Občan si postěžuje, úřad koná

Mšice nepřítel

Občan si postěžuje, úřad koná
Mšice nepřítel

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Jihomoravské městečko postihlo nanejvýš nepravděpodobné rozhodnutí. Na začátku stála docela obyčejná stížnost na medovici opatlávající v sezoně auta parkující pod stromy. Výsledkem je zničené stromořadí krásných mladých babyk v nejlepších letech. Co by za to jiná města dala! Ne, vážně, takové pěkné babyky jsou velká drahocennost. Dnes patří mezi nejčastěji sázené stromy, jelikož jsou odolné vůči suchu, městskému prostředí, mají velmi pěkný střední vzrůst a ještě k tomu jsou domácí, tudíž vyhoví i v okrajových částech sídel v kontaktu s krajinou. Babyka bývá dokonce až trochu nadužívána právě z toho důvodu, že nemá žádné květy a plody, které by zatěžovaly údržbu. Suché nosy odfoukne vítr a kvítky jsou spíš drobné. Ani to ovšem nemusí stačit.

V klimatu jižní Moravy je babyka doslova strategický strom. Spolu třeba s duby cery a šipáky. Jednu babyku bych tak směle přirovnal k pěti starým meruňkám nebo sto hlavám révy. Vždyť je jenom ořezali, to obroste! Úplně vidím to mávnutí rukou. Opak je pravdou a tragické znehodnocení stromů má řadu nepříjemných dopadů. Stromy byly vitální, zdravé, plně ujaté a koncepčně vysazené v prostoru ulice s šancí na maximální rozvoj koruny. Lehce zanedbaný výchovný řez může mít klidně na svědomí stejný odbor, který je nechal zničit. Z hlediska bezpečnosti nešlo ovšem u babyky o nic zásadního. Ten strom dobře kotví a i v koruně nabízí řadu možností v případě opomenutí základní péče. Problém nastává například ve chvíli, kdy takto masivním sesazením z přirozeně rostoucího a vitálního stromu uděláte mrzáka. Z bezpečného stromu vytvoříte strom potenciálně nebezpečný. Protože na řezných ranách se pochopitelně vytvoří obrost, ten budete muset následně vychovávat, nebo přejít k hlavovému řezu, který v této ulici nenachází žádné opodstatnění. I pokud zapěstujete nové větve, jejich nejslabším místem bude právě místo hlubokého řezu. Jinými slovy, úřad, kterému je svěřena péče řádného hospodáře, si na základě stížnosti jednotlivce pořídil vývěvu na peníze, kde náklady budou platit všichni.

Medovice je obvykle přisuzována pouze mšicím, ale většina druhů stromů má nějaký ten stejnokřídlý hmyz, který produkci medovice zprostředkovává. Mšice jsou ovšem zdaleka nejpopulárnější, anžto je každému znám jejich vztah s mravenci a celý proces je součástí naší kultury již od útlého dětství. Pro stromy to není úplně dokonalá situace, protože jde o hmyzem vyvolanou reakci, medovice zalepuje průduchy listů, kultivují se na nich různé houby (černání) a výrazně se omezuje schopnost listů asimilovat. Nemohou tedy dost dobře dělat svou práci, což se projevuje zejména u lip. Každý rok je v tomto směru ovšem trochu jiný a vitální strom se dokáže s touto situací vypořádat. Strom poškozený řezem se bude snažit dorůst ztracenou listovou plochu, a poskytne tak mnohem větší příležitost k posátí mladé tkáně než kdykoli předtím. Šance na medovici se tedy razantně zvýší. Hluboký řez měl tedy pouze smysl alibistického „Ale my jsme konali“ a nic neřeší za cenu nevratného poškození stromu. Medovice je součástí našeho soužití se stromy, stejně jako listí, vzduch nebo květy. Ony nám poskytují celé portfolio ekosystémových služeb a my jim máme být vděčni za to, že díky nim ve městech můžeme žít a nemusíme chodit po ulicích v maskách. Podezřele mnoho lidí je bere jako samozřejmost, kterou by klidně oželeli. Dýchat ale potřebujete. Vzduch je taky plyn a za každý plyn občas přijde účet. Neskrývá to jisté ponaučení?

16. května 2022