dílny a technické zázemí jednotlivých kateder a ateliérů uměleckoprůmyslové školy, ať už jde o práci se sklem, keramikou, grafiku, nebo malbu.

Jak dobře bude stavba studentům sloužit, dnes ještě nelze říct – škola zatím neměla možnost se s budovou naučit zacházet a pořádně se s ní sžít. Pro další rozvoj Vysoké školy uměleckoprůmyslové jakožto mezinárodně významné instituce je to ale jednoznačně skvělý impulz. Až bude příležitost, zajděte se dovnitř i na střešní terasu podívat sami.

12. prosince 2021