Proč Babišova vláda tak spěchá s přípravou nového atomového bloku v Dukovanech

Bezemisní jádro a zelený úděl

Proč Babišova vláda tak spěchá s přípravou nového atomového bloku v Dukovanech
Bezemisní jádro a zelený úděl

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Koronavirová krize dává šanci rychle prosadit věci, které by se v klidnější době uváděly do života mnohem obtížněji. Platí to v dobrém i zlém. Bez vyhrocené situace, žádající rychlá řešení, by se vždycky našla spousta důvodů, proč něco nejde. Při plně upnuté pozornosti by se také ozvalo mnohem víc kritiků, padlo mnohem víc argumentů, než když se věci protáhnou mimo hlavní proud pozornosti. Spousta firem, a dokonce i úřadů, kde bývá prosazení čehokoli nesmírně složité, si třeba pochvaluje, jak tlak na komunikaci na dálku věci usnadnil, omezil byrokracii a posunul rychle dopředu digitalizaci. Šlo to, protože to jít muselo. Byl tlak.

Stejně se ale ve stínu koronaviru velmi rychle prosadily věci, protože se o nich skoro nemluvilo. Pozornost byla jinde. To je třeba případ zrušení povinné státní maturity z matematiky, které prošlo s velkou podporou Poslaneckou sněmovnou.

Čím dřív, tím levněji

Mimo hlavní proud pozornosti se také po více než šesti letech od chvíle, kdy vláda na jaře 2014 zrušila výběrové řízení na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, znovu rozjely přípravy nových jaderných bloků. Tentokrát nikoli v Temelíně, ale v moravských Dukovanech. Vláda a elektrárenská společnost ČEZ, pod niž jaderné elektrárny patří, rozjely přípravu zákonů a povolení na to, aby se dalo stavět.

I tady se přirozeně nabízí otázka. Proč teď tak rychle, když má země úplně jiné starosti a priority? Proč vláda zkracuje lhůty na připomínky k zákonům, které dovolí začít Dukovany připravovat? Proč se tak spěchá, když se pro nové bloky těch šest let neudělalo vůbec nic, přestože je stát má schválené v dlouhodobé energetické koncepci?

Ten tlak na rychlost v tomto případě vychází z vnějších okolností, do kterých jsme se vlastní pasivitou nechali vmanévrovat. Tím, co vládu Andreje Babiše v této chvíli tlačí ke zrychlení příprav nových jaderných bloků, je New Green Deal (Nový zelený úděl), na němž se hlavy států Evropské unie dohodly loni 16. prosince. Tehdy tam podepsaly, že Evropa se do roku 2050 stane bezuhlíkovou ekonomikou. Andrej Babiš připojil souhlas za Českou republiku. Jediný, kdo hlas nedal, byli Poláci. Nechali si otevřené dveře k dalším vyjednáváním. Andrej Babiš tvrdil, že svůj souhlas dal, protože dokázal vyjednat, že dál můžeme ve svém energetickém mixu používat jádro. To se okamžitě ukázalo jako prázdná fráze. V Evropském parlamentu už se v té chvíli projednávala taxonomie. Pilíř zelených udržitelných financí, s nímž stojí a padá celý Nový zelený úděl. Právě taxonomie kádruje zdroje energie na „čisté“ a „špinavé“. To zaškatulkování zásadně rozhoduje o tom, jak budou drahé. Za kolik budou banky ochotny půjčit na jejich výstavbu a za kolik je pojišťovny budou ochotné pojistit. Taxonomie, to je regulace přirážkami za „špinavost“. Špinavý zdroj dělá přirozeně dražší.

Nikdo nám neměl v plánu jádro přímo zakazovat. Jen ho přes taxonomii důkladně zdražit. Proti tomu nedokázal Andrej Babiš udělat vůbec nic. Přestože je jaderná energie bezemisní, do čisté kategorie se nedostala. Maximem možného se ukázalo dočasné zařazení do střední kategorie neutrál. To už neslibuje levné financování, ale trestní regulatorní a přirážka bude nižší, než kdyby byla rovnou zařazena do špinavých zdrojů.

Jaderná energie kvůli složité regulaci energetiky, příspěvkům a dotacím na obnovitelné zdroje ale není nikde v Evropě dlouhodobě ziskovým byznysem. Zvlášť při velmi nejistých a prudce se měnících regulacích. Většina států tak z rozpočtu přímo přispívá nebo regulací nutí spotřebitele, aby v případě nízkých prodejních cen jádro výrobcům energie dotovali. A na tuto veřejnou podporu je potřeba souhlas Evropské komise. Babišova vláda v roce 2014 zrušila výběrové řízení na dostavbu bloků v Temelíně právě proto, že se obávala, že souhlas z Bruselu nedostane. Ani se o něj ale nepokusila. Jen pár týdnů nato ho na garantovanou cenu pro novou jadernou elektrárnu Hinkley Point C dostala Velká Británie. Od té doby velmi zesílilo tažení za zelenou energetiku. Okno příležitosti ke stavbě nových bloků se začíná uzavírat. Což konečně po letech pochopil i Babišův kabinet a rozhodl se, že na poslední chvíli ještě zkusí získat bruselský souhlas a všechna potřebná povolení k výstavbě nových bloků. Diplomaticky je k tomu nejspíš poslední větší příležitost. Navzdory obrovskému koronavirovému zásahu ekonomie Evropské unie tlačí Evropská komise i Evropský parlament na pokračování v prosazování Nového zeleného údělu. Až bude schválena jeho podstatná část, atomové bloky se budou stavět nesrovnatelně dráž.

Dokud má Brusel motivaci

Zhoršovat se bude i diplomatická konstelace. Všechny země z atomové koalice, které mají nebo stavějí jaderné elektrárny, už pro Česko nebudou přirozenými spojenci. Už budou mít postaveno nebo aspoň schválené stavby a ceny včetně státní pomoci a garancí, a to podle pravidel před Novým zeleným údělem. To platí pro Francouze, Finy, Maďary, kteří mají jaderné bloky rozestavěné nebo na jejich stavby už mají přinejmenším uzavřené smlouvy. Proto Babišova vláda zvýšila rychlost příprav.

Už koncem dubna se dohodla, že by chtěla mít přípravnou fázi na Dukovany hotovou velmi rychle. Do konce května, to znamená de facto do tohoto pátku. Na zasedání 27. dubna přijala hned tři důležité dokumenty. Návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle superministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka dává možnost elektrárenské společnosti ČEZ, aby mu celý projekt pátého bloku v Dukovanech odprodala. Připravuje se ještě třetí smlouva, která bude definovat podmínky, za nichž bude stát vykupovat elektřinu od ČEZ. Stanovená cena elektřiny se bude odvíjet od ekonomicky oprávněných nákladů na výstavbu jaderného bloku a přiměřeného zisku, nikoli od tržních cen elektřiny. Podle Havlíčka bude kvůli této smlouvě nutné nejprve připravit zákon o nízkouhlíkové energetice, který umožní státu objednat si výstavbu jaderné elektrárny, chce ho mít do konce června. „Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umísťovat tu elektřinu na burzu. Evropská unie má bohužel tendenci vytěsnit jádro z takzvaných udržitelných investic. To vede k tomu, že evropské banky nejsou moc ochotné nové jaderné zdroje financovat, což zvyšuje cenu úvěrů,“ řekl Havlíček po jednání vlády. Finanční model má zatím podle ministra řadu variant. „Budeme silně tlačit na EU, aby financování bylo co nejlevnější, aby bylo akceptováno, že jde o nízkoemisní zdroj.“

To zní jako jasné uvědomění, že u jádra je pět minut po dvanácté a poslední šance něco za přijatelnou cenu postavit. Bezemisní zákon by měl zaručovat, aby spotřebitelé dotovali cenu elektřiny z jaderných bloků, pokud bude na trhu nižší, než jsou náklady na jejich výrobu. Pokud bude dražší, zaplatí zákazníci naopak díky garanci ceny nižší účty. O modelu financování Dukovan jedná vládní jaderný výbor.

Návrh zákona je v připomínkovém řízení. Z podkladů vyplývá, že ministerstvo průmyslu a obchodu požádalo Legislativní radu vlády o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních dvaceti. Legislativci snaze o vyšší rychlost vyšli částečně vstříc. Připomínky je možné dát během třinácti dní. Snížil se i počet úřadů, které mohou do normy mluvit. Podobu zákona mohou ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí a vedoucí Úřadu vlády. Ministerstvo průmyslu také žádá, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku Poslanecká sněmovna souhlasila s návrhem už v prvním čtení. „Účinnost zákona je vzhledem k urgentnosti řešení přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice navržena na 1. ledna 2021,“ uvádí důvodová zpráva.

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl rychlost vysvětluje tím, že Česko chce už na začátku července zahájit takzvaný „prenotifikační“ proces v Bruselu a chce mít co nejvíc připravenou potřebnou legislativu. Zmíněný proces ověřuje názor Evropské komise na to, zda je zvolený postup správný z hlediska veřejné podpory.

To načasování není úplně náhodné. Vychází z hlubší konstelace dění v Bruselu. Zhruba ve stejné době se tam totiž bude projednávat maskovaný evropský dluhopis, který navrhuje německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron na postkoronavirovou obnovu Evropy. Za evropské dluhopisy v hodně až 500 miliard eur (13,5 bilionu korun) by společně ručily všechny země Evropské unie. Proto bude potřeba souhlas všech. V takové atmosféře, kdy bude nutné i české „ano“, bude samozřejmě Evropská komise výrazně ochotnější dát souhlas s veřejnou podporou nových jaderných bloků.

26. května 2020